Vražda!

Na BBC se v pořadu Daily Politics, který se skládá z diskusí vysoce postavených britských poslanců, o Palestině vůbec nemluví, protože britská politická třída podporuje genocidu, takže pro ni není o čem diskutovat.

Také v Džabalíji dnes Izraelci zničili poslední zbývající pekárnu.

Stojí za to uvést, proč se jedná o jasnou genocidu v Gaze:

1. Úmyslné ničení infrastruktury, která podporuje civilní obyvatelstvo, včetně úpraven vody, elektřiny, kanalizace, pekáren a rybářských lodí;
2. záměrné zničení téměř všech zdravotnických zařízení;
3. Záměrné zničení vzdělávacích zařízení, od univerzit po základní školy;
4. Záměrné ničení infrastruktury občanské společnosti, včetně budov Nejvyššího soudu, parlamentu, ministerstev a rad, a záměrné ničení administrativních záznamů;
5. Záměrné blokování potravinové pomoci vyvolávající masové hladovění;
6. Masivní a nevybíravé bombardování. Ve válkách se obecné procento dětí mezi zabitými pohybuje od 6 do 8 %. Na Ukrajině je to 6 %. V Gaze je to 42 %. Jedná se o nevybíravé ničení etnické skupiny;
7. Masové popravy civilistů;
8. akty dehumanizace Palestinců, včetně předvádění nahých vězňů pro veřejnost a média a jejich ponižování, bití a sexuální zneužívání;
9. Nucené masové přesuny obyvatelstva;
10. Záměrné útoky na budovy náboženského a kulturního dědictví;
11. Záměrné útoky na vedoucí intelektuální pracovníky, včetně novinářů, lékařů, básníků, univerzitních učitelů a vyšších správních úředníků;
12. Četná prohlášení o otevřeném genocidním záměru od prezidenta a předsedy vlády až po téměř celou strukturu civilního i vojenského establishmentu.

Toto je oficiální definice genocidy v mezinárodním právu z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy:

Článek II

V této úmluvě se genocidou rozumí kterýkoli z následujících činů spáchaných s úmyslem zničit zcela nebo zčásti národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:

(a) usmrcení příslušníků této skupiny;
(b) způsobení těžké tělesné nebo duševní újmy příslušníkům této skupiny;
(c) úmyslné způsobení skupině takových životních podmínek, které vedou k jejímu úplnému nebo částečnému fyzickému zničení;
(d) Zavádění opatření, jejichž cílem je zabránit narození dětí ve skupině;
(e) násilné přemístění dětí ze skupiny do jiné skupiny.

Včera jsem se zúčastnil zasedání svolaného Palestinou v OSN v Ženevě. Zúčastnilo se ho více než 120 států. Zatímco formální zasedání se skládalo z prohlášení o národních postojích s několika málo překvapeními, měl jsem možnost diskutovat s velkým počtem delegátů v kuloárech o tom, proč nebyla aktivována Úmluva o genocidě, která by vyvolala odkaz na Mezinárodní soudní dvůr.

Odpověď je mi nyní jasná. Nejde o to, že by se lidé obávali, že žaloba na genocidu nebude u Mezinárodního soudního dvora úspěšná. Jde o to, že všichni jsou si zcela jisti, že uspěje. Neexistuje žádný slušný argument, že se nejedná o genocidu ve smyslu výše uvedeného.

Problém je v tom, že jakmile Mezinárodní soudní dvůr určí, že se jedná o genocidu, vyplývá z toho nejen osobní odpovědnost Netanjahua a stovek vysokých izraelských úředníků a vojáků, ale je naprosto zřejmé, že „genocidní Joe“ Biden, Sunak a členové jejich administrativy jsou rovněž trestně odpovědní za spoluvinu, neboť poskytli genocidě vojenskou podporu.

Mezinárodní trestní soud nemůže ignorovat rozsudek Mezinárodního soudního dvora o genocidě a nebude mít jinou možnost než vydat zatykač.

Genocida je nejhorší ze všech zločinů. Jak otřesný je tento, se světu ukázalo jako nikdy předtím, a to díky síle sociálních médií.

Ale pro 1 % globální populace, jejíž zájmy vládnou světu, nemá žádný počet mrtvých Palestinců na jejich zájmy skutečný vliv. Na druhou stranu důsledky pro mezinárodní systém koncentrace bohatství, pokud západní politické elity začnou být hnány k odpovědnosti za své zločiny, jsou nejisté, a proto s sebou nesou větší riziko. To se týká zejména vládnoucích tříd západních i arabských států.

Může to znít překvapivě, ale světovým diplomatům se zdá být zrůdnost genocidy méně znepokojující než zrůdnost toho, že by se s ní mělo něco dělat.