Agrese skončila v okamžiku vypálení dvou balistických raket

Zdroj dále tomuto libanonskému deníku řekl, že „americké jednotky odpálily tyto dvě rakety ze základny NATO ve Španělsku a že byly okamžitě detekovány ruskými radary a konfrontovány ruskými obrannými systémy, takže jedna z nich vybuchla ve vzduchu a druhá se odchýlila nad moře“.

V tomto kontextu zdroj zdůraznil, že „prohlášení vydané ruským ministerstvem obrany, ve kterém bylo detekování dvou balistických raket odpálených na Střední východ zmíněno, záměrně vynechalo dvě věci: tou první bylo místo, ze kterého byly tyto dvě rakety odpáleny, a tou druhou bylo jejich sundání. Proč? Protože v tu chvíli byla zahájena přímá vojenská operace, šéf ruské tajné služby kontaktoval americkou rozvědku a informoval ji, že „zasažení Damašku bude znamenat zasažení Moskvy“, a že výraz „dvě sundané rakety“ jsme z prohlášení odstranili, abychom zachovali bilaterální vztahy a vyhnuli se eskalaci. Proto musíte okamžitě přehodnotit svoji politiku, přístup a záměry u syrské krize, neboť si musíte být jisti, že nemůžete eliminovat naši přítomnost ve Středomoří“.

„Tato neoznámená přímá konfrontace mezi Moskvou a Washingtonem zvýšila zmatenost Obamovy vlády a jistotu, že ruská strana je připravena jednat u Sýrie až do konce, a že USA nemají ze své slepé uličky jinou cestu ven, než prostřednictvím ruské iniciativy, která by Americe zachránila tvář…,“ dodal.

Z tohoto pohledu diplomatický zdroj objasnil, že „aby se vyhnul dalšímu zmatení USA, a poté, co Izrael ve svém prvním prohlášení popřel, že by cokoliv o odpálení raket věděl, což je pravda, Washington požadoval, aby Tel Aviv vzal odpálení raket na sebe, aby si tak zachránil tvář před mezinárodním společenstvím, obzvláště proto, že tyto dvě rakety byly počátkem americké agrese proti Sýrii a oznámením o zahájení vojenských operací, po kterém měl americký prezident Barack Obama odjet na summit G20 do Ruska, aby tam vyjednal osud syrského prezidenta Bashara al-Assada. Nicméně tam odjel, aby našel cestu ze slepé uličky, ve které se ocitl“.

Zdroj dále uvedl, že „po americko-ruské raketové konfrontaci měla Moskva v úmyslu navýšit počet svých vojenských expertů v Rusku a navýšit své vojenské jednotky a počet torpédoborců, aby posílila svoji vojenskou přítomnost ve Středomoří. Stanovila také čas oznámení své iniciativy u zastavení agrese proti Sýrii po summitu G20, poté, co připraví zákulisní scénu na pozadí summitu, po kterém následovaly dvě návštěvy, íránského ministra zahraničí Husseina Amir Abdul Lahyana a syrského ministra zahraničí Walida Al-Moallema, kde bylo s ruskou stranou dojednáno východisko, a jeho součástí bylo oznámení Sýrie, že souhlasí s ruskou iniciativou týkající se předání syrských chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu a příprava na připojení se Sýrie ke smlouvě o jejich nešíření.

Nakonec zdroj poukázal na to, že „jedním z prvních výsledků americko-ruské vojenské konfrontace bylo, že britský parlament odmítl účast na válce v Sýrii. Pak následovalo stanovisko EU, a především Německa, které oznámila německá kancléřka Angela Merkel“.

Poznámka editora

Oficiální, poněkud matečné vysvětlení v masmédiích znělo, že balistické rakety vystřelil Izrael v rámci cvičení a ty (zřejmě také v rámci cvičení) spadly do moře. :) Hm. Trošku drahá hračka na bezcílné padání do moře. Cožpak o to, ony do moře padají, pokud je předmětem testů počáteční fáze letu, ale tady nešlo o novou raketu, ale o raketu už odzkoušenou a zařazenou do výzbroje.

Pravda je zřejmě jinde. Mně se tahle nová verze líbí více. Když říkám „líbí“, míním tím, že mi připadá pravděpodobnější. Navíc by vysvětlovala podivný zmatek amerického vedení poslední dny a dokonce určité náznaky respektu vůči Rusku. Dokonce, světě div se, Rusku poděkovali a připustili, že povstalci mají chemické zbraně také. Neuvěřitelné! Tohle není jejich obvyklý arogantní styl, Američané nemají respekt vůči nikomu a nikdy, proto se musíme ptát proč. Možná proto, že dostali ránu do čenichu ve chvíli, kdy to nejméně čekali a uvědomili si, že narazili na protivníka, který se jich nebojí, a který dokáže i ty jejich předražené high-tech zbraně pacifikovat.

Ve stylu asijských bojových umění, které Putin sám provozuje. Žádné kecy o "červené čáře", jaké nám předváděl Obama. V okamžiku, kdy překročili hranici, bleskový a drtivý úder a hned na to úsměv a nabízená ruka. Tak, jako když cvičíte psa. Američané potřebovali tuhle lekci jako pes drbání.

Je docela možné, že jsme byli jen několik vteřin vzdáleni od přímé eskalace otevřeného konfliktu mezi Amerikou a Ruskem se všemi důsledky, které by z toho vyplynuly. Možná bychom i měli být rádi, že v Bílém domě právě sedí měkký a inteligentní Obama a ne fanatický magor McCain nebo Bush.