Podvod COVID a soubory Lockdown

A nyní jsme se dočkali odhalení více než 100 000 zpráv na WhatsAppu od bývalého britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. Britský deník Daily Telegraph je umístil na internet pod názvem „The Lockdown Files“.

Na základě všech těchto zjištění se opakovaně ukázalo, že koronavirus nebyl o nic smrtelnější než jiné viry chřipky a nachlazení. Jak víme z chřipky a nachlazení, ty mohou být pro zranitelné, velmi staré lidi smrtelné. Pro osoby mladší 80 let nejsou tyto viry téměř nikdy smrtelné. Tak tomu bylo i v případě viru Covid-19. Byl to běžný virus nachlazení.

Ministr Matt Hancock o této nízké úmrtnosti diskutoval prostřednictvím aplikace WhatsApp s tehdejším premiérem Spojeného království Borisem Johnsonem. Napsal, že to je problém, protože to znamená, že nebudou splněny cíle očkování.

Ze spisů Lockdown také vyplývá, že kromě vakcín byla další opatření Covidu určena především k vyvolání strachu obyvatelstva z viru.

Odhalení v Německu, Nizozemsku a nyní zejména ve Spojeném království ukazují, že ve všech těchto zemích byla záměrně prováděna stejná politika Covid, která neměla nic společného s povahou koronaviru. Akta Lockdown ukazují, že vzhledem k nízké úmrtnosti na virus nebyla žádná zvláštní opatření nutná. Britská vláda přešla od zveřejňování míry úmrtnosti ke zveřejňování počtu nakažených. Celá EU pak přešla na tuto hru a informovala o Covidu stejným způsobem.

Skutečným cílem bylo prosadit vakcíny a zavést odpovídající digitální průkaz Covid. K tomu se nevyhýbaly žádné prostředky.

Neočkovaní lidé nebyli vykreslováni jen jako nezodpovědní, ale jako asociálové a nebezpeční nepřátelé státu. Hrozilo uvěznění a nucené očkování. Neočkovaní lidé byli propouštěni. Lidé byli zavíráni do svých domovů prostřednictvím zákazu vycházení. Nemocnice a pečovatelské domy zakazovaly partnerům a dětem navštěvovat nemocné manžele nebo rodiče, a to i když umírali.

Od počátku existovali lékařští odborníci, kteří vědecky argumentovali, že nařízená opatření jsou zbytečná, a varovali před očkováním.

Lékaři, kteří protestovali, byli na sociálních sítích umlčeni. Lékaři, kteří předepisovali účinné léky, byli potrestáni vysokými pokutami a odebráním licence.

Akta Lockdown ukazují, že neočkující a Covidem kritizovaní lékaři měli pravdu – a že ve vládní politice nebylo v pořádku vůbec nic.

Ze spisů Lockdown vyplývá také zapojení Billa Gatese. Matt Hancock o Billu Gatesovi doslova říká: „Dluží mi.“ Jinými slovy, Bill Gates mu toho dost dluží, protože Hancock dal britskému obyvatelstvu napíchat miliony jeho vakcín.

Tento takzvaný filantrop koupil akcie Big Pharma za 50 milionů dolarů a po skončení humbuku kolem Covidu prodal tytéž akcie za 500 milionů dolarů.

Smlouvy s obrovskými finančními částkami, které vlády podepsaly s nadnárodními farmaceutickými společnostmi, jsou stále neveřejné. Korespondence mezi společností Pfizer a předsedkyní EU Ursulou von der Leyenovou je stále tajná. Zprávy mezi nizozemským ministrem Hugo de Jongem a premiérem Markem Ruttém o Covidu byly údajně vymazány.

Zdá se, že Evropská komise a vlády členských států EU si byly nízké úmrtnosti Covidu vědomy stejně jako britská vláda. Jejich politika byla téměř totožná, chybný PCR test byl akceptován v celé EU, digitální průkaz Covid se stal mezinárodním cestovním dokladem, dokonce i znění bylo téměř totožné. Několik zemí začalo používat stejné fráze ve stejnou dobu: „ze čtvrti do čtvrti, z domu do domu, od ramene k rameni“.

Opatření neměla žádný rozumný důvod, přesto porušovala základní lidská práva a svobody. Bezdůvodně byla porušena fyzická a duševní integrita.

V každém státě za to musí nést odpovědnost vláda. Jako poslanec Evropského parlamentu požaduji, aby se Evropská komise z toho zodpovídala Parlamentu.

Žádám proto předsedu Evropského parlamentu, aby na pořad jednání příštího zasedání ve Štrasburku urychleně zařadil rozpravu o spisu Lockdown s Ursulou von der Leyenovou.

Uvidíme, zda se Evropský parlament bude chtít ujmout svého kontrolního úkolu, nebo zda se bude podílet na největším skandálu století.

Autor je poslancem Evropského parlamentu.