Plíživá eskalace mise, jak se role USA na Ukrajině pomalu stupňuje

26.1.2023 Komentáře Témata: USA, Rusko, Ukrajina 1142 slov

Branko Marcetic

Bidenův tým v tichosti překročil vlastní červené hranice angažovanosti. Otázkou nyní je, jak daleko je ochoten zajít.

Když se Spojené státy vojensky zapojí do konfliktu, je pro ně často obtížné se z něj dostat, natož se vyhnout hlubokým propletencům, které daleko přesahují hranice, jež si vytyčily na začátku intervence.

Stalo se to ve Vietnamu, když se američtí vojenští poradci, kteří pomáhali jihovietnamským vojákům v boji proti Vietkongu, nakonec stali americkými vojáky bojujícími v americké válce. Stalo se to v Afghánistánu, kde se původní invaze s cílem dopadnout Al-Káidu a svrhnout Taliban změnila v téměř dvě desetiletí trvající projekt budování státu. A mohlo by se to stát právě teď na Ukrajině.

NATO a Spojené státy se krůček po krůčku přibližují katastrofickému scénáři, kterému se podle prezidenta Joe Bidena „musíme snažit zabránit“ – přímému konfliktu mezi Spojenými státy a Ruskem. Navzdory tomu, že na začátku války zdůrazňovaly, že „naše síly nejsou a nebudou zapojeny do konfliktu“, současní i bývalí představitelé zpravodajských služeb sdělili v říjnu serveru Intercept, že „na Ukrajině je mnohem větší přítomnost personálu CIA i amerických speciálních operací“ než v době, kdy Rusko napadlo zemi, a provádí v ní „tajné americké operace“, které „jsou nyní mnohem rozsáhlejší“.

Mezi tyto tajné operace, o nichž 24. prosince informoval investigativní novinář a bývalý příslušník Zelených baretů Jack Murphy, patří i spolupráce CIA se špionážní agenturou nejmenovaného spojence NATO při provádění sabotážních operací v Rusku, které údajně způsobily nevysvětlitelné výbuchy, jež otřásaly ruskou infrastrukturou po celou dobu války. Jedná se o druh činnosti, která se nebezpečně blíží přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem.

Vezměte si, že část amerického politického establishmentu považovala samotné vměšování Ruska do voleb v roce 2016 za „válečný akt“ – pobuřující, ale řádově méně závažný než pomoc při útocích na infrastrukturu na území jiné země.

Spojené státy a jejich spojenci v NATO mezitím opakovaně překračují hranice, které si samy stanovily v oblasti transferů zbraní. Na začátku války deník New York Times varoval, že otevřené dodávky dokonce i ručních a lehkých zbraní „riskují podněcování širší války a možnou odvetu“ ze strany Moskvy, zatímco američtí představitelé vyloučili dodávku modernějších zbraní jako příliš eskalační. Bidenově administrativě trvalo necelé dva měsíce, než začala posílat tyto rizikovější tranše vysoce výkonných zbraní.

Koncem května posílala pokročilé raketové systémy, které ještě před několika týdny považovala za příliš eskalační, pod přísnou podmínkou, že je Ukrajina nepoužije k úderům na ruském území, což by mohlo vyvolat eskalaci v NATO – až byla i tato hranice nakonec porušena. Letos v prosinci Pentagon přiznal, že v reakci na ničení ukrajinské infrastruktury Moskvou dal Ukrajině přece jen zelenou k útokům na cíle v Rusku.

„Strach z eskalace se od počátku změnil,“ vysvětlil jeden z představitelů obrany londýnskému deníku Times s tím, že Pentagon má menší obavy od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin v říjnu ustoupil od svých jaderných hrozeb.

Vzhledem k tomu, že válečné úsilí na Ukrajině se zastavilo a ruské síly dosáhly malých úspěchů, přesuny zbraní NATO se nyní zvýšily mnohem více. Ještě před několika měsíci se vlády obávaly, že by to mohlo Alianci zatáhnout do přímé války s Ruskem. Vlády USA a evropských zemí nyní posílají obrněná vozidla a údajně se chystají poslat tanky. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov to předpovídal již v říjnu loňského roku.

