Boj o hrad je psychologicko-manipulativní souboj o voliče řízený televizními moderátory

Tady na blogu diskutují čtenáři svým způsobem zasvěceně. Totéž by se dalo říci o autorech nad celým českým internetem co se diskusí pod různými články a blogy týče. Tito diskutující nejprve daný článek alespoň přečtou a pak jej rozebírají. Zde snad již každý zaznamenal, že pod jakýmkoliv článkem (pro-zemanovským i pro-knížecím), ať v médiu mainstreamovém nebo alternativním, diskuse spíše oplývá argumentací a odkazy na jiné zdroje než jednoduchými stále opakujícími hesly. Tato významná voličská skupina internetových diskutérů je svým způsobem tímto kvalifikovaná, kdy diskutují především o podstatě a ne o balastu. Zde v převážné míře vítězí Zeman.

Úplně jiná situace je u skupiny převážně mladých voličů - uživatelů Facebooku, tam se nediskutuje nad obsahem nějakého článku, tam se řeší zejména to "kdo dá větší hlášku", respektive, kdo je větší „kousek“. Zde bez znalosti podstaty věci většinově vítězí „hlášky“ pro Schwazenberga.

Dnes jsem měl tu čest potkat vysokoškolskou studentku, která mi na dotaz koho bude volit odpověděla ne jinak, než že Schwanzenberga. Když jsem se jí zeptal proč, tak mi odpověděla, že je takový kultivovanější. Na otázku zdali ví co který z kandidátů prosazuje odpověděla, že se v tom moc nevyzná. Na to jsem se jí zeptal. „Chceš tady mít radar?“

Ona na to „Ne, ani náhodou.“

„A víš kdo ho zde nejvíce prosazoval?“

„Asi Schwarzenberg. ... hmm... To je problém.“

„A co školné, chceš ho platit – a kdo ho prosazuje?“

„... hmm ... To je taky problém“

„Co studuješ“

„Filosofii.“

„No a myslíš si, že s fildou seženeš po škole bez problémů práci v oboru?“

„Asi spíš ne.“

„Takže až nastoupíš do zaměstnání někam do kanceláře, pokud takovou práci vůbec seženeš, je ti jasné, že na rozdíl od svých kolegyň, které místo studií tam již budou 5 let pracovat a za tu dobu si již našetřili na nový nábytek a nyní si začínají šetřit na auto, tak Ty budeš vydělávat ještě roky na nájem, jídlo a splátky studentské půjčky?“

„... hmm ... Tak to je problém.“

„Víš co? Já tě nebudu přesvědčovat - jdi volit toho nebo tamtoho kandidáta. Uděláme takový pokus. Vyplň si presidentský dotazník na http://volebnikalkulacka.cz/ a schválně co Ti vyjde. Pokud ti vyjde Schwarzenberg není co řešit a vol jeho. Pokud Ti vyjde Zeman, zamysli se nad tím.“

Kalkulačku si vyplnila a vyšel jí 23% rozdíl ve prospěch Zemana.

Další rozhodující procento voličů je ta skupina, která kouká zejména na televizi a potom to případně probírá v hospodě se sobě rovnými. Už jenom řízené diskuse moderátory, výběr otázek, reakce nyní již otevřeně přiznávaného placeného publika, hraje obrovskou roli na celkový dojem jaký nakonec posluchač získává. Pro posluchače, kteří se běžně o politiku nezajímají, potom lehce taková diskuse díky „závažnosti“ diskutovaných témat splývá v šou typu Česko Slovensko má talent, kdy podstatné otázky, které hýbou celou českou společností si moderátoři netroufnou ani naznačit.

