Příští americký prezident zachrání Evropu před tajným ruským spiknutím

Evropané jsou již dávno posedlí myšlenkou, že Rusko usiluje o rozdělení a oslabení Evropy. V těch nejvýznamnějších anglicky psaných médiích to zní prakticky stejně tak pravdivě jako tvrzení, že Rusko má na svědomí smrt bloggera Arkadije Babčenka, pokus o zavraždění špiona Sergeje Skripala a sestřelení letu Malaysia Airlines MH17.

Jako obvykle, poté co vláda Malajsie připustila, že důkazy o zapojení Ruska do sestřelení letu MH17 nejsou přesvědčivé, protiruské propagandistické kampaně se omezily na pouhé paběrkování. Právě z tohoto důvodu byla většina předních západních médií štěstím bez sebe, když se mohla chopit vraždy bloggera v Kyjevě. A právě z toho důvodu byla média, která se tak zoufale snažila udělat z celého případu obrovský mediální humbuk, silně rozhořčena, když si uvědomila, že se stala obětí bezohledné „tvůrčí licence“ Ukrajiny.

Ale vraťme se nyní k tajným spiknutím Ruska proti Evropě. Je zajímavé, že když zjišťujete zdroj mnohých varování o spiknutích Ruska kvůli rozdělení Evropy, zdá se, že pochází z Velké Británie. Jinými slovy, tato varování pochází od vlády, která se rozhodla vystoupit z EU, ale nyní se snaží nasměrovat svou zahraniční politiku.

Nepodložená obvinění z plánů Ruska rozdělit Evropu vyřkl jak šéf britské zpravodajské služby MI5, tak mluvčí Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Čtenářům, kteří na základě tohoto názvu usuzují, že se jedná o celoevropskou organizaci, budiž odpuštěno. Ve skutečnosti je to jen název na ceduli, která visí nad vstupními dveřmi, protože ve skutečnosti má tato „expertní skupina“ hlavní sídlo v Londýně, odkud je i financována.

Vychází najevo, že nejprominentnější schizmatické státy v Evropě zastávají nesmyslně protiruský postoj. Ani Velká Británie, ani, řekněme Polsko, rozhodně nemohou být podezřívány z nedostatku oficiální rusofobie. Obě tyto země, každá svým vlastním způsobem, se snaží zničit životy těch zemí, které tvoří jádro EU. Obě země zavřely dveře uprchlíkům a obě vedou statečně válku proti „přitékání“ zemního plynu, který s nimi teoreticky nemá nic společného. Polsko, které dostává 17 miliard eur ročně z rozpočtu EU, je tak troufalé, že požaduje od Německa odškodnění. Británie, která za sebou zabouchla dveře, aby se vyhnula poskytování finančních prostředků do EU, odvážně bojuje s Bruselem, aby si udržela své ekonomické výhody v Evropě.

V tomto kontextu je největší společný spojenec EU - USA - stále větší problém. Washington rozpoutal ekonomickou válku nejen proti Rusku a Íránu, ale také proti evropským zemím. Avšak v rámci propagandy, která je vytvářena pro evropské publikum, vypadá obraz světa takto:

Hlavními nepřáteli Evropské unie jsou Rusko a Čína. Pravdou však je, že tyto země skutečně chtějí obchodovat s Evropou a v rámci podpoření těchto snah nabízejí různá lákadla, ale nikdo jim nesmí věřit, jelikož je známou skutečností, že vedou hybridní válku - byť neviditelně a neprůkazně - proti Evropě. Rusko je totiž takový „prohnaný bojovník“, že mu nelze vůbec nic dokázat, ale musíte věřit, že to je pravda. Největším přítelem Evropské unie jsou stále USA. Ano, je pravda, že se v současné době pokoušejí rozeštvat své přátele, aby rychle vydělaly, ale obviňován je z toho pouze prezident Trump. Jen buďte trpěliví: Brzy bude zvolen příští prezident a všechno napraví. Avšak je pravda, že nikdo nemůže říci, kdy ten nový prezident nastoupí do úřadu, jak se bude jmenovat, nebo co udělá. Samozřejmě, že si všichni pamatujeme, jak se Obamova administrativa neustále pokoušela vnutit Evropě zcela koloniální „transatlantické partnerství“. Ale jakmile bude jednou Trump pryč, všechno bude jiné - prostě tomu musíte věřit.

A tato věta „prostě tomu musíte věřit“ se před nedávnem stala hlavním motivem veškeré propagandy, zaměřené proti Rusku. Vzhledem k tomu, že prioritní příběhy o špionovi, bloggerovi a letadlu nepřinesly žádné ovoce, důkazy o zlých úmyslech Ruska jsou stále více přeskupovány, jako by to bylo něco spirituálního. Trefně to vystihl Guardian: „Není třeba, aby Rusko někoho otrávilo v britském městě, i tak lze rozpoznat, že společné hodnoty stále více čelí hrozbě, jakou představuje nepřátelský a zkorumpovaný režim Vladimíra Putina“.

Ale jak lze potom vysvětlit, že ve skutečnosti je opak pravdou - že Rusko vlastně potřebuje jednotnou, bohatou a silnou Evropskou unii? Lidi, tohle není žádná velká věda - nemusíte se dovolávat „hodnot“ a prozpěvovat si mantru „prostě tomu musíte věřit“.

Rusko potřebuje bohatou EU, protože bohatý obchodní partner má větší kupní sílu, což dává Rusku pozitivní obchodní bilanci s EU.

Rusko potřebuje jednotnou EU, protože jednotná Evropa, která řídí záležitosti, týkající se vlastní bezpečnosti, z centralizovaného hlavního sídla, bude pro Moskvu představovat mnohem méně problémů, než řada bezradných „přátel z USA“, kupících se podél západních hranic s Ruskem.

Rusko potřebuje svrchovanou EU, protože protiruské obchodní sankce absolutně neslouží žádným ekonomickým účelům - a jakmile si Evropa vytvoří svrchovanost, pravděpodobně budeme svědky zrušení těchto sankcí.

A není náhoda, že Rakousko bylo první cizí zemí, kterou Vladimír Putin navštívil po své inauguraci.

Tato evropská země je bohatá a neutrální (proto není členem NATO), a je horlivým zastáncem zrušení evropské protiruské politiky.

Jinými slovy, v Rakousku lze spatřit potenciální model pro takový druh nezávislé Evropské unie, se kterou by Rusko chtělo jednat ve 21. století.

A to je důvod, proč země, které nyní tak horlivě kážou o „sdílených hodnotách“ a „jednotě Západu“, a čelí „zradě“ těch zemí, prosazujících plynovod na zemní plyn a eurasijskou obchodní stezku, vlastně požadují, aby Evropa sama sobě udělala medvědí službu tím, že zůstane stát stranou.