Proč Putin označil USA za „pravděpodobně jedinou světovou supervelmoc“?

Vezměme si dvě klasické supervelmoci minulosti – SSSR a USA. Sovětský svaz chtěl zřídit komunismus po celém světě, Spojené státy chtěly kapitalismus a demokracii pod vedením USA. Protože tyto dvě věci nemohly existovat zároveň, vztahy mezi supervelmocemi byly extrémně napjaté, a pravděpodobně jsme dokázali zabránit třetí světové válce jen díky jaderným zbraním.

V 80. letech Michail Gorbačov se nejen dobrovolně vzdal statutu supervelmoci, ale rozhodl nacpat toxickou západní ideologii do sovětské reality. Tento jed vedl k nevyhnutelnému: v r. 1991 SSSR zkolaboval.

Rusko nejen ztratilo svůj statut supervelmoci, ale na jistou dobu vypadlo ze seznamu velkých mocností. V 90. letech jsme byli slabým regionálním státem, což je statut, který neodpovídá naší velikosti a našim možnostem.

Historie však nenávidí velké nepoměrnosti: pokud bychom neobnovili náš statut velké mocnosti začátkem tisíciletí, USA by nadále ruinovaly Rusko a nyní bychom byli několika malými zeměmi se vzájemnými konflikty, namísto silným státem.

Po rozpadu SSSR byla na planetě jen jedna supervelmoc. Americký cíl zůstal stejný: dostat celý svět pod svoji ochrannou známku – „demokracie“. Ale brzy se ukázalo, že se měly poučit z kolapsu Sovětského svazu – že rozdíl mezi vítězem a poraženým ve studené válce nebyl tak velký, jak se mohlo zdát na začátku.

Ukázalo se, že statut supervelmoci byl respektovanou, avšak peníze požírající záležitostí. USA musely udržovat svoji armádu, věnovat obrovské zdroje na prosazování své ideologie, denně se opírat o mnoho zemí.

A pokud dříve tyto země byly rozděleny do dvou táborů, podle americké terminologie „prvního světa“ (kapitalistického) a „druhého světa“ (socialistického), nyní probíhala dělící čára tam, kde to bylo pro USA méně ziskové. Američané se ocitli sami v táboře s několika malými závislými zeměmi, zatímco všechny velké a silné země patřily do druhého tábora.

Existuje zákon diplomacie: sjednoťte se k obraně proti silným a agresivním, protože ti jsou nebezpeční.

Nyní se podíváme na prohlášení Vladimira Putina na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Mimo dalších důležitých věcí prezident pronesl slova, která šokovala mnoho bloggerů:

Amerika je velká mocnost. Dnes pravděpodobně jediná supervelmoc. My to akceptujeme. Chceme a jsme připraveni spolupracovat se Spojenými státy. Proběhnou volby, nastoupí hlava státu s obrovskými pravomocemi. V USA probíhá mnoho komplexních ekonomických procesů a procesů domácí politiky. Svět potřebuje silné země, jako USA. Ale nepotřebujeme, aby se neustále vměšovaly do našich záležitostí, říkaly nám, jak žít, bránily Evropě budovat s námi vztahy.

Přeloženo z tohoto diplomatického jazyka:

Drazí Evropané, Američané se považují za supervelmoc. Jsou připraveni přiřknout vám roli svých výpalné platících vazalů, nic víc. Rusko nezasahuje a nebude zasahovat do vašich záležitostí; budujeme multi-polární svět a jsme připraveni spolupracovat s vámi na základě rovnosti.

Zatímco my jsme se poučili z hořkých lekcí úpadku SSSR, Američané padají do stejné pasti, jako Sovětský svaz.

Rusko nabízí mírové vztahy na základě rovnosti. Chcete legalizovat sňatky lidí se zvířaty nebo zřídit absolutistickou monarchii? To nemůžeme schvalovat, ale nevyjádřili bychom svůj nesouhlas nahlas. Nezasahujeme do vaší domácí politiky, dělejte si ve své zemi, co chcete. Když se budete chovat korektně a dodržovat mezinárodní dohody, budou naše země přáteli.

Spojené státy nabízí bezpodmínečné podrobení a zvrhlou ideologii – rituální přehlídky teplých, pro-americkou politiku, zapojení do mezinárodních trestních operací a tak dále: mnohem méně přitažlivou alternativu.

Pokud byl SSSR ochoten děkovat každému africkému princi, který respektoval ideály marxismu, nyní musí Spojené státy věnovat obrovské zdroje na prosazení svých ideálů po celém světě. Čím hlasitěji Spojené státy hlásají svoji toleranci, tím více se ostatní země ohlíží k baštám rozumu a stability – Rusku a Číně, například.

Dokonce i tak mocný stát, jakými se po druhé světové válce staly USA, nemá nekonečné zdroje. Nyní, v r. 2016, dochází Američanům síla k řešení buď domácích, nebo zahraničně-politických problémů: již jsou přetížené.

Pokud se v listopadu dostane k moci Donald Trump, pravděpodobně učiní rozhodnutí vzdát se statutu supervelmoci, zbavit majetku oligarchy tábora Obamy/Clinton, zaměřit se na ekonomiku a prodělat nevyhnutelnou krizi bez katastrofických ztrát. Pokud budou Američané nadále bojovat za ovládnutí světa do svého posledního dechu, bude osud poslední supervelmoci tragičtější, než té předposlední.