Zatímco jsou všechny oči upřené na Ukrajinu, Západ zosnoval plán pro Jemen

Nedávno pro-americký prezident,, Abdrahab Mansur Hadi, a představitelé pouhého zlomku jemenských politických stran souhlasili s vytvořením federace o šesti regionech, která byla důsledkem tak zvaného „národního dialogu“. Nicméně plán oznámený v lednu na tolik barnumsky vychvalované Konferenci národního dialogu ignoroval aspirace těch, které zajímá budoucnost Jemenu, především lidi bývalé nezávislé Lidově-demokratické republiky Jemen, či Jižního Jemenu, kteří chtějí po letech brutální vlády Salehova režimu v Sana’a v severním Jemenu svoji suverenitu obnovit.

Stejně tak nevzal tento „dialog“ v úvahu legitimní požadavky šíitské muslimské menšiny na severu, která trpěla neustálými útoky režimu Sana’a, útoky, ke kterým se někdy připojily i vojenské jednotky ze sousední Saúdské Arábie. Saúdové nikdy nevynechají příležitost k zaútočení na jakoukoliv skupinu, kterou považují za spolčenou s Íránem, ať již jde o šíitskou menšinu v Bahrajnu, alavitskou menšinu v Sýrii, nebo o šíitskou menšinu Houthiů na severu Jemenu.

Než aby Jemen rozdělili na dva předešlé základní regiony, bývalý nezávislý Severní Jemen a Jižní Jemen, zahraničím řízení „budovatelé státu“ v Jemenu volili vytvoření šesti regionů, protože se báli, že zřízení regionu Jižní Jemen by mu poskytl stimul pro obnovení své nezávislosti, kterou ztratil, když Jižní Jemen souhlasil se spojením s Jemenem do osudového a katastrofického soustátí v r. 1990.

Navrhovaná federace o šesti regionech byla z velké části duchovním dítkem bývalého amerického velvyslance v Jemenu, Geralda Feiersteina, který působil také jako zástupce generálního konzula v Jeruzalému. Feierstein, který působil jako velvyslanec v Sana’a do října 2013, praktikoval intervencionistický styl dalších amerických diplomatů s jistým ideologickým „zavazadlem“, jmenovitě amerického velvyslance na Ukrajině Geoffrey Pyatta a náměstkyně ministra zahraničí pro evropské záležitosti Victorie Nuland (Nudelman).

Severní provincie Saada, kde žije většina šíitských Houthiů, byla přifařena k novému regionu Azal, jehož součástí je také Sana’a, hlavní město. Velitel houthijských povstalců Ansarullah uvedl, že Saada a Houthiové ztratili svoji zvláštní identitu coby region, mající užší vazby na pobřežní Hajja a Jawf, než na Sana’a. Nicméně vzhledem k více než problematickým vazbám Feiersteina na sionisty ovládané neokonzervativce ve Washingtonu mělo nakreslení hranic regionu Azal co dělat především s uspokojením nepřátel Houthiů v Riyadhu a Tel Avivu a s vysláním silného varování přátelům Houthiů v Teheránu.

Vůdci Ansarullah také pochopili, že region Azal je chudý na přírodní zdroje a nemá přístup k moři. Jinými slovy, Feierstein a spol. potrestali šíity tím, že zkombinovali jejich provincii s nejchudším regionem v Jemenu a regionem, který bude v nové jemenské federaci ekonomicky bezvýznamným. Dalšími třemi navrhovanými regiony na severu jsou Saba, Janad a Tahama. Namísto sjednoceného Jižního Jemenu je tato bývalá nezávislá socialistická republika rozdělena na Aden a Hadramaut. Plán pro Jižní Jemen odráží to, jak toto území rozdělila Britská říše.

