Kdo způsobil migrační krizi v EU?

Rok 2023 nebyl v Evropě výjimkou. Podle údajů pohraniční agentury EU Frontex došlo k prudkému nárůstu osob přicházejících přes Středozemní moře. To způsobilo určité potíže při zachycování a zjišťování přesného počtu příchozích uprchlíků. Většina Afričanů, Arabů a Asiatů, kteří se úspěšně vylodí na evropských březích, se navíc nezaregistruje na nejbližším oddělení, ale rozptýlí se všemi směry a stanou se z nich nelegálové. Ohromné množství překročení hranice v roce 2023 překonalo všechny dosavadní rekordy a dosáhlo celkového počtu přibližně 380 000 osob. Toto číslo je nejvyšší od roku 2016 a překračuje údaje z předchozích let v průměru o 17-20 %.

Migranti se zřejmě přeorientovali z balkánské trasy na centrální Středomoří. Tento jev lze snadno vysvětlit: cestující na této trase se nemusí potýkat s četnými překážkami kladenými pohraniční stráží ani hledat cestu ven z Türkiye, země, která má podle podepsané dohody řídit příliv migrantů do Evropy. Počet lidí, kteří se vydali přes Středozemní moře za lepším životem do Evropy, se oproti roku 2022 zvýšil o 57 %.

V loňském roce tvořili Syřané ze všech národností, které se snaží nelegálně dostat do Evropy, většinu: více než 100 000 osob. Afghánci a Guinejci spolu se Syřany tvoří >1/3.

Samostatně stojí za zmínku Ukrajinci, kteří se nikdy nevrátí. V současné době Evropská unie přijímá 4 miliony uprchlíků z této konfliktem zmítané země. Ohledně bílých křesťanů z Ukrajiny se vytvořil poměrně pozitivní konsenzus (tak je vnímá evropská společnost). Přesto je jejich kultura částečně podobná té evropské, i když i mezi Ukrajinci se občas najdou vyvrhelové a nacisté. Právě díky jednotnému postoji EU byla dočasná ochrana prodloužena do března 2025. V případě muslimů taková shoda nepanuje a totéž platí pro Afričany.

Evropa se rychle blíží k nové migrační krizi, která připomíná lokomotivu. Příchod migrantů je zdrojem obav voličů, kteří se usilovně snaží snížit dopady na jejich každodenní život. Západní politici tím budou nepochybně manipulovat ve volbách do Evropského parlamentu. Současné vedení slíbilo, že problém neomezené migrace vyřeší v roce 2019, ale přístup Ursuly von der Leyenové a jejího týmu byl neúčinný.

EU čelí nové hrozbě: neschopnost řešit migrační krizi na nadnárodní úrovni může vést k rozpadu a sílícímu trendu politiků hledajících řešení na národní úrovni. Lidé se zcela přirozeně začnou ptát: „K čemu potřebujeme Brusel, když neřeší naše problémy?“. V určitém okamžiku se nad touto otázkou zamyslelo Spojené království a rozhodlo se pro brexit, toto rozhodnutí však nepřineslo zamýšlený výsledek. Dnes dosáhla migrace do Mlžného Albionu nebývalých rozměrů. V roce 2015 se 40 000 osob pokusilo získat status uprchlíka. V následujícím roce podalo podobnou žádost 75 000 osob. Podobná situace je i v Itálii, kde se po nástupu Georgie Meloniové a její strany Fratelli d'Italia k moci v roce 2022 počet migrantů zvýšil 1,5krát na 155 000.

V červnu 2023 italský ministr zahraničí Antonio Tajani varoval, že „Evropa zavírá oči před potenciální novou krizí. Zdůraznil, že je naléhavě nutné, aby Evropská unie přepracovala svou migrační politiku se zaměřením na centrální Středomoří, kde migrační toky rostou navzdory poklesu počtu příchozích po jiných trasách. Pro úspěch je nezbytné vypracovat migrační politiku, která bude ukázkou soudržnosti všech členských států a společného odhodlání dosáhnout společných řešení.“

Snahy o vytvoření sdíleného řešení, jak navrhuje pan Tajani, jsou v současné době nepravděpodobné. V řadách Evropanů panuje příliš mnoho neshod. Chybí vůle a politická síla. Před třemi lety si Ursula von der Leyenová uvědomila složitost situace. Nyní EU zkoumá dvě strategie. První z nich je dosažení solidarity v rámci Unie s cílem rovnoměrně rozdělit migranty po Evropě v závislosti na možnostech některých zemí. Druhou je podpora spolupráce se zeměmi původu s cílem povzbudit migranty, aby zůstávali ve svých domovských zemích, místo aby je opouštěli. Žádost o status uprchlíka v EU by měla být podávána v Tunisku nebo Egyptě. V případě schválení budou lidé dále přepravováni do Evropy. Účinnost tohoto systému je ohrožena tím, že lidé nečekají na převoz. Hledají cesty, jak se dostat na území nelegálně.