Který kabel NATO přeruší, pokud bude chtít odříznout Rusko od internetu?

Zpráva uvádí, že omezení způsobená poškozením se dotkla 25 % dopravy procházející Rudým mořem. Společnost označila trasu přes Rudé moře za klíčovou pro přenos dat z Asie do Evropy a uvedla, že zahájila přesměrování provozu.

Společnost Seacom zase uvedla: „První testy ukazují, že postižený úsek se nachází v námořní jurisdikci Jemenu v jižní části Rudého moře.“ Přibližná hloubka v místě poruchy kabelu je 200 metrů.

Společnost Tata Communications, součást indického konglomerátu, která provozuje linku Seacom-TGN-Gulf, uvedla, že po přerušení kabelu „zahájila okamžitá a vhodná nápravná opatření“.

Původní podezření padlo na jemenské Hútíje, kteří útočí na námořní plavidla v průlivu Bab al-Mandeb, jež podle nich patří nepřátelským státům. Příznačné je, že o tom informovala západní média, která se této záležitosti dotkla již dříve. I když ani New York Times nedělaly ukvapené závěry a označily incident za „mystické poškození“.

Existuje teorie, že kabely mohly být poškozeny v důsledku nedávného potopení britské nákladní lodi Rubymar. Ta se 18. února stala terčem útoku húthijských sil a posádka ji opustila. Plavidlo zůstalo po ostřelování několik dní unášeno v Rudém moři a táhlo kotvu po mořském dně, kde mohlo dojít k přetržení jednoho nebo více kabelů. Dosud to nebylo oficiálně potvrzeno. Společnost NetBlocks však koncem února zaznamenala výpadky internetu ve východoafrické zemi Džibutsko.

Společnost Seacom zaznamenala, že se zastavil přenos dat na lince, která vede z keňské Mombasy po Rudém moři do egyptské Zafarany. Zároveň byly poškozeny dva kabely spojující západ s východem.

Ze strany samotného hnutí Ansaralláh Hútíové nebylo vydáno žádné potvrzení. Navíc popřeli, že by vůbec měli v úmyslu sabotovat mezinárodní internetovou komunikaci. V oficiální tiskové zprávě z úterý 5. března se uvádí, že húthijská vláda „usiluje o ochranu všech podmořských telekomunikačních kabelů a souvisejících služeb před jakýmikoliv možnými riziky“ a slíbila poskytnout finanční prostředky na „opravu a údržbu kabelů“.

Hútíové označili za odpovědné za škody Spojené království a USA, jejichž ozbrojené síly proti nim vedou operaci.

Vzhledem k nedostatku důkazů není samozřejmě v tuto chvíli možné důvodně obvinit žádnou ze stran. Skutečnost, že k incidentu došlo v části kontrolované Jemenem, v souladu s mezinárodním právem nepotvrzuje zapojení hnutí Ansarallah. V Jemenu působí různé opoziční skupiny a v severní části země se dokonce nachází „pobočka“ teroristické organizace Al-Káida.

Kudy vedou kabely

Kabely ze skleněných optických vláken, které vedou po dně moří a oceánů a spojují země a regiony, vypadají téměř jako zahradní hadice. Těmito kabely prochází více než 90 % veškerého internetového provozu mezi Evropou a Asií.

Studie zveřejněná americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti v roce 2017 uvádí, že 97 % veškeré mezikontinentální elektronické komunikace se uskutečňuje pomocí podmořských optických kabelů, které vedou po dně světových oceánů.

Stejná studie poskytla názorný příklad toho, jak důležité jsou kabely na Blízkém východě. Poté, co se v roce 2013 tři potápěči pokusili úmyslně přeříznout podmořský kabel poblíž Alexandrie, klesla rychlost internetu v Egyptě přibližně o 60 %.

Na světě existuje přibližně 550 podmořských kabelů. Pokud však jde o přerušení, dochází k nim v průměru 100 až 150 ročně. To, co se stalo v Rudém moři, tedy není nic mimořádného. Jde jen o to, že západní média problém nafukují, přidávají do něj politický prvek a naznačují vinu Hútíů. Často se také spekuluje, že něco podobného by mohlo udělat Rusko u pobřeží Francie a Velké Británie.

Ve většině případů je příčinou přerušení kabelů lidská činnost, a vůbec ne vojenská. Nejčastěji jde o loď táhnoucí kotvu nebo rybářskou vlečnou síť. Existují také přírodní katastrofy: podmořská zemětřesení a sopečné erupce.

