Rusko obviňuje Západ z „nestoudného vydírání“ při hlasování OSN o Ukrajině

Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že západní státy použily „plnou sílu potenciálu propagandistické mašinérie z dob studené války“, aby protlačily hlasování, které se konalo ve čtvrtek.

„Je dobře známo, jaký typ nestoudného nátlaku, až po politické vydírání a ekonomické hrozby, byl použit k nátlaku na řadu členských států (OSN), aby hlasovaly ANO“, uvádí se v tomto prohlášení. „Tato kontraproduktivní iniciativa pouze komplikuje snahu o vyřešení domácí politické krize na Ukrajině.“

Týká se to referenda konaného počátkem tohoto měsíce, ve kterém obyvatelé Krymu, z nichž většinu tvoří etničtí Rusové, vyjádřili své přání opustit Ukrajinu a připojit se k Rusku. Ukrajina, která se připravuje na květnové volby, ho označila za nelegitimní.

Toto opatření OSN, zaštítěné Ukrajinou a podporované USA a Evropskou unií, Rusko konkrétně nezmiňuje, ale jasně kritizuje akce Moskvy a vyzývá všechny země, aby „upustily a zdržely se akcí majících za cíl částečné nebo totální narušení národní jednoty a územní celistvosti Ukrajiny“, uvádí Los Angeles Times. Uvádí se v něm, že referendum „je neplatné“ a tudíž „nemůže být základem pro jakoukoliv změnu statutu“ Krymu.

Ale poté, co Valné shromáždění OSN ve čtvrtek rezoluci schválilo – za 100 hlasů pro, 11 proti a 58 zdrženími se – ruský velvyslanec Vitalij Čurkin řekl, že výsledky ukázaly, že Rusko není izolované, navzdory trvání Západu na opaku.

„Velmi mnoho zemí si stěžovalo, že byly vystaveny kolosálnímu nátlaku ze strany západních mocností, aby hlasovaly pro tuto rezoluci,“ řekl pan Čurkin novinářům po hlasování. „Některé země hlasovaly s nechutí, abych tak řekl, a stěžovaly si na silný nátlak, kterému byly vystaveny.“

Reuters uvádí, kdy cituje informace od západních diplomatů, že ruský velvyslanec v OSN „vedl agresivní lobbovací kampaň proti rezoluci, což ukázalo, jak vážně Moskva hlasování OSN brala“.

Blog na Washington Post, na kterém je uveden seznam zemí, které hlasovaly proti rezoluci, ilustruje globální nálady ohledně ruských akcí. Mezi země, které hlasovaly proti, patří Arménie, Bělorusko, Bolívie, Kuba, Severní Korea, Nikaragua, Rusko, Súdán, Sýrie, Venezuela a Zimbabwe.

Rezoluce je podobná textu, který Moskva vetovala dříve tento měsíc v Radě bezpečnosti OSN, uvádí zpravodajská agentura.

Ale bude na tom hlasování záležet? Pravděpodobně ne na Krymu, ale mohlo by sloužit jako preventivní opatření, jak shrnují Los Angeles Times:

„Ačkoliv prezident Obama veřejně připustil, že Rusové se pravděpodobně Krymu nevzdají, USA a jejich spojenci doufají, že mezinárodní izolace, spolu s ekonomickými sankcemi, odradí ruského prezidenta Vladimira Putina od napadení dalších částí východní Ukrajiny, kde žije velký počet rusky mluvících obyvatel.“

Rezoluce byla schválena v době, kdy Mezinárodní měnový fond oznámil nouzovou půjčku Ukrajině ve výši 14 až 18 miliard dolarů, aby se odvrátila dluhová krize. Bude to vyžadovat tvrdou úspornou agendu. Bývalá ukrajinská premiérka Julia Tymošenková, která byla propuštěna z vězení minulý měsíc, naznačila, že by se tohoto úkolu mohla ujmout: včera oznámila svůj záměr kandidovat na prezidentku, ve volbách naplánovaných na 25. května.