Washington obnovil závody ve zbrojení

Z toho nemůže vzejít nic dobrého, jak poznamenal ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov na setkání v Pekingu.

Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu (INF) nezahrnuje bezpečnost Spojených států. Chrání Evropu před ruskými raketami a Rusko před americkými raketami, umístěnými v Evropě. Trumpovo prohlášení, že se osvobozuje od smlouvy, naznačuje Rusům, že budou mít na svých hranicích rakety, které jim neumožní, aby měli čas na odezvu. Evropané jsou blázni, že s tím souhlasí, protože nyní přišla řada na to, že si je Rusko vybere za cíl, jenže Evropané jsou vazalové Washingtonu.

Od chvíle, kdy Clinton porušil slib Washingtonu nerozšířit NATO na východ, Rusko ví, že Washington se snaží o získání vojenské převahy nad Ruskem. Odstoupením od smlouvy ABM režim George W. Bushe sdělil Rusku, že Washington má v úmyslu získat nadřazenost tím, že vybuduje štít proti balistickým raketám, který zruší odvetný potenciál Ruska, a vystaví tak Rusko jadernému vydírání.

Rusko reagovalo novými hypersonickými raketami ICBM, které nelze zachytit, a jež nyní dosáhly jaderné nadřazenosti nad USA, ale Rusko toho nevyužívá. Reakce USA je taková, že roztrhají smlouvu INF a umístí své rakety zpět na hranice Ruska.

Další způsob, jak se dívat na zánik smlouvy INF, je ten, že Obamův režim souhlasil s vyčleněním jednoho bilionu dolarů z peněz daňových poplatníků (kromě každoročního rozpočtu pro vojenský/bezpečnostní komplex ve výši jednoho bilionu dolarů) na vytvoření více jaderných zbraní, přičemž žádné z nich nejsou potřeba, neboť samotné USA mají dost zbraní na to, aby celý svět vyhodily několikrát do povětří. Odstoupení od smlouvy INF je spolehlivý způsob, jak zahájit nové závody ve zbrojení, které by odůvodnily bilion dolarů z peněz daňových poplatníků, které Washington předává vojensko-bezpečnostnímu komplexu na vytvoření více jaderných zbraní.

A ještě další způsob, jak se dívat na zánik smlouvy, je ten, že Washington se chce osvobodit od smlouvy, aby mohl nasadit rakety středního doletu proti Číně. Washington ve skutečnosti vypracoval plány pro válku s Ruskem a Čínou, a provedl simulace toho, jaký by byl výsledek. Amerika by samozřejmě vyhrála.

Nebezpečnou myšlenku, že jadernou válku lze vyhrát, již několik let prosazují neokonzervativci, kteří jsou oddaní hegemonii USA nad celým světem. Tato myšlenka rozhodně slouží materiálním zájmům vojenského/bezpečnostního komplexu a je velmi populární mezi šedými eminencemi ve Washingtonu.

Pro odstoupení od smlouvy INF použil Washington záminku, že Rusko podvádí a porušuje smlouvu. Rusko však nemá žádný zájem na porušování smlouvy, která chrání Rusko. Ruské rakety středního doletu nemohou dosáhnout USA, a jediný důvod, proč by si Rusko vybralo za terč Evropu, by byla odveta za to, že umožnila rozmístění amerických raket na ruských hranicích.

Prospěch z obnovených závodů v jaderném zbrojení budou mít akcionáři vojensko-bezpečnostního komplexu. Washington krmí své zisky tím, že vystavuje lidstvo stále většímu riziku jaderného Armagedonu. Zbraně se hromadí, přičemž jejich použití by zničilo veškerý život na planetě. Tyto zbraně jsou naprostým opakem bezpečnosti. Trump, jehož cílem bylo normalizování vztahů s Ruskem, a kterého má nyní pod palcem vojensko-bezpečnostní komplex, také oznámil záměr USA odstoupit od poslední dohody o kontrole zbrojení, která ještě zbyla - Smlouvy o omezení počtu strategických zbraní (START).

Situace je vážná. V amerických médiích se toho o obnově závodů v jaderném zbrojení říká velmi málo. Pokud už jsou o tom nějaké zprávy, tak se v nich svaluje vina na Rusko a Čínu. Američané dostávají zprávy o tom, že Čína, nikoliv USA, militarizuje Jihočínské moře, a že Rusko hodlá obnovit sovětské impérium, a že tyto záměry jsou hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Důkazy se skládají z pouhých tvrzení. Rusové nabídli důkaz, že neporušili smlouvu INF, ale Washington se o to nestará, protože USA neodstupují od smlouvy kvůli tomu, že by ji Rusko porušilo.

Washington odstupuje od smlouvy z toho důvodu, že chce vojenskou hegemonii nad Ruskem a Čínou, a také chce mít dobrou výmluvu, proč předává další bilion dolarů vojensko-bezpečnostnímu komplexu. Nakonec kapitalismus toho udělá víc, než vykořisťování. Ukončí život na zemi.

Je tradicí, že agresor dláždí cestu k válce za pomoci neustálé propagandy proti zemi, která má být napadena. Propaganda vytváří podporu veřejnosti a ospravedlňuje útok. Neustálý proud provokativních obvinění ze strany Washingtonu proti Rusku a Číně (a Íránu), aby tím USA ospravedlnily odstoupení od smlouvy a vyšší výdaje na zbrojení, zaznívají Rusku a Číně jako příprava na útok. Je bezohledné a nezodpovědné přesvědčovat jaderné mocnosti, že budou napadeny. Neexistuje jistější způsob pro vyvolání války. Rusko a Čína slýchají totéž, co slyšel Saddám Husajn, Kaddáfí, Asad, a co slyší Írán. Na rozdíl od těchto obětí Washingtonu však Rusko a Čína mají značné útočné schopnosti. Když je nějaká země přesvědčena, že se proti ní chystá útok, bude jen tak sedět s rukama v klíně a vyčkávat na útok?

Washington by mohl připravovat Ameriku na první úder prostřednictvím mimořádného proudu obviňování a provokací, vycházejících od lidí, kteří jsou příliš hloupí na to, aby vůbec směli vlastnit jaderné zbraně. V době jaderných zbraní je bezohledné, když vláda místo diplomacie používá výhrůžek a nátlaku. Bezohlednost Washingtonu je tou nejnebezpečnější hrozbou, které svět čelí.