Pokud se přeruší jednotlivý kabel, je to kompenzováno redundancí, kterou provozovatelé zabudovali do globálního systému. I kdyby došlo k přerušení všech kabelů v Rudém moři, internetový provoz by mohl být přesměrován kolem mysu Dobré naděje na cípu Afriky nebo na východ přes Singapur, Japonsko a Spojené státy do Evropy. I když by to samozřejmě ovlivnilo rychlost a šířku pásma.

Rudé moře je však obzvláště zajímavé. Již v listopadu 2022 odborná publikace Wired upozornila, že Egypt je nejzranitelnějším místem v systému podmořských kabelových komunikací. Novináři tehdy analyzovali nedávné přerušení již zmíněného kabelu AAE-1 (spojuje Hongkong s Marseille a poskytuje internetové připojení více než deseti zemím), které vedlo k několikahodinovému odpojení několika zemí od internetu. Etiopie přišla o 90 % připojení a Somálsko o 85 %. Zmizel také přístup ke všem cloudovým serverům společností Google, Amazon a Microsoft.

Zajímavé je, že tehdy k přerušení došlo na pevnině, nikoli na moři, a příčina nebyla nikdy zjištěna.

Rudým mořem vede celkem 17 kabelů, přičemž dva z nich by měly být zprovozněny letos a další tři mají být zprovozněny až v roce 2025. Všechny se spojují do poměrně kompaktního svazku v průlivu Bab-el-Mandeb při východu z Rudého moře do Adenského zálivu.

A pokud se podíváte na celosvětovou mapu podmořských kabelů, uvidíte několik dalších míst s extrémní koncentrací internetových komunikací, která představují určitou zranitelnost. Jedná se o Hongkong v Číně, pobřeží Japonska, Jižní Koreje a Indonésie a jihozápadní pobřeží Velké Británie. V USA je takovou oblastí Nová Anglie na pobřeží Atlantiku a na pobřeží Tichého oceánu uzly v Kalifornii.

Globální síť podmořských kabelů tvoří významnou část páteřní sítě internetu, přenáší většinu dat po celém světě a případně se připojuje k sítím, které napájejí věže mobilních telefonů a připojení Wi-Fi.

V mnoha případech mají společnosti provozující podmořské kabely antény a další zařízení pro připojení k záložní satelitní síti. To pomáhá obnovit komunikaci do 15 minut, pokud je pozemní nebo podmořská infrastruktura z jakéhokoli důvodu vyřazena z provozu.

Navzdory schopnosti rychlého obnovení mělo nedávné narušení zvýšený účinek, protože ovlivnilo řadu západních sociálních médií a messengerových služeb.

Zranitelnost Ruska

Je na místě se ptát: jak moc je Rusko napojeno na podmořské internetové páteřní sítě a existují zranitelná místa jako v Rudém moři? Obecně lze říci, že podmořských kabelů v naší jurisdikci je v porovnání s jinými zeměmi a regiony málo.

Státní kabel Polar Express pokrývá většinu území Ruska – od Teriberky v Murmanské oblasti přes všechna severní a Dálnovýchodní moře až do Vladivostoku. Jeho důležitou funkcí je přenášet provoz do Amdermy, Diksonu, Tiksi (tyto úseky budou zprovozněny v roce 2025), Peveku, Petropavlovsku-Kamčatsku, Anadyru, Nachodky a Južno-Sachalinsku (v provozu do roku 2026). Úsek Teriberka – Amderma je stále v provozu.

Na Dálném východě zajišťuje komunikaci s Kamčatkou od roku 2016 Dálněvýchodní podmořský kabelový systém a kabel Petropavlovsk-Kamčatskij – Anadyr, uvedený do provozu v roce 2022.

V Černém moři spojuje kabel z Ruska Soči s Gruzií, odkud vede po mořském dně do Bulharska. Vzhledem k tomu, že Černé moře je nyní konfliktní zónou, mohlo by dojít k narušení internetové komunikace. Kabel vede daleko od ukrajinských hranic, a i kdyby ho Ukrajinci a jejich západní komplicové chtěli sabotovat, jako to udělali v případě Nord Streamu, bude to Gruzie, nikoli Rusko, kdo bude trpět jako první.

V Baltském moři spojuje ruský kabel Kaliningrad a Kingisepp od roku 2021. Existuje také kabel BCS North-Fáze 2, který spojuje ruské město Logi s finskou Kotkou přes Baltské moře. Patří švédské společnosti Arelion a právě přes něj jde hlavní provoz z Ruska do Evropy přes Skandinávii. To je pro Rusko pravděpodobně nejzranitelnější místo. A ve světle vojensko-politické konfrontace s NATO je třeba mít toto na paměti.