„Když jsem byl v listopadu před invazí ve Washingtonu a požádal jsem o Stingery, řekli mi, že to není možné,“ řekl tehdy časopisu New Yorker. „Teď je to možné. Když jsem žádal o 155milimetrová děla, odpověď zněla ne. HIMARS, ne. HARM, ne. Teď je to všechno ano. Proto jsem si jistý, že zítra budou tanky a ATACMS a F-16.“

Uvidíme, jak dlouho bude trvat, než se americký odpor k takové vojenské pomoci změní v dřívější odpor k již vyslané těžké výzbroji, nebo jak dlouho bude administrativa trvat na vyslání bezpilotních letounů dlouhého doletu, které v současné době prosazuje dvoustranná skupina senátorů a o nichž ruští představitelé výslovně varovali, že by z Washingtonu udělaly „přímou stranu konfliktu“.

S rozšířením povahy transferů zbraní se rozšířily i válečné cíle. Původním cílem aliance bylo pomoci Ukrajině bránit její nezávislost a suverenitu tím, že odrazí ruskou invazi, která by chtěla změnit režim. O dva měsíce později američtí představitelé veřejně hovořili o „vítězství“ a způsobení „strategické porážky“ Rusku, která by ho „oslabila“. Biden opakovaně slíbil, že bude Ukrajinu podporovat „tak dlouho, jak to bude potřeba“, i když Zelenskij a další představitelé dávali opakovaně najevo, že jejich cílem je nyní znovudobytí Krymu, což by mohlo vyvolat jadernou eskalaci.

V amerických komentářích k válce se opět téměř nemluví o diplomacii a převažují výzvy k drastické eskalaci zapojení NATO s cílem dosáhnout ukrajinského vítězství, často na základě toho, že jakýkoli jiný výsledek by znamenal existenční ránu pro Západ a celý liberální světový řád.

„Pokud Rusko vyhraje válku na Ukrajině, čekají nás desetiletí podobného chování,“ prohlásila nedávno v Davosu progresivní finská premiérka Sanna Marinová, která se zavázala, že bude-li to nutné, bude podporovat ukrajinské válečné úsilí po dobu 15 let. „Musíme se ujistit, že nakonec zvítězí Ukrajinci. Nemyslím si, že existuje jiná možnost.“

Od minulého týdne se zdá, že Bidenova administrativa je připravena překročit další významnou hranici, neboť New York Times informoval, že američtí představitelé silně zvažují, že dají Ukrajině zelenou k útoku na Krym, i když si uvědomují riziko jaderné odvety, kterou by takový krok znamenal. Obavy z takové eskalace „se zmenšily“, sdělili listu američtí představitelé.

Stupňováním podpory ukrajinské armádě vytvořily USA a NATO motivační strukturu pro Moskvu, aby učinila drastický a agresivní krok a ukázala tak vážnost svých vlastních červených linií. To by bylo nebezpečné i v lepších dobách, ale co v situaci, kdy ruští představitelé dávají najevo, že stále více vnímají válku jako válku proti NATO jako celku, nikoli pouze proti Ukrajině, a zároveň vyhrožují jadernou odpovědí na eskalaci dodávek zbraní ze strany aliance?

Vlády NATO stále častěji vykreslují konflikt své veřejnosti nikoli jako omezené úsilí pomoci jedné zemi odrazit invazi většího souseda, ale spíše jako existenční bitvu o přežití Západu, což se odráží ve vývoji pohledu ruského vedení na válku jako na boj o přežití proti nepřátelským západním mocnostem. Je pozoruhodné, že se tak stalo navzdory tomu, že Bidenova administrativa koncem loňského roku veřejně podpořila diplomacii.

