Historické vítězství SYRIZY dostalo Řecko do kolizního kurzu s Evropou

Po více než pěti letech evropské krize Eura - která začala v Řecku v říjnu 2009 a vyvolala otázky o přežití jednotné měny - odmítli řečtí voliči další zbídačování Řecka surovými výdajovými škrty a zvyšováním daní - opatřeními, vnucovanými Evropou.

Voliči předali moc Alexisi Tsiprasovi, charismatickému 40 letému bývalému komunistovi, který vede koalici levicových stran známou jako SYRIZA. Získal osmi bodový náskok nad úřadující pravicovou stranou Néa Demokratía v souladu s průzkumy veřejného mínění a poté, co bylo započítáno 93% hlasů.

Výsledek předčil předpovědi a odstrčil na okraj dvě politické strany, které v zemi vládly od pádu vojenské junty v roce 1974. Jak se ukázalo minulou noc, SYRIZA vyhrála 149 křesel - ocitla se jen těsně od počtu 151 křesel ze 300, který by Tsiprasovi umožnil vládnout bez koaličních partnerů.

"Suverénní řecký lid dnes dal jasný, silný a nesporný mandát," řekl Tsipras nadšenému davu svých příznivců mávajících vlajkami. "Řecko otočilo stránku. Řecko opouští destruktivní úsporná opatření, odříkání, strach a autoritářství. Nechává za sebou pět let ponížení a bolesti."

Řecký úřadující premiér Antonis Samaras, jehož konzervativci vedená koalice vládla od června 2012, přiznal včera večer porážku a připustil, že byly učiněny "chyby a křivdy". Trval však na tom, že opouští úřad s čistým svědomím. "Převzal jsem zemi na pokraji kolapsu ... a obnovil její mezinárodní důvěryhodnost," řekl Samaras.

Tsiprasovo vítězství bylo předpokládáno, ale nikoli v tak ohromujícím měřítku a dopadu. Většinové vítězství jedné strany je v evropských parlamentních systémech dnešních dnů velmi vzácné. V posledních letech se vyskytlo pouze v Maďarsku a na Slovensku u silných vůdců vpravo a vlevo. Vítězství začínající strany, která nikdy nebyla u moci, zdůraznilo, jak pět let ortodoxních finančních opatření v Evropě obrátilo politiku vzhůru nohama.

"Prostě jsem hlasoval pro stranu, která změní Řecko; ve skutečnosti je to strana, která změní celou Evropu, " řekl Panagiotis, 54, samostatně výdělečně činný elektrikář, hlasující v okrese Kipséli v Aténách. "Musí nastat změna, velká změna. Ekonomika se zhroutila ... SYRIZA je nadějí Řecka."

Jednoznačné veřejné odsouzení reakce Evropy na finanční krizi je pro politické elity EU znepokojujícím výsledkem. Poprvé je moc předávána populistickým laikům, hluboce oponujícím Bruselu a Berlínu, i když ne antievropským, na rozdíl od svých protějšků na pravé straně politického spektra v celé EU. Poprvé se dítě evropské krize, které je výslovně proti politice úsporných škrtů, ujme úřadu v Evropské unii.

"Převládá pocit, že tato populistická hnutí vedou lidé, kteří nechodili na stejnou vysokou školu se současnými politickými vůdci a že pokud je budeme ignorovat, tak sami odejdou. Byli ignorováni a podporováni," řekl bruselský politik. "Základní příčiny jsou ekonomické. Chceme Evropu, která přináší hmatatelné výhody občanům. V tuto chvíli to ale tak nevypadá."

To, zda-li Řecko zůstane v eurozóně a v Unii celkově, stanoví precedent pro hnutí nesouhlasící s politikou úsporných opatření kdekoli jinde v Evropě - zejména ve Španělsku, kde budou volby již letos - a zdůrazní to veřejné odmítnutí politiky předepsané v posledních letech především, ne-li výlučně, Berlínem.

Tsipras nyní drží evropský osud Řecka ve svých rukou. Atény a jejich věřitelé - Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, které od roku 2010 poskytly Řecku půjčky v hodnotě 240 miliard Eur (178 miliard GBP) - stráví týdny složitým vyjednáváním o podmínkách pokračující pomoci a o tom, zda nová vláda zajde v oblasti škrtů a reforem dostatečně daleko na to, aby se Řecko mohlo udržet v eurozóně.

Ani jedna ze stran nechce Řecko zbavit Eura. Ale názory jsou velmi daleko od sebe a v současné době jsou nepřemostitelné. Zatímco německá centrální banka okamžitě prohlásila, že Řecko potřebuje více úvěrů, ale pouze za podmínek eurozóny, vysoce postavený představitel SYRIZY oznámil, že politika věřitelů, spočívající v diktátu politických rozhodnutí parlamentům zadlužených zemí, je "mrtvá".

"Grexit je nemyslitelný," řekl další z bruselských politiků, který se účastní vyjednávání. "To by bylo extrémě špatné. Evropa je o nevratnosti. Pokud o tom začnete pochybovat, zvýšíte riziko fragmentace a za chvíli nebudete mít žádnou měnovou unii. Jedinou možností pro Grexit je, pokud Řecko selže v placení splátek. Ospravedlnilo by to jeho odchod. Bankrot by mohl vyvolat run na banky a únik kapitálu."

