Hrozí roztržka v EU kvůli dotacím na energii

Výzva z Paříže a Berlína k prodloužení dočasných pravidel státní podpory je v rozporu s výzvami Nizozemí a dokonce i Evropské Centrální Banky, aby postupně ukončily další energetickou pomoc svým národním firmám.

Francouzský a německý tlak na rozšíření energetických dotací riskuje roztržku s menšími zeměmi, které chtějí ukončit dotace, které považují za škodlivé a hlavně – nemají už na ně peníze, jelikož jejich rozpočty jsou v hlubokém deficitu.

Francouzská vláda požádá Evropskou komisi, aby do konce roku 2024 prodloužila krizová opatření, která vládám umožnila ztlumit průmysl před vyššími cenami, řekl evropský diplomat se znalostí věci listu POLITICO. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že také bude lobovat v Bruselu za prodloužení možností dotovat vlastní průmysl. Nizozemský ministr hospodářství Micky Adriaansens řekl ale stejnému listu POLITICO, že se drží toho, co Nizozemí a další země dávno avizovali, protože nevidí potřebu odkládat nutnost zrušení dotací. Podobně se vyjádřila i Belgie, Dánsko, Estonsko a Finsko.

Pravidla státní podpory byla zavedena v březnu 2022, aby umožnila vládám pomoci dodavatelům energie a společnostem vyrovnat se s raketovým růstem cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Je to jedno ze série opatření státní pomoci, která mohou větším bohatším zemím umožnit sáhnout hluboko do kapsy, aby pomohli svým společnostem, což znepokojuje některé menší národy, které k tomu nemají stejné prostředky.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová vyzvala vlády, aby nyní zrušily podpůrná opatření a uvedla, že je „nezbytné, aby se zabránilo zvyšování střednědobých inflačních tlaků, které by jinak vyžadovaly ještě přísnější měnovou politiku“. Uvedla rizika nového geopolitického šoku do cen energií, který by mohl vést k opětovnému zvýšení inflace, stejně jako když Evropská Centrální Banka zastavila sérii zvýšení úrokových sazeb na rekordních čtyřech procentech. Rámec Komise také zahrnuje výjimky z pravidel státní podpory pro zelené investice, které budou postupně zrušeny v roce 2025. Německý kancléř Scholz chce, aby byly prodlouženy do roku 2027.

Několik francouzských poslanců Evropského parlamentu zdůraznilo, že Francie ještě nedokončila svůj postoj k Scholzově návrhu, ale varovali před rizikem, že přílišné a příliš dlouhé uvolňování pravidel státní podpory může dále roztříštit vnitřní trh a zvýhodnit bohatší země. Francouzský a dlouholetý úředník Evropského parlamentu Elysée poznamenal, že rozšíření mohou pokrývat pouze některé části rámce. A jeden vysoce postavený francouzský diplomat zdůraznil, že prodloužení do roku 2027 by mohlo být nebezpečné, pokud jej Komise nespojí s větší podporou zemím s menší kupní silou, například jim nedá větší flexibilitu při utrácení stávajících finančních prostředků.

Jinými slovy Německo, respektive jeho europoslanci prosazují zachovat opatření, které budou výhodné pro Německo, zatímco francouzští europoslanci se zastávají těch chudších zemí, na které by energetické krize mohla dopadnout mnohem důrazněji a vedla by k jejich chudobě. Ostatně, proti postoji Německa se již důrazně ohradili europoslanci z Polska a Finska, které pochopitelně byly těžce zasaženy ztrátou ruských dodávek plynu.

Václav Prokůpek