Nejmladší evropský kancléř byl odvolán kvůli „přátelství“ s Ruskem

32letý Sebastian Kurz se stal prvním rakouským kancléřem po druhé světové válce, který rezignoval kvůli odhlasování nedůvěry. Rezignaci vlády iniciovala opoziční Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ), ale také ji podpořili nacionalisté ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Prezident Alexander Van der Bellen rozpustil kabinet. Ministr financí Hartwig Löger, člen stejné vládnoucí Rakouské lidové strany (ÖVP) v čele s Kurzem, dočasně převezme povinnosti kancléře. Na začátku září se budou konat předčasné parlamentní volby. Van der Bellen řekl, že nový kancléř by měl mít v parlamentu „širokou důvěru“.

Po skandálu s videem

Kurzův odchod byl výsledkem politické krize. Německé noviny Süddeutsche Zeitung a Der Spiegel zveřejnili 17. května video, které zachycuje nyní již bývalého vicekancléře a předsedu FPÖ Heinze-Christiana Stracheho. Na videu Strache a jeho kolega Johann Gudenus hovoří ve vile na Ibize s „neteří ruského oligarchy“, a diskutují o prodeji 25% podílu v největších rakouských novinách Kronen Zeitung výměnou za dary pro FPÖ.

Strache označil zveřejněné video za „úmyslný politický atentát“, i když své jednání nazval „hloupé“ a „nezodpovědné“. Musel odstoupit. Kancléř Kurz se od nacionalistů distancoval.

Poté, co Strache rezignoval, Kurz navrhl, aby Van der Bellen vyhlásil předčasné parlamentní volby. Takže rezignace kancléře je naplánovaný krok. Nemá v úmyslu převzít odpovědnost za chyby koaličních partnerů z FPÖ. Tato alpská země potřebuje nový legitimní parlament a vládu, která se těší důvěře obyvatel.

S ohledem na vlnu rozhořčení a špíny, která padla na pravici, Kurz nevidí žádný jiný způsob, jak by si jeho strana mohla udržet moc, s výjimkou toho, že by „odpadli“ jejich toxičtí partneři. Vliv ÖVP je stále silný, takže se strana může spoléhat na druhé vítězství. Důvodem optimismu jsou volby do Evropského parlamentu. Kancléřova strana obdržela 35% hlasů, což je o tři procenta více, než v posledních parlamentních volbách v Rakousku v roce 2017, a o 7% více než ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

17,2% hlasovalo pro Stracheho stranu - což je neúspěch ve srovnání s rakouskými volbami, ve kterých FPÖ získala téměř 27%. Sociální demokraté také „klesli“, ale ne tak hodně, mají 23,4%.

Pokud se budou volební výsledky ve Štrasburku opakovat i na národní úrovni, potom vládnoucí lidové straně v čele s Kurzem nezbude nic jiného, než se spojit se sociálními demokraty. Společně s pravicí nebo malými stranami si nemůže nárokovat většinu, pokud ovšem nedojde k senzačnímu comebacku FPÖ.

Teoreticky může pravice obhájit místa v Národní radě, pokud spustí rozsáhlou kampaň, která z nich učiní oběť spiknutí a vnějšího nepřítele. Nicméně i když budou mít společně s Kurzem dostatek podpory na vytvoření vlády, opětovné oživení staré koalice je nepravděpodobné. „Skandál z Ibizy“ zasáhl čelní představitele pravice. Proč Kurz potřebuje partnera, jehož člen (Strache) je vyšetřován?

Je také nepravděpodobné, že by pravičáci sami chtěli spolupracovat s těmi, kteří se od nich technicky distancovali. Zástupce FPÖ a Herbert Kickl, šéf ministerstva vnitra, prohlásili, že kancléř využil potíží nacionalistů „k posílení své moci“ a získání kontroly nad ministerstvem vnitra. Skutečnost, že FPÖ podpořila hlasování o nedůvěře, pouze dokazuje rostoucí propast mezi bývalými koaličními partnery.

Soros odstraňuje toxické prvky z EU

Ať už vyhrál volby v září kdokoli, současná situace ukazuje, že experiment s vládou s národně orientovanými silami selhává. Ústupky vůči Strachemu vyvolávají obavy federalistů z „pravice“ v EU. Nacionalisté u moci v Rakousku jsou hrozbou pro globální elitu, která řídí Evropskou unii. Udělají vše pro to, aby odstranili tyto „škodlivé“ elementy z vlád v Rakousku, Itálii a zbytku členských zemí EU. Tyto elementy zabraňují legalizaci manželství stejného pohlaví, brání migraci ze Středního východu a Afriky a oživují instituci rodiny a křesťanství. Vyšetřování, které je vedeno proti předsedovi italské Ligy Severu Matteovi Salvinimu, jenž zrušil pojmy „rodič 1“ a „rodič 2“, je jen jedním z příkladů tlaku, který vyvíjejí globalisté.