Izrael: Beduín potrestán za záchranu své vesnice

Funguje to takto: Úřad pro (ne)usídlování Beduínů si přeje zničit beduínské vesnice a vnutit obyvatelům urbanizaci. Používají El Araqib jako případovou studii. Uvidíme – zničíme vesnici 50 krát – ne, nestačí to, vesnice stále vzdoruje. Použijeme policii a policejní brutalitu proti obyvatelům a jejich stoupencům. Ne – stále vzdoruje. Dobrá, použijeme podvodná zatčení: zatkneme aktivisty – vesnice stále odolává. Tak se pokusíme odstranit vůdce vesnice – jak to uděláme, když nikdy neporušil zákon – ach ano! Něco si vymyslíme!

Takže šejk Sayah je zatčen za to, že vstoupil na vládní půdu – což znamená na pozemky své vlastní vesnice. Nicméně proti tomu neexistuje zákon. Nyní je čas, aby pomohl soudní systém. Takže po jeho bůhví kolikátém zatčení soudce rozhoduje, že šejk Sayah může být propuštěn z vězení za podmínky, že svůj dům již nikdy znovu nepostaví. Šejk Sayah není žádný mladík a přijímá, že musí být závislý na dobré vůli jiných, kteří mu dovolí používat jeho domy ve vesnici. To bylo asi před měsícem. Nicméně pět policistů přišlo s prohlášením, že viděli šejka Sayaha, jak dodává stavební materiál a znovu staví svůj dům v El Araqib. Je to pouze jejich slovo, protože z nějakého důvodu nebyli schopni ho vyfotografovat při činu…

A opět vládě s jejím přáním zlomit odpor Beduínů ke zničení jejich vesnice pomůže soud. Soudce dnes rozhodl, že dokud nebude případ u soudu ukončen, šejk Sayah nesmí jít domů. Šejk Sayah odmítl podmínky svého propuštění a je stále ve vězení. Zítra bude předveden před soud opět v 11:00.

Výbor pro vnitřní záležitosti Knessetu byl vzat na výlet do Negev, aby tam posoudil možnosti aplikace Prawerova zákona. A komu nebyla účast povolena? Beduínům…

Na protest vedení Beduínů v Negev zorganizovalo generální stávku v beduínské komunitě v Negev. Mimo to jsme stáli na protest u vstupů do měst a vesnic, které měl Výbor v plánu navštívit. V Rahat, první zastávce Výboru, napadly zvláštní jednotky policie dva poklidné protestující a zmlátily je, hodily na silnici, způsobily jim zranění a pak je zatkly. To vše proto, aby se umožnilo návštěvě, vedené Úřadem pro usídlování Beduínů, vedeném Yehudou Baharem, projet, aniž by spatřila nějaké protesty.

U vstupu do A-Said se nám dostalo nového poučení – že je v podstatě třeba se nás bát. Výbor vynechal vstup do města Laqia, jak bylo plánováno, a šel přímo do vesnice A-Said. Tak se Výbor nemusel setkat s protesty, které ho čekaly u vstupu do Laqia. Byli jsme zastaveni kilometr před místem, kde Výbor vstupoval do A-Said, takže jsme na ně čekali u bran vesnice.

Pak jsme zjistili, že Výbor opustil vesnici postranní polní cestou. Aby nemusel projet kolem protestů. Nyní již víme, že nejsme legitimními protestujícími, ale spíše zvrácenými a nebezpečnými nepřáteli. Nyní víme, že aby mohl navštívit Negev, musel být Výbor doprovázen kolonou policejních aut a náklaďáků, a musel se vyhnout nebezpečným protestujícím (jsme vyzbrojení tlampačem!).

A ptám se sám sebe – jaká je pravděpodobnost, že Výbor pro vnitřní záležitosti bude naslouchat těmto lidem, které považují za nepřátele, při posuzování plánů ohledně jejich budoucnosti?