Čínská železnice propojuje Etiopii s Rudým mořem

Co, kde, kdy…

Čínská železniční společnost vybuduje zcela novou 656 kilometrů dlouhou elektrifikovanou trať z etiopského hlavního města Addis Abeba do přístavu u Rudého moře Džibuti a bude plně funkční velmi brzy. Tento projekt vytvoří 5,000 pracovních míst pro místní a umožní Etiopii zvýšit vývoz klíčových komodit, jako kávy a sezamu. Rovněž nabízí příležitost k vyškolení etiopských pracovníků inženýry z čínské Civil Engineering Construction Corporation. K dnešnímu dni bylo v Číně vzděláno 250 etiopských studentů v oboru železnic, což je dobré místo, neboť Čína je dnes předním světovým stavitelem železnic.

Náklady dosáhnou 1,2 miliard dolarů, kdy Export-Import Bank of China financuje 70% a etiopská vláda zbývajících 30%. Bude to jedna z prvních elektrických tratí ve východní Africe, s rychlostí 120 km/h. Bude údajně snadnější a levnější na údržbu, než bývalá trať s francouzskými dieselovými lokomotivami, z nichž poslední klekla v r. 2008, neboť nová trať bude plně mechanizována a bude se spoléhat na proud z místní hydroelektrárny.

Trať Addis Abeba – Rudé moře je jednou z tras plánované železniční infrastruktury, která bude spojovat vnitrozemskou Etiopii prostřednictvím osmi železničních koridorů o celkové délce 4,744 kilometrů s okolním světem, což vytvoří řadu klíčových obchodních tras do sousední Keni, jižního Súdánu, Súdánu a – což je klíčové – s přístavem Džibuti. Další plánovaná trasa spojí region Afar, kde Etiopie vybízí k těžbě potaše na hnojivo. Neexistence efektivní silniční a železniční infrastruktury přišla ekonomiku draho. Problémy, jako špatné cesty a zastaralé náklaďáky, znamenají, že doprava z Addis Abeby do Džibuti může trvat dny. Nová železniční trať zkrátí tuto dobu na osm hodin, což bude obrovský ekonomický impulz a příklad ekonomické transformační síly dobře pojaté infrastruktury.

Nová Číňany budovaná železniční trať z Addis Abeby k Rudému moři otevře Etiopii přímému obchodu s Čínou a Asií.

Název tohoto velkého infrastrukturního projektu je GTP, pětiletý plán etiopské vlády růstu a transformace (Growth and Transformation Plan), který má vytáhnout zemi v příštích deseti letech z chudoby a přeměnit její zemědělství a průmyslový potenciál na úroveň země se středními příjmy. Další části GTP požadují nové silnice a přehrady k výrobě elektřiny, aby mohl GDP růst nejméně 8% ročně. Mimo Číňanů předložily nabídky v dalších částech GTP i turecké a brazilské stavební společnosti.

Proč…

Číňané si již domácí úkoly udělali a rozhodli o výstavbě klíčové ekonomické infrastruktury v Etiopii. Tato země je po Nigérii na druhém místě v počtu obyvatel, kterých má asi 96 milionů. Jednou méně probíranou věcí je, že leží podél Velké africké rozsedliny, tektonické zlomové linie či pásu o délce asi 6,000 kilometrů, táhnoucí se z libanonského údolí Beqaa do Mozambiku v jihovýchodní Africe. Někteří geofyzici věří, že Etiopská, či Východoafrická, rozsedlina obsahuje některá nejbohatší nedotčená světová ložiska nerostů a potenciálně i ropy a plynu objemově na úrovni Saúdské Arábie. Doposud kvůli okupaci Mussolinim a nedostatečnému vývoji během studené války nebyla tato bohatství zemi k užitku. To se nyní mění.

Číňané mají spoustu důvodů proč vybudovat železniční spojení mezi přístavem u Rudého moře Džibuti a druhým největším vnitrozemským africkým trhem. Jedním z důvodů je začít budovat čínské továrny v Etiopii, kde mohou vyrábět levněji, než stejné továrny v Číně, kde v posledních deseti letech rostly mzdy neúnavně. Kombinace levnější práce, někdy na pouhých 10% dnešních čínských mezd, odpovídajícího množství elektřiny z vodních zdrojů a nyní i přístup k moři činí z této země magnet pro velké přímé zahraniční investice, poprvé v historii. Jako příklad nedávno nárůstu mezd v čínském výrobním sektoru může sloužit průměrná továrna v Henan, asi 800 kilometrů od čínského pobřeží, kde v pěti letech, končících zářím 2014, vzrostly mzdy o 103%. V Chongqing, 1700 kilometrů proti proudu řeky Yangtze, o 80%, a v Guangdong o 82%. Typický etiopský nekvalifikovaný tovární pracovník vydělává asi 30 dolarů měsíčně. Jižní Afrika, největší africká výrobní země, má měsíční mzdový průměr 1200 dolarů, a Čína dnes asi 560 dolarů.

Přímé zahraniční investice do této země vzrostly v r. 2013 oproti roku předtím téměř o 250%, na 953 milionů dolarů, podle odhadů Asociace pro obchod a rozvoj OSN. Vláda očekává, že r. 2015 bude u přímých zahraničních investic rekordním, kdy mají vzrůst oproti roku 2014 o 25%, z 1,2 na rekordních 1,5 miliardy dolarů. Až bude počátkem r. 2016 otevřeno nové železniční spojení k Rudému moři, míra FDI silně vzroste, obzvláště když se tam chystá spousta čínských, indických a tureckých společností.

V květnu 2014 se čínský premiér Li Keqiang a etiopský premiér Hailemariam Desalegn setkali v Addis Abebě. Po jejich setkání Hailemarian řekl tisku, že Čína „podporuje velkou vizi Etiopie stát se výrobní africkou velmocí“. Hailemarian řekl reportérům na společné tiskové konferenci v Addis Abebě.

To, co se vynořuje kolem čínské výstavby zdánlivě nedůležitého železničního spojení ve vnitrozemské východoafrické zemi, by mohlo být stavebním kamenem velkého ekonomického rozvoje Afriky, poprvé v moderní historii, něčeho, čemuž se evropské koloniální mocnosti, od Francie, po Belgii a Portugalsko a Británii snažili ze všech sil zabránit.