Požáry v Amazonii způsobují rychlejší tání ledovců v Andách

Dým z ohně vystoupal vysoko do atmosféry a byl viditelný i z vesmíru. Některé regiony v Brazílii byly pokryty hustým kouřem, který uzavřel letiště a zatemnil oblohu nad městem.

Tím, jak hoří deštný prales, se uvolňuje enormní množství oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého a větších částic tzv. „černého uhlíku“ (kouř a saze). Výraz „enormní množství“ stěží vyjádřuje skutečnost - vypalování lesů a pastvin v Jižní Americe v kterémkoli daném roce vypouští do atmosféry 800 000 tun černého uhlíku, což je obrovské množství.

Toto skutečně ohromující množství je téměř dvojnásobkem černého uhlíku, který vyprodukuje celková spotřeba energie v Evropě za 12 měsíců. Nejen, že toto absurdní množství kouře způsobuje zdravotní problémy a přispívá ke globálnímu oteplování, jak ukazuje narůstající počet vědeckých studií, ale také přímo přispívá k tání ledovců.

V nové studii, zveřejněné v časopise Scientific Reports, tým vědců nastínil, jak kouř z ohně v Amazonii v roce 2010 způsobil rychlejší tání ledovců v Andách.

Když oheň v Amazonii produkuje během vrcholu období vypalování (srpen - říjen) černý uhlík, vítr zahání tato oblaka kouře k andským ledovcům, jež jsou ve větší výšce, než 5 000 metrů nad mořem.

Přestože jsou částice černého uhlíku pouhým okem neviditelné, ovlivňují schopnost sněhu odrážet dopadající sluneční světlo, což je jev, známý jako „albedo“. Podobně jako se na přímém slunci tmavé auto zahřeje rychleji ve srovnání se světlým autem, tak ledovce, pokryté částicemi černého uhlíku, absorbují více tepla, a proto rychleji tají.

Pomocí počítačové simulace HYSPLIT, zaměřené na to, jak se částice pohybují v atmosféře, byl tým schopen demonstrovat, že oblaka kouře z Amazonie jsou přenášena větrem do And, kde klesnou jako neviditelná mlha na ledovce. Společně zjistili, že požáry v Amazonii v roce 2010 způsobily 4,5% nárůst odtoku vody z ledovce Zongo v Bolívii.

Autoři také zjistili klíčovou věc, že účinek černého uhlíku závisí na množství prachu, pokrývajícího ledovec - pokud je množství prachu vyšší, pak ledovec absorbuje většinu tepla, které by mohl absorbovat černý uhlík. Odstraňování vegetace je jedním z důvodů, proč se úroveň prachu v Jižní Americe během 20. století zdvojnásobila.

Ledovce jsou jedny z nejdůležitějších přírodních zdrojů na planetě. Himálajské ledovce poskytují pitnou vodu pro 240 miliónu lidí a 1,9 miliardy lidí se na ně spoléhají kvůli potravě. V Jižní Americe jsou ledovce zásadní pro zásobování vodou - v některých městech, například Huaraz v Peru, v období sucha pochází přes 85% pitné vody z ledovců. Tyto skutečně životně důležité zdroje vody jsou však stále větší měrou v ohrožení, neboť se planeta potýká s účinky globálního oteplování. Ledovce v Andách za posledních 50 let rychle ustoupily.

Vědci předpovídají, že tropický pás Jižní Ameriky se stane v důsledku klimatických změn sušší a vyprahlejší. Sušší klima znamená více prachu a více požárů. Znamená to také větší sucho, kvůli čemuž jsou města více odkázaná na vodu z ledovců.

Bohužel, jak ukazuje výše zmíněná studie, ohně, jimž napomáhají suché podmínky, vedou k mnohem rychlejšímu vymizení těchto životně důležitých zdrojů vody. Úloha černého uhlíku při tání ledovců je nesmírně složitý proces - současné modely klimatu, předpovídající budoucí tání ledovců v Andách, nezahrnují černý uhlík. To je pravděpodobně důvodem, jak upozorňují autoři této nové studie, proč mnohé odhady a analýzy podceňují rychlost tání ledovců.

Jelikož je mnoho komunit závislých na ledovcích kvůli vodě, a jelikož právě tyto ledovce pravděpodobně roztají dřív kvůli oteplování klimatu, je více než kdykoli předtím nutné vypracovat studii, která by prozkoumala tak složité věci, jako jsou černý uhlík a albedo.