Útok Sorose: Co čeká východní Evropu po odstoupeních na Slovensku a ve Slovinsku?

Slovensko

Na Slovensku premiér Robert Fico informoval o ochotě odstoupit po vypuknutí vládní krize, vyprovokované vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Odstupuje rovněž slovenský vice-premiér Robert Kaliniak. Kuciak se zabýval zkoumáním vztahů vládních představitelů s italskou mafií.

Rozhodnutí o odstoupení předcházel útok opozice, s obviněními z podpory zločinců (a požadavkem předčasných voleb) a velká protestní shromáždění.

Fico to pod tlakem vzdal a rozhodl se rezignovat. Avšak uvedl tři podmínky:

• Respektování výsledků voleb 2016 a nového složení vlády prezidentem.
• Dodržení koaliční dohody mezi stranami tvořícími většinu v parlamentě.
• Nový šéf vlády musí být z Ficovy strany – Smer – Sociální demokracie“

Slovinsko

V případě Slovinska souvisí odstoupení premiéra Miroslava Cerara s rozhodnutím Nejvyššího soudu o zrušení výsledků referenda z minulého roku. Jde o velký projekt slovinské vlády na financování železnice Koper-Divača. Opozice rovněž vsadila na nespokojenost odborů pracovníků rozpočtové sféry v oblasti vzdělávání.

V důsledku odstoupení Cerara může hlasování proběhnout o několik týdnů dříve.

Soros jezdí po Evropě

Je důležité zmínit, že obrovský tlak na východoevropské vlády je vyvíjen právě na země, kde jsou na obzoru volby – tedy mimo Slovinska a Slovenska i v Maďarsku a České republice.

Sorosovy struktury se aktivizovaly ve všech zemích Vyšegrádské dohody. Na Slovensku, například, je to jasně zřetelné a pravá ruka George Sorose Marcello Fabiani nedávno osobně přijel na Slovensko. Podle informací médií pracoval zavražděný novinář Kuciak pro tohoto „filantropického miliardáře“ a současný slovenský prezident Andrej Kiska Sorose v září 2017 osobně navštívil. O návštěvě Kisky během rozhovoru informoval bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský.

V této souvislosti Fico před rezignací rovněž položil otázku: Proč se Kiska „setkává s člověkem, jehož jméno již bylo mnohokrát zdiskreditováno? A tímto jménem je pan Soros. Proč prezident cestoval do New Yorku a cpal se do jeho soukromého domu? Proč na toto setkání nepozvali oficiálního představitele ministerstva zahraničí?“

Nutno poznamenat, že sám Fico nejen vyjádřil podporu upevnění Vyšegrádské čtyřky a koordinaci akcí proti nepopulárním rozhodnutím Evropské unie, ale pozitivně mluví i o Rusku. Náhoda?

Co se týká Slovinska, tak i zde má Soros své zájmy. Tento miliardář kritizoval vládu za protiimigrantská opatření, a mluvilo se také o nákupu místního obchodního řetězce Tus.

Vyostřování situace pokračuje

Vyostřování situace probíhá i v dalších zemích východní Evropy. Jedním ze zářných příkladů je Maďarsko, kde je proti premiérovi Viktoru Orbánovi organizován obrovský informační a institucionální nátlak. V předvečer dubnových voleb tam opozice složená z nejrůznějších uskupení začala podporovat údajně „nezávislé“ kandidáty v komunálních volbách, aby se oslabila premiérova pozice. To je doprovázeno informační podporou mediálního magnáta Szimicka. Zajímavé také je, že Středoevropská univerzita, založená v r. 1991 Georgem Sorosem, kterou se Orbán již několik let snaží zavřít, nadále funguje a dostala akreditaci na dalších pět let.

V poslední době se země východní Evropy, z nichž mnohé nejsou proti setrvání v Evropské unii, snaží provádět na Bruselu nezávislou politiku v otázkách souvisejících se zajištěním vlastní suverenity (finance, migrace, obrana hodnot atd.). Ve spoustě těchto zemí vůdci podporují spolupráci s Ruskem (minimálně v ekonomické oblasti).

Téměř všechny tyto země jsou odhodlány k tvrdému boji s pro-sorosovskými uskupeními. Česká republika obvinila tohoto miliardáře z vměšování do vnitřních záležitostí země, Polsko jej obvinilo ze snahy narušit národní identitu, Makedonie z vyvolávání etnického konfliktu. Výzva byla předložena a ze strany Sorose následovala bezprostřední odpověď. Bitva bude pokračovat.