Afghánistán: Jde o heroin, hlupáku

Nic z toho samozřejmě nevzejde – jen připočtení mrtvých civilistů k nikdy nekončícímu zvyšování obětí operace Trvalá svoboda (Navždy).

Ten, kdo ve skutečnosti určitě snáší svobodu v plné kráse, je Gulbuddín Hekmatjár, bývalý válečník a velitel skupiny Hezb-i-Islami (tj. militantní povstalecká skupina, nezávislá odnož Talibánu, pozn. překl), přezdívaný „Řezník Kábulu“.

Pentagon nemá výsadní právo na ostřelování civilistů v Afghánistánu. Hekmatjár to také s potěšením činil na začátku 90. let - kromě toho, že v sousedním Pákistánu řídil podzemní vězení, v němž se mučilo.

V Kábulu jsem během vlády Talibánu v pozdních 90. letech hovořil s mnoha obyvateli během občanské války, kteří byli ve spojení s velitelem a vojevůdcem tádžického původu, známým jako „Lev z Pandžšíru“, Ahmadem Šáhem Masúdem - zavražděného dva dny před 9/11 – tak jak vzpomínali na neúprosné ostřelování civilních čtvrtí Hekmatjárovými vojenskými složkami.

Hekmatjár se ukrýval téměř dvě desetiletí – od roku 1997. Zatím se ještě nevrátil zpět do Kábulu. V provincii Kunar v Afghánistánu jsem se ho snažil v roce 2002 vysledovat - stejně jako Usámu bin Ládina - s mým péšavárským prostředníkem, a stále jsme naráželi na americké mariňáky, kteří po nás požadovali informace. Poté, co Osama zmizel, se Hekmatjár rychle stal pro Bushe ml. cílem číslo jedna - „ať mrtvý nebo živý“ – v Afghánistánu, Washingtonem označovaným jako „globální terorista“ a umístěným na černou listinu OSN v roce 2003.

Nyní má v úmyslu získat politickou moc, poté, co byl omilostněn vládou prezidenta Ašrafa Ghaního. Jeho povstalecká skupina Hezb-i-Islami je již léta opotřebovanou vojenskou silou. Politicky je to však jiný příběh. Po dohodě budou nyní militantní aktivisté ze skupiny Hezb moci kandidovat do úřadu.

Bylo těžké rozlousknout tento oříšek. Hekmatjár vždy odmítal podepsat jakoukoliv dohodu, pokud vojáci USA/NATO de facto okupovali Afghánistán. Konečná dohoda stanovuje, že militantní strana Hezb a USA/NATO se dohodly, že nebudou souhlasit - dokud bude Hekmatjár odmítat podporovat terorismus. A Ghaního lidé musí vyřídit veškeré formality, aby odstranili Hezb-i-Islami ze seznamu OSN s výčtem teroristických organizací.

Zda začlenění skupiny Hezb do křehké vlády v Kábulu zastraší Talibán, zůstává otevřenou otázkou.

Anonymní linka CIA uvedena v platnost

Afghánistán je pro všechny praktické účely i nadále okupován cizinci; v tomto aspektu Hekmatjárova logika náhodou zrcadlí logiku Talibánu - dokonce i přesto, že nástupcům Mullaha Omara nebude v Kábulu přiznána žádná moc.

Západní tajný agent zpravodajských služeb se znalostmi o tom, jak se s Afghánistánem zacházelo na nejvyšších úrovních ve Washingtonu, upřesňuje případ:

Usáma bin Ládin byl neúspěšnou výhodou CIA, která byla použita jako záminka pro invazi do Afghánistánu za účelem znovu spustit obchod s heroinem, což je byznys se ziskem v bilionech dolarů. Mullah Omar byl naším spojencem proti Sovětům, a byl to čestný člověk, který uzavřel všechny heroinové plantáže v Afghánistánu poté, co Talibán převzal moc, protože považovali za nemorální, že na předávkování heroinem zemřelo ročně přes 300 tisíc lidí. Obrátili jsme se na něj a zradili jsme ho. Usáma byl hostem Mullaha Omara, a tak ho jenom požádal o důkaz o zapojení Usámy do útoků 9/11. Protože žádný důkaz nebyl, neboť on do toho nebyl zapojen, nemohl nic poskytnout. Bush ml. se v televizním přenosu vysmíval dokonce i té myšlence, že po něm bude požadováno, aby předložil důkaz o luku a šípu Mullaha Omara.

Všechno je ještě mnohem pikantnější, když agent udává podrobnosti o tom, co jen málo lidí mělo odvahu objasnit – o skutečné agendě CIA v Afghánistánu:

CIA použila výnosy z heroinu na zahraniční operace, a když se dostal Talibán k moci, byla odříznuta od tohoto příjmu. Tímto způsobem mohli vždy obejít americký kongres. Heroin; to je důvod, proč tam pořád jsme. Terorismus je organizován prostřednictvím operace Gladios, neboť je využíván k ospravedlnění těchto intervencí. Většina západních zpravodajských služeb je do tohoto obchodu zapojena. 93% světové produkce heroinu pochází z Afghánistánu. Po americké invazi bylo pěstování heroinu znovu okamžitě obnoveno. Vojenské konvoje přepravily z pákistánských přístavů zpět do Afghánistánu heroin jako zpětnou zásilku pro světovou distribuci. Talibán a Usáma neměli absolutně nic společného s 9/11.

Mimochodem Hekmatjár neměl nikdy žádné spojení s heroinovým obchodem.

Kábul je na tom momentálně tak, že zůstává pod kontrolou velkých zalidněných center a zhruba 70% země. Zbytek je Talibánistán. Neexistuje žádná šance, že by Kábul mohl vyhrát válku. Podle počtu vojáků námořní pěchoty, které rozmístil generál Joseph Dunford, velitel sboru náčelníků štábů, Pentagon a jeho spojenci mají v Afghánistánu 14 000 vojáků. Americký kontingent, čítající 9 800 vojáků, se do konce roku 2016 sníží na 8 400.

Každý si pamatuje, jak aliance NATO „předala kontrolu“ – když byla potupně poražena Talibanem v roce 2014. Zbývající americké pozemní jednotky eufemisticky poskytují „výcvik“ a „vzdušnou podporu“ afghánské armádě a jsou samy podporovány hordami vojenských kontraktorů. Souběžně s tím, hluboko ve stínu, kontraktoři neustále dodávají heroin CIA na Západ.

Kombinace USA-NATO se nedávno zavázala „pomoci financovat afghánské bezpečnostní síly ve výši zhruba 1 miliardy dolarů ročně v průběhu dalších tří let“. Jen málokdo si bude vědom toho, že jde o skvělý podnět navíc pro obchodníky heroinu, řízené CIA, aby nabízeli své zboží v celé EU.