Britové vládli jižnímu Jemenu přímo přes protektorát Aden, později Federaci jižní Arábie, a prostřednictvím místních sultánů v Quaiti, Mahra, a státům Kathiri přes protektorát Jižní Arábie v Hadramaut. Feierstein a jeho britský kolega, John Wilkes, pouze oprášili staré mapy Britského koloniálního úřadu a přišli s tím jako s novou jemenskou federací. Snad nikde na světě se nenajde víc nadšenců pro status quo ante, než na americkém a britském ministerstvu zahraničí.

V rozhovoru ze 14. srpna 2013 dal Feierstein dosti jasně najevo, že jemenský „dialog“ není jen přísně jemenskou záležitostí. Zmínil pomoc, kterou poskytovala při budování dialogu Evropská unie a britští diplomaté. Feiersteinův kolega z EU, Michele Cervone D’Urso, opustil Jemen, aby se zapojil do „budování země“ na druhém břehu Adenského zálivu, v Somálsku. Feierstein měl také podporu Abdula Karim al-Iryaini, představitele zdiskreditované diktatury Salehů, Rady pro spolupráci zemí v zálivu – přebohatých ropných království a potentátů, západních energetických společností aktivních v Jemenu, Mezinárodního měnového fondu (který již určuje veškerou finanční politiku Jemenu) a amerického Velitelství střed v Tampě na Floridě.

Feierstein neskutečně také uvedl, že nejspornější záležitost mezi Jemenem a Spojenými státy, používání bezpilotních letounů pro zabíjení jemenských občanů, převážně civilistů, je Jemenci „chápána“ na základě „nepatrného množství údajů z průzkumu mínění“ a „toho, co slyší od ostatních lidí“. Feiersteinovo tvrzení, že Jemenci, z nichž spousta žije v těch nejodlehlejších oblastech planety, nemohou poskytnout jakékoliv legitimní údaje o tom, co si myslí o vzdušných robotech vraždících jejich příbuzné a přátele, je políčkem realitě.

Feierstein také řekl, že je politikou Spojených států a OSN udržet Jemen jednotným za každou cenu, bez ohledu na přání secesionistického Jižanského hnutí, či „Hirak“. Jemenskými jednotkami, podporovanými jejich americkými vojenskými spojenci, bylo zabito přes 1300 bojovníků Hirak. V mnoha případech byli útoky bezpilotními letouny na bojovníky Hirak, kteří jsou sekularisté, uváděny jako útoky na „Al-Kajdu na Arabském poloostrově“, či (AQAP). Kdyby Al-Kajda nikdy neexistovala, Spojené státy by si ji musely vytvořit, aby mohla sloužit jako maňásková zástěrka pro každou intervenci USA na celém světě. Vlastně na místech jako Jemen, severní Afrika a Sýrie je Al-Kajda totálním výtvorem CIA a dalších tajných amerických struktur.

Feierstein a jeho neokonzervativní kolegové bojkot jemenského dialogu vůdci jižního Jemenu smetli se stolu. Saúdové se jižanů bojí kvůli odkazu bývalé marxisticko-leninské Lidově-demokratické republiky Jemen, která poskytla Sovětskému svazu práva na základnu v Adenu a na strategickém ostrově Socotra v Indickém oceánu. Spojené státy chtějí zajistit, aby nebyl nezávislý Jižní Jemen schopen poskytnout práva na základnu Rusku nebo Číně. Objevily se zprávy o amerických jednotkách spatřených na Socotra, kde prováděly průzkum pro potenciální americké letecké a námořní základny.

Navrhovaná nová federace Jemen vstoupí v platnost teprve až po přijetí nové ústavy, lidovém referendu a prezidentských a parlamentních volbách. Je jasné, že Spojené státy a jejich spojenci uznají pouze Jemen, který bude souhlasit, že zůstane služebníkem západních vojenských aliancí, nadnárodních energetických společností a diktátu globálních bankéřů. Mezitím Houthiové na severu Jemenu, stoupenci Hirak na jihu Jemenu a kmeny v Hadramaut nadále trpí neustálými jemenskými vojenskými útoky, podporovanými americkými zabijáckými roboty na nebi.