Jak hnutí LGBT ovlivňuje prezidentské volby v Polsku

Kdyby se vládnoucí kruhy neobávaly výsledku voleb, nespěchaly by s jejich konáním v podmínkách koronavirové epidemie a předseda PiS Jarosław Kaczyński  by nevyhrožoval Polákům, že v případě porážky Dudy hrozí straně „vážná politická, sociální a morální krize“.

Současný polský prezident se tak dostává do situace, kdy bude muset vyložit na stůl všechny karty. Jednou z nich je jeho postoj k rodině. V Polsku je to stále ostrá politická otázka.

Z polské společnosti stále nevymizela tradice katolicismu. Poláci jsou celkově dost konzervativní a s opatrností (řekněme spíše s nevraživostí) se staví k tomu, co se děje v Evropě, kde ochrana práv menšin (úchylů) někdy doslova běsní. Lídři strany Právo a spravedlnost nejednou ukázali, že jejich politika chrání rodinu a podporuje porodnost. V minulém roce polská vláda rozhodla o vyplácení 500 zlotých měsíčně (110-120 eur) pro každé dítě.

Avšak jedna věc je praktikování podpory porodnosti bez kritiky propagandy LGBT a druhou věcí je otevřený politický útok na apologii zvrácenosti. Takový útok je výzvou pro dnešní Evropu, kde se homosexuální „manželství“ politiků a jejich demonstrativní účast na přehlídkách gayů stalo známkou „civilizovanosti“. K tomu Duda prohlásil, že manželství je nedotknutelný svazek muže a ženy a propaganda „práv LGBT“ je mnohem destruktivnější ideologie než byl bolševismus (čistě polské přirovnání).

Polský prezident okamžitě přidal svou zemi na konec seznamu států Evropské unie, seřazených podle Indexu práv LGBT. Reakce liberálních sdělovacích prostředků na sebe nenechala dlouho čekat. Duda na to odpověděl, že jeho slova vytrhli z kontextu v rámci špinavého politického boje a že je skutečně „pro rozmanitost a rovnost“, ale vnucovat většině pod lživou záminkou tolerance názor menšiny nemá cenu. Je to jako házet máslo do ohně. Je podivuhodné, kde se v polském premiérovi vzala taková smělost?

Na jednu stranu jeden z hlavních Dudových oponentů, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski z „Občanské platformy“ dal hnutí LGBT tolik slibů (například sexuální vzdělání dětí ve školách), že je zde rozhodně nutné zaujmout opačné stanovisko. Na druhou stranu, neriskuje polský prezident, když víme, že Evropská unie poskytuje Polákům miliardovou finanční pomoc a teď se zrovna projednává nový dlouhodobý rozpočet Evropské unie? Ale v PiS, jak to vypadá, jsou toho názoru, že Brusel „potrestat“ Polsko nemůže, Evropská unie jako centrum moci zeslábla.

Polské vládnoucí kruhy, spojené se stranou Kaczyńského, daly dávno vědět, že se ve vnější politice neorientují na Evropu, ale na USA. Potvrzuje to i vojenská spolupráce Poláků s Amerikou, nákup amerického zkapalněného zemního plynu, který je dražší než plyn z ruského plynovodu a další skutečnosti. To znamená: dělej to jako USA, dělej to jako Donald Trump!

A Andrzej Duda to tak dělá.

Ten, který prohlásil „Amerika nade vše“ se řídí principem „Polsko nade vše“ a neohlíží se na Evropu s její tolerantností, která i Trumpovi a dalším osobám v jeho blízkosti, jemně řečeno, není po chuti. Na příklad viceprezident USA Michael Pence je konzervativní evangelík, který nenávidí gaye a který si myslí, že homosexualita je neslučitelná s vojenskou službou. Generální prokurátor USA William Barr nedávno prohlásil, že v Americe je náboženství v obklíčení, dochází k jeho organizovanému rozkladu a že nepřátelé náboženství z řad „progresistů“ mobilizují síly sdělovacích prostředků, pop-kultury, zábavného průmyslu a vzdělávacích zařízení pro podlomení tradičního náboženského vyznání Američanů a na něm závislých hodnot.

A Duda, opakuji, dělá všechno jako Trump, ale současně si nechává prostor pro ústup ujišťováním, že věří v toleranci: „ Věřím v toleranci ve všech směrech, proto, prosím, přestaňte šířit fake news“, napsal polský prezident na svém Twitteru, když reagoval na kritiku po jeho slovech o „neobolševistické“ ideologii LGBT.

Diskuze o tom, co je rodina a kdo je člověk, se stala v Polsku elementem politické konjunktury. V tomto smyslu taková diskuze ztrácí význam. Současný polský prezident, který promluvil o své víře v „toleranci“ (v medicíně se jedná o návyk organismu na drogy a jedy), přiznal, že osobnosti z LGBT nejen, že ovlivňují politický boj v jeho zemi, ale v mnohém také určují hlavní linie tohoto boje.