„Velký Izrael“ a „mizení“ Palestiny

V prosinci Arutz Sheva, izraelská zpravodajská síť, uvedla, že ministr hospodářství Naftali Bennett navrhl, aby Izrael anektoval klíčové oblasti Západního břehu, ke kterým patří i Judea na jihu Západního břehu a Samara na severu (oba biblické názvy byly těmto oblastem dány Izraelci, aby ospravedlnili své nároky na Západní břeh jako postavené na náboženských základech), které ovládají židé, a dát je pod kontrolu izraelské armády. Bennett řekl:

„Dávám přednost zavedení izraelské suverenity nad zónou, kde žije 400,000 židů a pouze 70,000 Arabů.“

Protože jak v Judeji, tak v Samarii žije „pouhých 70,000 Arabů“, tak je může izraelská vláda vyhnat do jiných arabských zemí, a zároveň tak vytvořit uprchlickou krizi. Nápad izraelské vlády anektovat jisté oblasti Západního břehu, protože tam již žije židovská populace, je absurdní. Článek Jerusalem Post uvedl, co Netanyahu řekl ohledně „jednostranného stažení“ v rámci toho, co popsal jako levičácký nápad s cílem usmířit si Palestinskou samosprávu:

Mnoho Izraelců se ptá, jestli existují nějaké jednostranné kroky, které by teoreticky dávaly smysl. Ale Netanyahu levičácké názory ohledně stažení z částí Západního břehu jako jednu z jednostranných možností odmítl.

Vysvětlil, že stažení Izraele z Gazy v r. 2005, jednostranný plán, který měl zachránit zamrzlý mírový proces, posílil odhodlání teroristických skupin zničit Izrael a nedokázal přinést mír. „Lidé také uznávají, že jednostranné stažení z Gazy situaci nezlepšilo, ani nepřineslo mír – vytvořilo Hamastán, ze kterého byly odpáleny na naše města tisíce raket,“ řekl Netanyahu.

Premiér také mluvil o řešení dvou států a íránských vztazích s Palestinci a řekl: „Prvním bodem konsensu je, že nechceme dvounárodnostní stát. Dalším bodem konsensu je, že nechceme íránskou loutku na územích, která vyklidíme.“ Netanyahu dal jasně najevo, že nechtějí řešení dvou států, protože chtějí, aby existoval jen židovský stát, a že se ani nechtějí stáhnout z území Západního břehu, kvůli tak zvané „íránské hrozbě“ pro Izrael. Netanyahu také řekl: „Chceme demilitarizovaný palestinský stát, který uznává národní stát židů. Jak toho dosáhnete, když se nedostanete přes vyjednávání? Palestinci nesouhlasí s uznáním Izraele jako židovského národního státu, a není mi jasné, jak by mohli souhlasit s demilitarizací, která je nutná v jakémkoliv případném plánu, který funguje.“ Tím by se připustilo, že jejich přítomnost v Palestině je nelegitimní, proto by se podvolili požadavkům Izraele. Rovněž to židům poskytne právo být v Palestině. Co se týká samotných Palestinců, ti by neměli svolení „židovského státu“ žít v Palestině, protože k tomu nemají přirozené právo. Bylo by pro Palestince politickou katastrofou, pokud by s takovými požadavky souhlasili. Je to hlavní podmínka, obsahující riziko, pokud by Palestincům byl vnucen židovský stát. Netanyahu věří, že tyto podmínky by měly znamenat posun k míru, ale Palestinci by na základě izraelských požadavků nevyjednávali. Řekl, že „minimální sadu podmínek, kterou by potřebovala jakákoliv izraelská vláda, nemohou Palestinci splnit“. Netanyahuova vláda byla rovněž nespokojena, když Palestinská samospráva rozhodla o vytvoření vlády jednoty, včetně Hamasu, aby vyjednávala s Izraelem. Netanyahu řekl:

Bez ohledu na snahy obvinit Izrael, „opravdu akceptujeme Abbase, který, zdá se, přijímá Hamas, pro vyjednanou dohodu? Se vší pravděpodobností ne. Doufám, že se o to pokusí, ale nejsem si jistý, že to udělá,“ pokračoval Netanyahu. „Existuje sílící konsensus, že nemáme partnera, který se může postavit voličům a učinit něco nepopulárního, učinit něco, co je obtížné. Vlastně dělá pravý opak: usmíření s Hamasem, internacionalizace konfliktu, nezajímání se o právo na návrat, nezajímání se o židovský stát. Nezabýval by se Kerryho rámcem.“

Podle článku Israele Shahaka „Velký Izrael: Sionistický plán pro Střední východ“ je hlavním cílem Izraele expandovat dále do palestinských území a dalších oblastí Středního východu:

Sionistický projekt podporuje hnutí židovských osad. Šířeji je jeho součástí politika vylučování Palestinců z Palestiny, což vede ke konečné anexi jak Západního břehu, tak Gazy i Izraeli.

Velký Izrael by vytvořil řadu loutkových států. Součástí by byly části Libanonu, Jordánska, Sýrie, Sinaj, jakož i části Iráku a Saudské Arábie.

Zde je mapa expanze Izraele do Palestiny od r. 1946:

Palestina pomalu mizí. Anexe izraelskou vládou by vedla k mezinárodnímu odporu a katastrově ve vztazích s veřejností. Může také začít nový konflikt, pokud by Izrael anektoval další půdu na Západním břehu. V článku Gershona Baskina pro Jerusalem Post se popisuje, jaké následky by byly, pokud by Izrael anektoval jisté oblasti Západního břehu:

Nejen, že anexe území přivodí hněv celého světa, ale Palestinci se svého nacionalismu nikdy nevzdají a pokud nebudou mít žádnou politickou možnost pro vedené svého boje ve světě, použijí násilí proti Izraeli, a my bolest hněvu zcela jistě pocítíme.

Záměr Izraele získat další půdu pomocí síly by vztahy s Palestinci nebo jejich arabskými sousedy nezlepšil a zcela určitě by nepřinesl mír v dohledné budoucnosti.

Poznámka editora

A víte, co je na tom nejsmutnější? Že už zase zabíjejí Židy a berou jim jejich zem, kterou Bůh podle Starého zákona svěřil Mojžíšovi a jeho lidu. Když říkám "Židy", míním tím potomky starozákonních Židů, dnešní Palestince. Je jedno, jak se dnes jmenují, jejich genetický kód má mnohem blíže k biblickým Židům, než genetický kód chazarských hord přišlých z ruských stepí, které si nárokují jejich zem. Dokázáno. Být Ježíš tady, nazval by dnešní Izraelce farizeji a falešnými proroky, před kterými ostatně mnohokrát varoval.