Davos 2017 coby symbol ukončení epochy globalizace

Na pořadu oficiálních jednání v Davosu jsou především ekonomické a finanční problémy globální úrovně. Nicméně v posledních letech je zde vidět stále více politických témat, a rovněž otázky související s rozvojem nových technologií. Každé setkání v Davosu má své heslo/motto. Vloni proběhlo setkání v Davosu pod heslem „Čtvrtá průmyslová revoluce“ (široké uplatnění robotů a výpočetních technologií). Letos je to „Odpovědné vůdcovství“ (dle mého názoru je to jedno z nejnesrozumitelnějších hesel tohoto fóra za poslední roky).

Priority Davosu 2017

Před začátkem Davosu uveřejnilo SEF zprávu Global Risk Report 2017, na jejímž základě byl sestaven seznam základních otázek diskuse.

Na prvním místě se ocitly otázky ekologie a změn klimatu na planetě. Na druhém sociálně-majetková polarizace ve světě a rizika zostření sociálních konfliktů. Na třetím místě jsou rizika související s rozvojem techniky. To je velmi široké spektrum rizik. Například rizika kolapsu komunikací a počítačového řízení výroby, infrastruktury, finanční sféry (kvůli technickým závadám nebo v důsledku cílených kybernetických útoků). Pak rizika technologických katastrof (například havárie v jaderných elektrárnách). A nakonec problémy vyvolané silnou robotizací výroby a dalších oblastí ekonomiky (základním problémem je nárůst nezaměstnanosti).

Na čtvrtém místě programu Davosu 2017 jsou problémy vzniklé stárnutím populace. Jestliže dříve šlo o fenomén zemí patřících do „zlaté miliardy“, tak dnes je stárnutí problém i spousty zemí periferie světového kapitalismu.

Mimo to autoři zprávy uvedli řadu dalších otázek (téměř všechny jsou převážně politického charakteru): situace na Blízkém a Středním východě (obzvláště válka v Sýrii); očekávaný kurz nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho důsledky pro svět; Brexit a jeho následky; boj s terorismem; současnost a budoucnost Ruska. Účastníci fóra, bez ohledu na to, jaký vztah k Rusku mají, jsou nuceni přiznat, že Rusko je jedním z nejdůležitějších faktorů světového vývoje.

A ukrajinské tématiky mají účastníci Davosu plné zuby. Jestliže vloni byla Ukrajina na onom krátkém seznamu témat diskusí, tak dnes se nedostala dokonce ani na dlouhý seznam.

Davos začíná ztrácet lesk

Podle předběžných údajů se letos v Davosu sešlo 2500 lidí z 90 zemí světa. Jedná se pouze o ty, kteří mají oficiální status účastníka fóra. Počet návštěvníků (včetně novinářů) je mnohonásobně vyšší. Většinu účastníků tvoří ředitelé a majitelé největších společností a bank. Mimo to se sem sjelo i 20 hlav států a vlád.

Celkově v posledních letech zájem některých států o Davos klesá. Připomínám, že před rokem byli v Davosu představitelé 99 zemí, letos pouze 90 (z celkového počtu 140 členských zemí SEF). Klesá zájem o fóra ze strany hlavních představitelů mnoha zemí. Rusko má v posledních letech na tomto fóru skromné zastoupení. Vladimír Putin nepřijel do Davosu ani jednou. Letos ruskou delegaci vede první vice-premiér Igor Šuvalov. Členy oficiální delegace jsou také vice-premiérka Olga Goloděc a ministr pro ekonomický rozvoj Maksim Oreškin. Na poslední chvíli byla na seznam přidána i guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabjulina.

Letos do Davosu nepřijely hlavy takových států jako Německo, Francie, Kanada, Itálie, Španělsko a Izrael.

Davos a Donald Trump

Na fórum nepřijede ani prezident USA. Americkou delegaci vede vice-prezident Joe Biden a ministr zahraničí John Kerry. Samozřejmě, že v Bílém domě nyní probíhá výměna osazenstva, ale myslím, že i tak Trumpa Davos naprosto nezajímá. Davos je pro globalizaci a Amerika nyní potřebuje nikoliv globalizaci, ale nastolení pořádku ve vlastním domě, včetně obnovy reálného sektoru ekonomiky. Podle subjektivních odhadů novinářů je 90% účastníků Davosu proti Trumpovi. Nicméně lze předpokládat, že i Trumpovi je Davos velmi proti srsti, na což lze usuzovat z nepřímých známek. Zaprvé mohl nově zvolený americký prezident poslat do Davosu zástupce svého týmu, avšak neučinil tak. Zadruhé lidé z Trumpova okolí vysvětlili, že jeho účast by byla zradou těch ideálů, které hájí a které mu pomohly vyhrát volby. Přitom však neoficiální představitelé Trumpa v Davosu jsou. Patří k nim jeden z jeho poradců Anthony Scaramucci. Ten se pokusí v kuloárech vysvětlit podstatu plánů amerického prezidenta. Konkrétně první den jednání fóra sdělil v rozhovoru s korespondentem TASS, že považuje ekonomické sankce vůči Rusku za „neproduktivní“ a „nekonstruktivní“.

