Kolik stojí místo pro Kosovo v OSN?

V Bruseli význam těchto rozhovorů úmyslně dramatizují. Předseda Evropské rady Herman van Rompuy předem oznámil, že budoucí vstup Srbska a Kosova do EU závisí na konkrétních výsledcích tohoto dialogu. Předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso se vyjádřil ještě tvrději: „Nyní je klíčový rok a tento týden je klíčovým v tomto roce.“ Podle jeho slov „sehrají výsledky těchto rozhovorů hlavní roli v evropské integraci jak Kosova, tak Srbska“ (2).

Takže co nyní předložila pozornosti účastníkům rozhovorů paní Ashton? Jsou to dva dokumenty, o kterých se v Bruseli domnívají, že musí tvořit základ závěrečné dohody Bělehradu a Prištiny. První dokument předjímá souhlas Srbska s rozpuštěním všech struktur samosprávy kosovských Srbů – v první řadě místních policejních uskupení – a integraci Srbů do struktury řízení samozvaného Kosova. Podle svědectví nejbližšího politického poradce Hashima Thaci – Bekima Collaku, postoj Prištiny v této otázce Brusel podporuje plně. Podle jeho slov „mezinárodní partneři netlačí“ na kosovskou stranu, protože chápou, že úřady Kosova „neposkytnou Srbům žijícím na severu“ nic víc, než co jim bylo nabídnuto v „plánu Ahtisaariho“ (3).

Všem účastníkům rozhovorů Bělehrad-Priština musí být jasné, že „občané žijící na severu patří Kosovu“, řekl s německou přímočarostí v rozhovoru pro kosovské albánské noviny Kosova Sot německý diplomatický zástupce v Prištině Peter Blomeyer. „Autonomie na jednacím stole není,“ upřesňují noviny (4).

Zároveň německá poslankyně Evropského parlamentu Doris Pack poodhalila hlavní tajemství rozhovorů: vláda Srbska může stáhnout své námitky ohledně přijetí Kosova do OSN… V rozhovoru pro kosovské „Radio Dukagjini“ vyjádřila přesvědčení, že „Kosovo dostane místo v OSN na konci procesu dialogu“ (5). Předtím o tomtéž informovala agentura AFP, podle jejíchž informací premiérka Dačič již naznačuje, že „Bělehrad se může vzdát své opozice ohledně dávného cíle Kosova stát se členem OSN“. Jako důvod uvádí AFP spoléhání se srbské elity na to, že souhlas s přijetím Kosova do OSN umožní Bělehradu získat datum počátku rozhovorů o přijetí do EU, a také „nové zahraniční investice“ (6).

Takže cenou za místo Kosova v OSN jsou „nové investice“ v Srbsku a pouhé uvedení data počátku rozhovorů o členství v EU. O tom, jak mohou vypadat zahraniční investice do ekonomiky balkánských zemí, výmluvně vypovídají dramatické události v sousedním Bulharsku. Tam energetické společnosti členských zemí EU, ČEZ, EON a EVN, ovládly energetický trh, což vedlo k ostré sociálně-politické krizi v této zemi. A bulharská vláda fakticky přišla o kontrolní funkci ve strategicky významné energetické oblasti (7).

Jestli je srbská vláda připravena zopakovat to ve své zemi, a dokonce na pozadí obvinění z „odevzdání Kosova“, je otevřená otázka. V každém případě „guru“ americké politiky na Balkáně, profesor washingtonského Institutu světových záležitostí Daniel Server, není zatím nakloněn uvádění přibližného termínu vstupu Kosova do OSN. Pouze předpokládá, že „k tomu dojde spíše dříve, než později“ (8).

Co se týká situace kosovských Srbů, tak se zdá, že ani Bělehrad, ani Priština je nehodlají informovat o průběhu projednávání jejich dalšího osudu. Podle údajů kosovských médií Dačič a Thaci již „dosáhli zásadní dohody“ ohledně toho, že na severu Kosova působící srbské struktury řízení „musí projít vývojem“, a diskuse pokračuje jen o „scénářích“ takové evoluce (9). Je-li tomu skutečně tak, tak uzavření dohody mezi Bělehradem a Prištinou o souhlasu srbských úřadů s uznáním samozvané kosovské státnosti není evidentně daleko.

1. ИТАР-ТАСС 19.02.2013 21:43
2. ИТАР-ТАСС 20.02.2013 00:22
3. Tribuna, 19.02.2013
4. Kosova Sot, 18.02.2013
5. Koha Ditore, 19.02.2013
6. AFP 151455 GMT FEB 13
7. http://www.bfm.ru/news/208526
8. Tribuna, 18.02.2013
9. Tribuna, 20.02.2013