Hodiny už tikají. Až se za 14 dní sejde německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem François Hollandem, s britským premiérem Davidem Cameronem a s dalšími na summitu EU v Bruselu, zasednou za jedním stolem s AlexisemTsiprasem, pravděpodobně jediným mužem bez kravaty. Symbolika to bude obrovská. Evropští populisté mimo střední politický proud už jen neklepají na dveře.

Před tímto summitem (tedy do 12. února) bude chtít mít Tsipras konkretizované obrysy dohody, tvrdí lidé, kteří se účastní vyjednávání. Berlín s Bruselem vysílaly v tichosti své vyslance k SYRIZE, včetně Tsiprase, již týdny. Byl "zcela racionální", říká jeden z hlavních bruselských zdrojů.

Současný bailout Řecka vyprší o půlnoci dne 28. února. Bez dohody o rozšíření tohoto programu nebudou pravděpodobně až do léta řecké banky schopny půjčovat normálně a budou záviset na nouzové likviditě. Pokud Řecko kývne na dohodu, bude pro něj k dispozici 7 miliard Eur.

"Musí zažádat o prodloužení programu. Pokud tak neučiní, jdou břichem nahoru," řekl druhý politik. "Spoléháme na to, že rozpoznají svůj vlastní nejlepší zájem a dostanou peníze na zaplacení účtů."

Ale další bruselský politik byl méně optimistický: "Víme, že Německo a Finsko bude s novým programem souhlasit?"

Tsipras slíbil změnit podmínky bailoutu z roku 2012, snaží se zmírnit fiskální ortodoxii diktovanou Berlínem a dosáhnout nějakou formu odepsání či odlehčení státního dluhu země, který činí 320 miliard Eur ( 175% HDP).

Není jasné, jak toho může dosáhnout v době, která mu zbývá. Tsipras (Syriza) i Samaras (Nea Demokratía) - oba odmítají podmínky EU. Samaras se vzepřel loni v červnu, když EU s MMF kontrolovaly řeckou reorganizaci, vázanou k podmínkám bailoutu.

Je ironií, že eurozóna žádá Tsiprase, který vyhrál volby levicovou rétorikou a odporem k úsporným opatřením, aby zašel ještě dál, než byl ochoten zajít Samaras. Samaras i Tsipras chtějí skoncovat s "ponižujícími" záchrannými programy a kontrolou ze strany nenáviděných úředníků Trojky - Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ale není jasné jak, aniž by věřitelé odepsali většinu úvěrů. MMF a ECB takové řešení odmítají a je politicky nepřijatelné i pro Merkelovou, která se obává, že by to podpořilo další churavějící ekonomiky eurozóny ve snaze vyvléknout se z bailoutových dohod a posílilo rostoucí německé hnutí proti Euru.

Kromě toho, bude-li Řecko osvobozeno od toho, co považuje za tyranské podmínky bailoutu, neufinancuje samo sebe na finančních trzích. V současné době dosahují jeho náklady na úvěrování na finančních trzích 10 %, což je za hranicemi možného.

Minulý měsíc iniciovala německá vláda parlamentní proceduru se záměrem zřídit "preventivní" nouzový program pro Řecko, podle něhož by se pokusilo financovat sebe sama na finančních trzích, ale mělo by "polštář" eurozóny v případě neúspěchu.

Německý krok byl v Aténách, kde je osvobození od bailoutu politickým imperativem, viděn jako velmi nežádoucí a nemotorný pokus ovlivnit volby. Na oplátku bude nyní řecký volební výsledek ovlilňovat německou domácí politiku.

Tsiprasův triumf - přímý důsledek úsporných opatření EU, ačkoli těm předcházela tři desetiletí systémového řeckého klientelismu, nepotismu a korupce - bude silně rezonovat nad Balkánem a vznášet ostré otázky k politickým nedostatkům elit a k jejich neschopnosti čelit novým populistickým silám napadajícím jejich právo vládnout.

PODEMOS ve Španělsku, hnutí Pěti hvězd Beppe Grilla v Itálii a strana Sinn Féin Gerryho Adamse v Irsku - ti všichni vítají vítězství SYRIZY.

Jiní, představitelé hlavního proudu v EU, budou tiše doufat, že Tsipras vybuduje důvěryhodnou opozici vůči nadvládě Merkelové a posune politiku eurozóny - vůdci středolevých stran jako Holland ve Francii nebo Renzi v Itálii.

Výsledek řeckých voleb se také negativně dotkne politických lídrů hlavního proudu, kteří mají letos před volbami a pokouší se neutralizovat své vlastní domácí euroskeptické a antisystémové síly.

"Každý ví, že Evropa je dnes kontinentem bez růstu, bez inflace a s vysokou nezaměstnaností. Je velmi těžké tvrdit lidem, že Evropa je řešením a že zná odpovědi. K čemu je Evropa?" zeptala se jedna ze tří významných osobností v neobvykle pesimistické poznámce. "Výsledkem evropských voleb [loni v květnu] bylo, že všude zuří antievropské strany. Jde o nespokojenost s evropským projektem. Vždy se jedná o ekonomickou základnu. Příští volby by mohly znamenat odmítnutí projektu a pak už nic nezůstane."