Provokace a imperiální ultimátum, nebo schůzka Kim-Trump?

Před několika dny jsme informovali, že setkání prezidenta Korejské lidově-demokratické republiky Kim Jong-una a prezidenta Korejské republiky Moon Jae-ina bylo monumentálním historickým úspěchem pro Korejský poloostrov. Denuklearizace, odzbrojení, mírová smlouva a opětovné sjednocení byly jedny z klíčových otázek jednání (1).

Setkání Kim-Moon 27. dubna mělo pokračovat 15. května, ale prezident Kim jej zrušil, na protest, že Spojené státy a Jižní Korea provedly společné vojenské cvičení a daly mu políček do tváře ve formě impertinentních a provokativních prohlášení Johna Boltona, poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa. Trumpovo postojem je, že denuklearizace Severní Koreje by měla probíhat podle plánu uplatněného v Libyi v r. 2011.

Jak všichni víme, Libye byla připravena o své jaderné zbraně… a skončilo to invazí a jejím zničením Spojenými státy a NATO. Navíc byl libyjský vůdce Muammar Kaddáfí odporným způsobem zavražděn. Pro Severní Koreu, která se dohodla na vojenské alianci s Libyí, byla intervence nemožná. To je důvod, proč je tato tragédie v tuto chvíli pevně v paměti Kim Jong-una. Další věcí, která k obavám přispívá, je neobvyklé, třebaže očekávané, odstoupení Spojených států od tak zvané dohody 5+1 (JCPOA) o íránském jaderném programu.

Odpověď prezidenta Kima na Boltonova prohlášení byla neočekávaná: Korejská lidově-demokratická republika nezruší svůj jaderný program jednostranně, aniž by došlo k ústupkům z druhé strany. Je tomu tak primárně proto, že Severní Korea je tou stranou, která podnikla řadu kroků a předvedla mnoho gest dobré vůle, včetně propuštění tří amerických občanů, zatímco Washington vůči Pchjongjangu neučinil v tomto ohledu naprosto nic.

Zdá se, že Bolton zredukoval schůzku Kim-Trump na kapitulaci Severní Koreje a nic víc. Myslí si, že Pchjongjang prohrál válku. Boltonovi ani na vteřinu na mysl nepřišlo, že schůzka je civilizovanou formou zkoumání možností dohody mezi dvěma stranami.

Boltonův arogantní a nerozumný přístup demonstruje existenci nebezpečné fáze, kdy Spojené státy si chtějí silou podrobit vše a všechny, kdo nespolupracují s Říší.

Donald Trump prohlásil, že pokud Severní Korea neprovede denuklearizaci způsobem popsaným Boltonem, pokud Kim neakceptuje jeho faktické ultimátum, pak Spojené státy „vyvinou maximální tlak, aby ho k jednání přinutily“. „Uvidíme, jestli k setkání dojde,“ prohlásil americký prezident.

Takže se zdá, že prezident Trump ignoroval fakt, že žádná mocnost, žádný stát nemůže dávat ultimáta nebo nutit jiné státy k jednání, vyjma případu států dobytých či předtím zničených válkou.

Náměstek ministra zahraničí Severní Koreje, Kim Kye-qwan, veškerá případná nepochopení vyjasnil:

„Pokud nás Spojené státy zatlačí do kouta a budou po nás chtít, abychom jednostranně zrušili svůj jaderný program, přestaneme mít zájem na rozhovorech a budeme nuceni zvážit, zda akceptujeme nadcházející schůzku USA-Severní Korea.“

Toto prohlášení nelze interpretovat jako hrozbu zrušení oznámené schůzky Kim-Trump mající se konat 12. června v Singapuru, ale jako prosté varování.

Prezident Jižní Koreje, Moon Jae-in, byl stoupencem lidských práv a ve své politice, směřující k mírovému sjednocení Koreje, prosazovanému předešlými prezidenty Kim Dae-jungem a Roh Moo-hjunem, pokračoval. Prezident Moon, a také poradce bývalého prezidenta Roha pro zahraniční politiku, se budou muset dohodnout na vlastním setkání s Trumpem, aby rozhodli, co se stane s 28,500 americkými vojáky, kteří jsou dnes rozmístěni na jihu Korejského poloostrova.

Toto měl prezident Moon s americkým okupantem minimálně projednat, než se 27. dubna sešel s prezidentem Kimem. A to proto, že bez splnění této podmínky a obdržení souhlasu USA je jakékoliv sblížení mezi oběma korejskými stranami nemožné.

Boltonovým imperialistickým postojem, který určuje rysy politiky ministra zahraničí (Mika Pompea), je nadále jednoznačné odmítání diplomacie a mezinárodního práva, a vede k silnému ignorování práva (2).

Boltonova odpověď na možnou denuklearizaci Koreje odhaluje konečný cíl Spojených států: bezpodmínečná kapitulace Korejské lidově-demokratické republiky a ignorování zájmů podporujících mír a bezpečnost mezi zeměmi.

Usmíření by otevřelo cestu mírovému sjednocení Koreje. To by snížilo vojenské výdaje jak pro Severní, tak pro Jižní Koreu, o Spojených státech nemluvě; přispělo by to ke zrušení vojenských základen na Guamu, Okinawě a Diego García, základen kolem Číny, a posílilo by to mezinárodní spolupráci. Proto, navzdory Boltonovu postoji, zůstává pouze na prezidentu Moon Jae-inovi, aby se prezidentu Trumpovi podíval zpříma do očí a požádal ho, s odvoláním na suverenitu Korejské republiky, aby Washington stáhl svá vojska z jihu poloostrova.

Pokud tak Moon neučiní, tak budou arogantní rétorika, hrozby a urážky pokračovat. Nicméně nyní nebude moct nikdo ukazovat prstem kvůli „rozkopání herního stolu“ na Korejskou lidově-demokratickou republiku, ale na Spojené státy a Johna Boltona.

Poznámky:

[1] «Perspectivas de la cumbre Kim-Trump», por Julio Yao Villalaz, Red Voltaire , 13 de mayo de 2018.

[2] «Estados Unidos, Pompeo, Bolton y el Desorden Internacional», por Julio Yao, Resumen Latinoamericano, 10 de abril de 2018.