Pokud bylo původním záměrem udržet tuto válku jako omezenou, regionální válku mezi dvěma sousedními státy, kde NATO hraje pouze okrajovou, podpůrnou roli, pak všechny tyto tendence ukazují přesně opačným směrem. Pokud oficiální představitelé nevyvinou společné úsilí o deeskalaci a nepůjdou diplomatickou cestou – a významné hlasy v médiích a politice jim k tomu nevytvoří politický prostor -, bude Bidenův slib vyhnout se třetí světové válce znamenat tolik, co slib prezidenta Johnsona z roku 1964, že „nepošle americké chlapce devět nebo deset tisíc mil od domova, aby dělali to, co by asijští chlapci měli dělat sami pro sebe“.

Mission Creep? How the US Role in Ukraine Has Slowly Escalated vyšel 25.1.2023 na Global Research. Překlad v ceně 454 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 102)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

19

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červen přispělo 37 čtenářů částkou 6 610 korun, což je 19 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Po pandemii covidu lidé více umírají 16.06.24 17:59 Evropská unie 0

Česká republika má nejvyšší daň z příjmu firem ze zemí V4, ukazuje studie16.06.24 16:36 Česká republika 0

Euro se stává nedůvěryhodným16.06.24 16:24 Evropská unie 0

AMERICAN girl in Russia?! 16.06.24 10:09 Rusko 0

Ženevský mezinárodní institut pro výzkum míru žádá ICC o zahájení vyšetřování Ursuly von der Leyenové a vedení EU za spoluúčast na válečných zločinech15.06.24 20:04 Evropská unie 0

Pellegrini slovenským prezidentem15.06.24 19:28 Slovensko 1

V Itálii se podle nových zákonů musí vypnout 90% (k)radarů15.06.24 10:32 Itálie 0

"Ukázat svou sílu": americké námořnictvo vyslalo na Kubu jadernou ponorku USS Helena (SSN-725)14.06.24 14:46 USA 3

Saudská arábie vypověděla smlouvu s USA na nákup ropy výhradně za dolary13.06.24 20:10 Saudská Arábie 1

Jak nás vnímají politici, jak přemýšlejí ovce, a co s tím13.06.24 19:01 Neurčeno 6

EU potraviny jako zbraně hromadného ničení13.06.24 18:41 Evropská unie 1

Moskevská burza oficiálně pozastavuje všechny transakce v amerických dolarech a eurech13.06.24 18:21 Rusko 0

Macron - „Nechci předat klíče od moci krajní pravici“ 13.06.24 17:19 Francie 1

EU vám vyžene z hlavy topení plynem a ježdění na naftu. 13.06.24 16:05 Evropská unie 1

Pokuta 200 mil. eur + penále Maďarsku za neplnění migrační politiky13.06.24 10:35 Maďarsko 2

Náš pisálek Tomáš Vlach dostal na 3 roky zákaz vstupu na Ukrajinu12.06.24 21:14 Ukrajina 0

Tajne pouzivani nuklearnich dronu proti Rusku12.06.24 20:20 Ukrajina 0

Čína spustila největší solární elektrárnu na světě, další projekt je ještě ambicióznější 12.06.24 20:00 Čína 3

Zaměřte se na 4 zabijácká odvětví, říká WHO vládám 12.06.24 19:50 Evropská unie 1

Švýcarský parlament odmítá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR)12.06.24 19:36 Švýcarsko 0

Měnové kurzy

USD
23,10 Kč
Euro
24,76 Kč
Libra
29,24 Kč
Kanadský dolar
16,79 Kč
Australský dolar
15,27 Kč
Švýcarský frank
25,90 Kč
100 japonských jenů
14,67 Kč
Čínský juan
3,18 Kč
Polský zloty
5,65 Kč
100 maď. forintů
6,23 Kč
Ukrajinská hřivna
0,57 Kč
100 rublů
26,00 Kč
1 unce (31,1g) zlata
53 888,67 Kč
1 unce stříbra
683,21 Kč
Bitcoin
1 536 990,46 Kč

Poslední aktualizace: 16.6.2024 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 7 519