Bezletová zóna nad Sýrií nebude

Rusko se v současné době považuje za hlavního obránce legitimní vlády Sýrie, přičemž ne toliko před islamisty, ale před jejich západními spojenci, kteří nijak zvlášť neskrývají své záměry. Suďme spravedlivě – to jejich poslední aktivita umožnila úspěchy IS a dalších salafistických skupin. Tatáž francouzská rezoluce by v případě jejího přijetí umožnila salafistům z „Džabhát an-Nusra“ a jejich spojencům, aby unikli před ruskými a syrskými nálety, což by mělo vážný dopad na výsledek vojenských akcí v Aleppu osvobozovaného doslova dům od domu vojáky Bašára Asada. Kromě toho Rusko již ohlásilo možnost, že vytvoří bezletovou zónu nad Sýrií podle svých vlastních pravidel. Technicky je to snadné provést. V SAR se nacházejí ruské komplexy S-400 „Triumf“, S-300 „Antej-2500“, Buk M2, Buk M1, Osa, "Pancíř-S1" a další. Zpočátku tam byly dodány za účelem krytí ruských lodí v přístavu Tartus, základny v Hmeimim a vojenských poradců před útokem ze vzduchu, ale později i letadel útočících na pozice salafistů. Se systémy protivzdušné obrany bylo počítáno nikoliv na bojovníky z IS, nebo z „Džabhát an-Nusra“, protože ti nikdy neměli letadla nebo rakety, ale jmenovitě na vnější hrozbu. Jak uvedl člen Rady federace Igor Morozov: "Od dnešního dne nebude dovoleno USA zopakovat iráckou zkušenost. Syrská protivzdušná obrana je připravena odrazit jakýkoli útok letadel. Kromě toho Američané svými nálety mohou zranit ruské poradce a instruktory, což povede k přiměřené reakci ze strany Moskvy, mimo jiné i k možnému vytvoření bezletové zóny nad územím Sýrie.“

V následku toho Rusko, které působí v Sýrii zcela v souladu se zákonem na základě pozvání prezidenta SAR Bašára Asada, zbaví USA a jejich spojence možnosti operovat na syrské obloze a zabere ji pro vlastní vzdušné síly a letadla Syrské arabské armády. Nicméně prozatím je ruská bezletová zóna v rovině příprav, což vcelku uspokojuje Damašek i Moskvu, neboť jejich útok na Aleppo a opatření v jiných oblastech vypadají docela úspěšně. Pokud nechceme stavět svoji jistotu na osvobozených čtvrtích tohoto „ekonomického hlavního města“ Sýrie, můžeme například vzpomenout nedávnou masovou kapitulaci bojovníků blízko Damašku.

Máme zde ale ještě jednoho hráče, který zásadně nesouhlasí s vyhlídkou zákazu letů ruských vzdušných sil nad Arabskou republikou. Tento hráč je Irán, islámská republika, stojící však na straně sekulární Sýrie a její zákonné vlády. Dokonce i během 71. zasedání Valného shromáždění OSN íránský prezident Hasan Rúhání tvrdě kritizoval návrh na zřízení bezletové zóny nad Sýrií v projevu, který pronesl krátce před americkým ministrem zahraničí Johnem Kerry. „Vytvoření bezletové zóny přinese prospěch teroristům, kteří mají všechno, kromě leteckých prostředků. Mají minomety, tanky, rakety a obrněné transportéry. Mají pušky a dělostřelecké baterie, ale žádné bojové letouny. Vytvoření bezletové zóny není správným krokem. Je to bezohledný návrh", řekl Rúhání. Význam jeho slov zcela a plně odpovídá komentáři ruského ministerstva zahraničních věcí uvedenému v souvislosti s použitím práva veta proti francouzské rezoluci. To zřetelně dokazuje jednotu nejen odpůrců syrského prezidenta, jeho vlády a sekulárního rozvoje země, ale i jeho spojenců.

Ruské vzdušné síly – důležitý faktor úspěchu syrské armády. Jejich akce nejenže pomohly získat Palmyru, ale očistily od islamistů provincii Latakia, dobývají Aleppo a také zachránily životy tisíců syrských vojáků, ruských a íránských vojenských poradců.

Nelze zapomenout ani na syrská letadla, jeden z mála druhů vojsk Syrské arabské armády, který si zachoval bojeschopnost a úspěšně plnil a plní své bojové mise – navzdory problémům s nedostatkem paliva, s opravami letadel a s nedostatkem munice. V tomto ohledu je zájem Rúháního a Íránu na vyhlídky bezletové zóny zřejmý. Jestliže Rusko poskytuje leteckou podporu pro akce armády Sýrie, Írán jí pomáhá na zemi – vojenskými poradci, vojáky z hnutí Hizballáh, přípravou místní i mezinárodní šíitské milice, zbraněmi a mnohým dalším. Veškeré íránské aktivity v Sýrii koordinuje jeden z nejvíce kvalifikovaných vojenských specialistů současnosti, velitel brigády Al-Quds, generálmajor Kásim Soleimani.

„Al-Quds“ – divize ve struktuře gardového sboru Islámské revoluce (IRGC), speciálně určená pro operace za íránskými hranicemi. Dříve generál Soleimani zastavil útok islamistů z IS pod iráckým Tikrítem, pomohl zajistit ruskou vojenskou intervenci v Sýrii. V Arabské republice je generálovi Soleimani zavázáno Rusko záchranou navigátora ruského Su-24 Konstantina Murachtina sestřeleného Turky. V této operaci byl zapojen oddíl syrských speciálních sil zformovaný velitelem brigády Al-Quds, který osobně velel akci „zachránců“.

Celkový počet íránských vojenských poradců v Sýrii je stěží možné přesně spočítat, ale je jich tam několik tisíc. Pokud by přestaly údery ruských VKS na pozice teroristů, znásobil by se tok mrtvých těl směřujících do Iránu. Je zřejmé, že takový scénář nevyhovuje ani nejvyššímu vůdci Iránu Ajatolláhu Chameneí, ani přímému veliteli íránských sil v Sýrii Kásimu Soleimani, ani prezidentu Hasanu Rúhání.

Poslední jmenovaný je v této věci kromě humanitárních hledisek zastáncem čistého pragmatismu – prezidentské volby v roce 2017. Rouhání by nechtěl přijít o své křeslo a rakve bojovníků IRGC (jmenovitě k tomuto orgánu přísluší divize Al-Quds) operujících v Arabské republice by se staly v tomto kontextu jednoznačně negativním faktorem. Tím spíše, že protivníky v nadcházejících volbách budou tomuto prezidentu-reformátorovi soupeři z konzervativního tábora, kteří jsou zaručeně spojeni s IRGC.

Není pochyb o tom, že boj o Sýrii potrvá i nadále, a možná i hlavní bitva má teprve přijít. Zdá se však, že nebude vedena na syrské půdě, ale v zasedacích sálech, v kuloárech mezinárodních summitů a konferencí, stejně jako v průběhu tajných jednání. Avšak v daném okamžiku bylo dosaženo blokováním anti-syrské rezoluce obhájci mírové, sekulární a bezpečné Sýrie drtivého vítězství, které je opravdu dobrým výsledek série vojenských úspěchů armády SAR na bojišti. Znamená to, že bude i nadále pokračovat boj za osvobození země od salafistů a jejich pomahačů – obtížný, krvavý, dlouhý, ale jediný správný jako cesta a volba civilizovaného lidstva.