Naprosto neskutečným příkladem takovéhoto řízeného šou byl středeční „nejzásadnější duel“ presidentských kandidátů na TV Nova. Celkový dojem z tohoto nehorázně manipulativního veřejného kladení „zcela zásadních otázek“ jak kandidátům tak zástupcům jejich příznivců skončil přesně podle zadaného scénáře, tedy 1:1. Pouze mladíka z moravské hospůdky se jim ne úplně podařilo ohlídat, když jej dvakrát zcela natvrdo odstřihli, pokusil-li se, než na naordinovanou otázku, pozeptat na něco zásadnějšího. Nakonec hned v následujícím vstupu byl divákům vpálen podrázek, kdy si vyslaný zpravodaj přesednul ke stolu pánů co již měli trochu upito – ať se ukáže jací jsou Zemanovci křupani! Celková informační hodnota „nejzásadnějšího duelu“ je, že čeští voliči, kteří mají pozítří rozhodnout jednu z nejzávažnějších voleb své budoucnosti je, že oba pánové jsou víceméně navenek slušní lidé, jak to vypadá na chaloupce ve Vysočině a jak na zámku, jaké šaty by si vzala ta či ona první dáma, co píšou novináři o ČR volbách „zásadního“ v zahraničí a že se umí oba rivalové také vzájemně omlouvat. Nemastně neslaně se přežvýkalo několik již značně medializovaných konfliktních témat z posledních dnů.

Voliče má přece zajímat především jak by který kandidát řešil ve svém úřadě církevní restituce, školné, důchodovou reformu, výši DPH, daň z příjmu a další otázky jejichž dopad se dotkne naprosto každého občana, případně jak to bylo s tím radarem! Nedej však bože aby někdo z moderátorů alespoň jednu takovouto otázku v debatě naznačil. To by se najednou začaly otevírat voličům oči o tom kdo je co zač a kdo jaké vlastně na nás chystá v úřadu presidentské novinky! Stačilo přitom přece položit například těchto 11 zcela konkrétních otázek!

Přesně to vystihl zcela na konci Miloš Zeman, když TV Nova poděkoval za „zcela zásadní témata diskuse“.

Oba kandidáti jsou bezesporu osobnosti. Kníže je dokonalý zejména ve své schopnosti profesionálně používat velice sugestivní řečnickou metodu - v psychologii kategorizovanou jako metoda otevřených dveří.

Pokud někdo napadne za něco Zemana tak ten se snaží logicky vyargumentovat proč udělal to či ono, nebo přizná "ano mýlil jsem se". Schwarzenberg se prakticky nemýlí nikdy. Pokud jej někdo napadne a to zejména za věci, které nezpochybnitelně učinil, tak odpoví ve smyslu "Poslušte si, ...“ vyvolávajíc v posluchačích dojem „ ...Vaše urážky pouze dokazují jaký jste hrubián, vždyť šlo pouze takovou maličkost. Přesně to samé uměl Havel - „ ...to bombardování Srbska? To bylo jenom takové malé humanitární bombardování, taková maličkost ...“ - v tomto konkrétním případě to ale Havel těžce přepísk a už mu to zůstalo přišité)".

Toto je velice účinná taktika působící na právě ty slušné a pracovité lidičky, kteří o dané problematice zpravidla příliš neví a kteří se konfliktům raději vyhýbají. To jsou právě ti, kteří si v duchu řeknou - "... tak já nevím ten Zeman, asi ví o čem mluví, ...ale nějak je to na mne složité, ...zkrátka se snaží všechno nějak vykecat; kníže pán to je ale jiný formát a z jakou noblesou se dokáže vyrovnat s těmi sprosťárnami co na něj hází".

To samé umělci, jimž je vždy bližší forma než podstata - zejména profesí herců je sehrát akt takovou formou, aby to budilo dojem, že to bylo tak či onak bez ohledu na skutečnost. Přesně podle scénáře a přání pana režisére.

Tedy závěrem v době za pět minut dvanáct. Vy blogeři a blogoví diskutéři zkusme si udělat takovou soukromou „Přemluv bábu naruby“. Tady na blogu to již nevytrhneme. Promluvme se svými dětmi, rodiči, přáteli, kolegy, sousedy. Na přímo - doma, v práci, při nákupu. Oslovíte ty co nečtou internet, ty co spí v moci našeptávačů.