Stane se Ukrajina rozbuškou krize v Evropě?

Otázka kdo Ukrajinu finančně zachrání visí stále ve vzduchu. Rusko současný režim v Kyjevě neuznává. Amerika je ochotná podpořit „hrdiny Majdanu“ pouze morálně. Pravda, Washington má svůj „měšec“, ukrývaný pod názvem Mezinárodní měnový fond, který reaguje pouze na příkazy z amerického ministerstva financí a zahraničí, ale washingtonští šéfové MMF nejsou tak nerozumní, aby dávali úvěr zemi, která je krok před krachem. Spíše bude MMF vynakládat úsilí k tomu, aby Kyjev donutil splatit a obsluhovat již dříve poskytnuté úvěry.

Zůstává Evropa, ale finančně-ekonomická situace je tam žalostná. V lednu Eurostat zveřejnil aktuální údaje o suverénním (státním) dluhu Evropské unie a zemí eurozóny (tab. 1)

Suverénní dluh zemí Evropské unie a zemí eurozóny

Jak je patrné, za rok (od konce 3. čtvrtletí 2012 do konce 3. čtvrtletí 2013) vzrostl státní dluh zemí EU na 351,1 mld dolarů, čili o 3,2%. Suverénní dluh zemí eurozóny stoupl na 312, 5 mld dolarů, či o 3,7%. Relativní úroveň státního dluhu neúprosně roste. Za současného trendu může podle odhadů suverénní dluh zemí eurozóny již koncem r. 2015 činit 100% GDP. Nicméně již dnes v mnoha zemích EU přesahuje dluh 100% GDP. Nejvyšší poměr státního dluhu k GDP byl na konci třetího čtvrtletí 2013 zaznamenán: v Řecku (171,8%), Itálii (132,9%), Portugalsku (128,7%) a Irsku (124,8%). Evropská unie je dnes svérázným domečkem z karet. Pokud by byť jediná země vyhlásila u státního dluhu platební neschopnost, tak by sebou strhla všechny ostatní země náležející k EU. Nejslabšími články evropského finančního systému jsou země jižní Evropy, a také Irsko. Refinancováním jejich dluhů se zabývá ECB, zvláštní fondy EU, MMF, ale je to pro ně stále obtížnější. Proto se začínají uchylovat k vyvlastňováním, tedy k banálnímu anulování závazků bank a států (kyperský model vyvlastňování). Evropa pro Ukrajinu prostě peníze nemá.

Pokud se rozhodne finančně zachránit Ukrajinu, může Evropa sama jít rychle ke dnu, protože dnes se nachází ve slepé uličce. Zachránit Ukrajinu nemůže, ale nemůže se ani o tuto záchranu nepokusit – neboť Ukrajina je pro ni zdrojem vážných hrozeb.

Zaprvé mohou pro Evropu vzniknout přímé fyzické hrozby. Na území Ukrajiny jsou 4 aktivní jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny jsou ideálním objektem pro teroristické akce. Evropa, mimo jiné, ještě na historii kolem Černobylu nezapomněla.

Zadruhé, v případě další destabilizace situace na Ukrajině se odtud může do Evropy vydat proud uprchlíků.

Zatřetí, přes území Ukrajiny vedou plynovody, dodávající plyn do řady evropských zemí. Vloni činila spotřeba plynu v Evropě 541 miliard metrů krychlových, a dovoz plynu 253 mld m3. Dodávky Gazpromu do Evropy (včetně Turecka) dosáhly v loňském roce 161,1 mld m3. Podíl ruského paliva na evropském trhu činí 30%, a velká část dodávek je stále ještě prováděna přes území Ukrajiny. Přes ukrajinský GTS bylo dodáno 83,7 mld m3 plynu, tudíž přes území Ukrajiny jde v současné době 33% objemu evropských dovozů a 15,47% celkového objemu spotřeby.

V r. 2013 šlo přes Ukrajinu 52% ruských vývozů plynu do Evropy. Nárůst nestability na Ukrajině za nového režimu nutí k tomu počítat s mimořádnými situacemi, kdy může být zastaven tok ruského plynu do Evropy, nebo dojít k přerušení dodávek v důsledku diverze.

V takovém případě se to dotkne i takových odběratelů ruského plynu, jako Itálie, Turecko, Francie, Česká republika, Slovensko a Rakousko. Ale nejen jich. Nevyhnutelně započne růst cena zemního plynu, a pak ropy, a pak i dalších druhů zdrojů energie a ropných produktů. Může dojít k zapálení „doutnáku“. Nejslabším článkem v evropské konstrukci se podle všeho ukáže být Itálie, která je podílem státního dluhu vůči GDP na druhém místě v Evropě, za Řeckem – s 132,9% GDP. Absolutní výše italského dluhu činí 2,1 bilionů euro. U tohoto ukazatele je Itálie na prvním místě v Evropě. Jakékoliv přerušení přepravy zemního plynu přes Ukrajinu okamžitě pošle Itálii knock-outem k zemi. A pak se může evropský domeček z karet zřítit do 24 hodin.

Jestli to bude postačovat k tomu, aby to vyvolalo světovou krizi, je těžké říct. Silnou ránu to může znamenat pro čínskou ekonomiku, která je velmi silně závislá na dovozu energií. A pro USA není zvýšení cen energetických zdrojů dnes tak kritickým faktorem, jak tomu bylo ještě před několika lety. Závislost Ameriky na dovozu energetických surovin se snižuje, takže by to mohla i ustát. A zdá se, že přesně na to ve Washingtonu vsadili.

Někteří experti předpokládají, že současný „řízený chaos“ na Ukrajině byl vytvořen pro to, aby se destabilizovala energetická situace ve světě a vyvolala se světová finanční krize. A tento plán byl vymyšlen ve Washingtonu. Na realizaci tohoto plánu se Amerika připravovala několik let a zvyšovala svoji energetickou soběstačnost. Na podzim 2013 měla zafungovat rozbuška pod názvem Sýrie, ale nezdařilo se. Nyní může jako rozbuška posloužit Ukrajina. K provedení operace na Ukrajině Washington, jako vždy, nalákal své atlantické spojence z Evropy. Ti se mohou stát jedněmi z prvních obětí uměle vyvolané energetické a finanční krize.