Západní elity – hrdinové nebo padouši?

Nemusí to být ovšem schizofrenie, ale jen jejich do nebe volající a stejně nebezpečné pokrytectví – podle známého vzoru „zloděj křičí chyťte zloděje!“ Velmi názorným příkladem takového halasného křiku a účelového zaměňování příčin a následků věcí a dějů je současná válka na Ukrajině.

„Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet“, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Změnil se snad tentoúctyhodně vyhlížející pán s postupujícím věkem v zapšklou směšnou figurku, když jako přísežně nezaujatý soudce, jakým by měl být, současně nezmínil jiné prezidenty„civilizovaných demokratických zemí“ odpovědných za krveprolévání v Srbsku, Iráku, Libyi nebo Afghánistánu? Že by strach nebo začínající Alzheimer?

Je skutečně příčinou ukrajinské tragédie chování Ruska, Západem označovaným za zločince? Nebo je touto příčinou chování USA, NATO a EU na Ukrajině a vůči Rusku, a chování Ruska je pouze důsledkem tohoto chování? A tím pravým zločincem, kvůli němuž pro jeho egoistické mocenské zájmy na Ukrajině umírají tisíce lidí, je někdo úplně jiný? A do této tragédie jsou stejně bezohledně zatahovány i další státy a národy?

Pohřbilo například tzv. Minské dohody, které mohly této ukrajinsko-ruské tragédii zabránit, Rusko? Nebo to byly USA a některé evropské státy, jak to nedávno veřejně přiznali nejvyšší němečtí a francouzští politici?

K určité ironii osudu patří i nedávná návštěva prezidentů ČR Petra Pavla a SR Zuzany Čaputové na Ukrajině. Oba prezidenti, stejně jako ukrajinský Volodymyr Zelenskyj, byli podle svých prezidentských přísah zvoleni jako sluhové národa, přičemž V. Zelenskyj dokonce pod stejným názvem svého politického hnutí „Sluha národa“ kandidoval. Podle jejich výroků a přijaté deklarace se však nabízí otázka: Sluhy kterého národa se tito činitelé ve skutečnosti stali a koho a proč vlastně na Ukrajině podporují? Jejich vlastní národy to jistě nejsou.

Byl to přece pan Pavel, který svatosvatě slíbil, že bude náš národ držet co nejdál od války. Přitom svou podporou až podlézavé proamerické české vládní politiky, která je často „papežštější než papež“ a vede k další eskalaci ukrajinského konfliktu včetně dodávek smrtících zbraní, nás do války i on sám zatahuje. A pro Rusko, ať se nám to líbí nebo ne, se tím stáváme legitimním cílem rovněž smrtících raket, jak na to již delší dobu upozorňují i vysoká ruská místa. Co tomu asi říkají naše maminky?

Je veřejným tajemstvím, že tzv. „jádrem pudla“ současného globálního napětí a konfliktů je zoufalá snaha zejména USA zachovat si již neudržitelnou výhradní moc nad světem, která jim spadla do klína po rozpadu SSSR. Jenže stále více států a národů má jejich často arogantní nadvlády, zastrašování a vykořisťování už plné zuby a zasazuje se za vytvoření spravedlivějšího multipolárního světa. Přání připojit se k organizaci BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) tak vyjádřilo 19 dalších velkých i menších zemí. A jistě přibudou další.

Odstředivé tendence sílí také v Evropské unii, která se od svého vzniku nejrůznějšími manipulacemi a podvody postupně proměnila v diktátorský moloch řízený nikým nevolenou Evropskou komisí. Její kroky neřídí rozumná politika a ekonomie, ale vypjatá ideologie, která nejen Evropské unii mnohem více škodí než prospívá. Viz překotný tzv. Green Deal nebo přijímání uprchlíků, vyhlašování sankce za sankcí, škodících nejvíce samotné Evropě, postupující „ukrajinizace“ i veřejných prostor, vypjatá rusofobie nebo začínající sinofobie….. Z historie je přitom známo, že pokud ideologie začne vládnout nad ekonomikou a nepůsobí s ní v politice v symbióze, končí to vždycky tragicky.

Proto se lidé stále více bouří proti již téměř vytvořenému evropskému „superstátu“, kde se trestají ti, kdo odmítají poslouchat jakési nastrčené „nadlidi“, a hladí se za ušima pejsci, kteří poslušně poštěkávají, co se chce slyšet, a dělají, co se po nich chce. A ony „nadlidi“ zase plácá po ramenou „Zlaté tele“ sídlící mj. u německého ekonoma Klause Schwaba ve švýcarském Davosu či v amerických a britských finančních institucích a bankovních domech, např. pánů Sorose a Rotschildů.

Nejen ve Francii, Itálii, Polsku,Maďarsku či u nás roste počet organizací a lidí, kteří požadují přeměnu nynější EU v Evropskou unii suverénních států a pokud je současná EU se svými diktátorskými tendencemi a metodami již nereformovatelná, pak její nahrazení novým multipolárním evropským společenstvím. To by mělo při stanovení určitých zásad více respektovat národní politické, kulturní i hospodářské zájmy a tradice jeho členů a zříci se svévolného zasahování do vnitřních záležitostí jiných.

„Každé zlo, má-li se prosadit ve velkém, musí se šířit pomalu, plíživě a nevystrašit. A ukazovat se jako dobro pro člověka.“, říká český psychiatr, teolog a spisovatel prof. Maxmilián Kašparů. Tedy musí lhát a podvádět, což se již dlouho ve světě děje.

Stará moudrost mnoha národů pak praví, že „kdo lže, ten krade, a do pekla se hrabe“. Také to se už nejen v Evropě dlouho děje a peklo o sobě pomalu dává vědět – rostoucí nebezpečí války, hospodářské problémy, pandemie, podněcování vzájemné nenávisti, aj.

A my všichni bychom si měli dávat velký pozor, aby západní elity a jejich české politickéloutky nás do toho pekla nestáhly sebou.