Britské a čínské překvapení

Nečekanou pro všechny byla účast vůdců dvou zemí – Británie a Číny. Dříve britský premiér zdaleka ne každý rok obšťastňoval toto fórum svoji přítomností. A náhle překvapení: v Davosu se objevila Theresa May. Vystoupila již první den. V podstatě oznámila všemi očekávaný plán vystoupení své země z Evropské unie. Dle hodnocení novinářů jde o „tvrdý“ odchod Británie z jednotného evropského trhu bez „odstínů“. „Opouštíme Evropskou unii, ale neopouštíme Evropu.“ Theresa May zdůraznila, že nemůže být řeči o žádném částečném členství v EU, ani o jakékoliv asociaci s EU, ani o čemkoliv, co by mohlo znamenat, že Británie je jednou nohou tam a druhou jinde. Britská premiérka navrhla uzavřít novou celní dohodu a tvrdě varovala Brusel před pokusy potrestat Londýn, a dodala, že takové pokusy se obrátí proti samotné Evropské unii. Je vnímáno, že tato britská dáma je duchem blíže Donaldu Trumpovi, než eurointegrátorům z Bruselu nebo globalistům v Davosu.

Ještě větší senzací se stal příjezd hlavy ČLR Xi Jinpinga. Z celé dvacítky hlav států, které se fóra zúčastnily, byl čínský vůdce nejvlivnějším. Někdo dokonce zažertoval, že Davos se ze švýcarského nebo evropského fóra stal fórem čínským. Vůdce ČLR již na fóru vystoupil a stanul před účastníky jako horlivý zastánce globalizace. „Skutečně, ekonomická globalizace vytvořila nové problémy, avšak to není důvod, abychom se ekonomické globalizace zřekli zcela. Spíše musíme ekonomickou globalizaci uzpůsobit a řídit, zmírnit její negativní následky a zajišťovat její výhody pro všechny země,“ řekl Xi Jinping.

Neočekávaný příjezd čínského vůdce do Švýcarska považuje část analytiků a novinářů za pokus Pekingu přebrat vedoucí roli ve světové ekonomice, politice, obchodu a politice Washingtonu. Jiná část pozorovatelů vysvětluje „čínské překvapení“ následovně: Peking nervózní a přijímá opatření dříve, než Donald Trump začne uvádět do života své protiglobalistické sliby. Velká část těchto slibů je namířena proti Číně, se kterou má Amerika obrovský obchodní deficit. Peking má důvod ke znepokojení: zavedení dovozních cel na čínské zboží až ve výši 45% Washingtonem a také zavedení protekcionistických opatření s cílem neutralizovat pokles kurzu juanu má udělat kříž nad tak zvaným čínským ekonomickým zázrakem.

Nad Davosem se vznáší duch post-kapitalismu

Ani na krátkém, ani na dlouhém seznamu otázek k prodiskutování na fóru není jedna otázka, proti které jsou všechny ostatní druhořadé. A to způsoby reformování kapitalismu. V Sovětském svazu se používal výraz „obecná krize kapitalismu“. Zdá se mi, že právě dnes dosáhla právě tato „obecná krize kapitalismu“ svého vrcholu – kvůli tomu, že ekonomická a finanční globalizace se blíží svému dokončení. Avšak podstatné je, že bez rozsáhlého obsazení nových ekonomických prostor se kapitalismus rozvíjet nemůže. Dle všeho to chápe (či aspoň cítí) Donald Trump. Nicméně ten se pokouší tuto krizi překonat tím, že u kapitalismu zařadil zpátečku – zastavit globalizaci, či ji dokonce zvrátit. Na fóru v Davosu, jak jsme uvedli, se sešli stoupenci globalizace. Pokouší se najít recepty na záchranu kapitalismu, přičemž pokračují v intencích globalizace. Jakkoliv je to paradoxní, tak v nejbližší době se může hlavním ideologem a propagátorem globalizace stát vedení komunistické Číny. A fórum přesídlí z Davosu někam do Šanghaje.

Co se týká seriozních západních „architektů“ nového světového řádu, tak se zdá, že ti již nad kapitalismem udělali kříž. Pozvolna vsouvají do povědomí veřejnosti nový model uspořádání světa. Dnes je kódovaný pod takovými výrazy jako „digitální společnost“, „digitální ekonomika“, „digitální finance“. Tyto výrazy již zazněly na minulém fóru; letos se téma „digitalizace“ stalo hlavním.

Nejednou jsem psal, že za nevinným pojmem „digitální společnost“ se skrývá elektronický koncentrák, ve kterém každý jeho vězeň dostane číselnou identifikaci a bude řízen pomocí digitálních signálů. V části týkající se ekonomiky tento model zcela ruší svobodu tržních vztahů a navrhuje tvrdý centralizovaný přídělový systém. Tento model lze označit za post-kapitalismus, či za nové otrokářské zřízení. Duch post-kapitalismu se nad Davosem již vznáší.