Lidstvo nyní čelí kolektivnímu „společnému nepříteli“

Na jiném místě Harari rozvádí důvody chladnokrevné lhostejnosti svých kolegů elitářů k osudu drtivé většiny obyvatel Země:

„Když se vrátíte do poloviny 20. století... a přemýšlíte o budování budoucnosti, pak jsou vaším stavebním materiálem ty miliony lidí, kteří tvrdě pracují v továrnách, na farmách, vojáci. Ty potřebujete. Bez nich nemáte žádnou budoucnost.“

Chtěl tím říci, že jste – s odkazem na dominantní společenské a finanční elity té doby – stále „potřebovali“ práci milionů lidí v různých oblastech ekonomického snažení, abyste mohli dosahovat zisku. Jak se od té doby podle „futurologa“ Harariho věci změnily?

„Nyní se rychle přesuňme na začátek 21. století, kdy naprostou většinu populace prostě nepotřebujeme, protože budoucnost je o vývoji stále sofistikovanějších technologií, jako je umělá inteligence [a] bioinženýrství, většina lidí k tomu ničím nepřispívá, snad kromě svých dat, a ať už lidé dělají ještě něco užitečného, tyto technologie je budou stále více činit nadbytečnými a umožní tyto lidi nahradit.“

Elitářský mluvčí Harari si zaslouží uznání za krvelačnou upřímnost, ne-li za morálnost „vizí“ svých a svých pánů. Jasně signalizuje názor, že tento pisatel, redakce tohoto portálu, jeho čtenáři i zbytek lidstva jsou postradatelní a kromě jakéhokoli ekonomického užitku, který by ještě mohli mít, postrádají jakoukoli přirozenou důstojnost či hodnotu.

Harari a jeho přímý nadřízený v elitářské nomenklatuře Klaus Schwab jsou technicky vzato soukromé osoby. Jejich organizační nástroj, Světové ekonomické fórum, je soukromá nevládní organizace registrovaná ve Švýcarsku. Formálně nezastupují ani nemluví jménem žádné vlády nebo oficiální struktury, která by si činila nárok na legitimitu. Nemají žádné oprávnění plánovat nebo organizovat budoucnost lidstva, kromě sebeoprávnění, které si oni a oligarchická globalistická mocenská centra, s nimiž se stýkají a prolínají, přisvojili. Nikdo je nezvolil ani nezmocnil k tomu, aby plánovali budoucnost kohokoli jiného než svou vlastní, a to dokonce výhradně jako soukromé osoby.

Přesto si právě oni dovolují disponovat budoucností lidstva, a to jednou ročně na plenárním zasedání v Davosu a po zbytek času v konspiračních konfabulacích mezi sebou.

Povaha „plánování“, do něhož jsou zapojeni, by měla každého hluboce zajímat a vážně znepokojovat. Nejen kvůli bezuzdné pýše, kterou projevuje, ale především kvůli vražednému plánu, který je jeho základem, a to v obrovském a dosud nepředstavitelném měřítku, které si Rafael Lemkin nedokázal představit, když vymyslel termín „genocida“.

Až a jestli vůbec nastane předpovězená „tsunami“, která lidstvo potopí, a můžeme si být jisti, že Harari a jeho kohorty mají schopnost ji uskutečnit v čase a způsobem, který si sami zvolí, jak ukázala nedávno vykonstruovaná zdravotní událost, nebudou oběti oplakávat. Naopak, budou mít radost z úspěchu svého díla. Až se většina lidstva „utopí“, budou se škodolibě radovat.

Je nesporné, že Harari nemluví jen svým nebo Schwabovým jménem. Veřejně artikuluje ideologickou vizi vylidněné Země, očištěné od lidské přítomnosti a podbarvené okultistickou misantropií. Tato vize je široce sdílena prominenty jeho elitářské skupiny. Vysoce postavený člen této skupiny, Bill Gates, naléhavě zdůrazňuje potřebu zbavit se nepotřebných davů jakýmikoliv prostředky, ať už spravedlivými, či nespravedlivými. Jedno z Gatesových znepokojivě explicitních prohlášení na toto téma bylo z YouTube odstraněno, údajně pro „porušení komunitních pravidel“. Skutečným důvodem pro odstranění jeho výroků z internetu bylo nebezpečí, že by mohly vyvolat poplach mezi cílovými „oběťmi povodní“ a vyprovokovat je k nekontrolovatelné zuřivé reakci, jakmile zjistí, co pro ně elitářští „vizionáři“ chystají.

Tito psychopatičtí masoví vrazi (neměli bychom si brát servítky) s využitím svých obrovských finančních, politických a mediálních (vymývání mozků) zdrojů neúprosně uvádějí v život vražedný program globální depopulace. Depopulace, jak Harari upřímně přiznal, znamená fyzickou likvidaci tolika lidských bytostí, které považují za nadbytečné nebo nepotřebné pro své cíle. Koncept kontroly populace, opět bez vytáček, je jejich kódem pro globální genocidu.

Římský klub, jedna z institucionálních složek depopulační sítě, v programovém dokumentu zveřejněném v roce 1974 nemohl hlavní princip své genocidní filozofie vyjádřit ostřeji: „Země má rakovinu a tou rakovinou je člověk.“ Je třeba objasnit, že rakovina se nepěstuje a nekultivuje? Rakovinu je třeba vyhubit.

F. William Engdahl nedávno vrhl mimořádné světlo na hluboké kořeny hanebného plánu, který jeho zlovolní propagátoři otevřeně projednávají a realizují před zraky zamýšlených obětí. Engdahl ukázal, že zvrhlíci jako Schwab a Harari jsou jen veřejnými tvářemi zlovolného transgeneračního plánu.

Engdahl cituje ze zprávy Římského klubu „První globální revoluce“. V ní se přiznává, že tvrzení o globálním oteplování CO2, které slouží jako vhodný důvod k násilnému vnucování nekonečné řady destruktivních strukturálních změn lidstvu, je pouze vymyšlená lest.

To proto, že „...společným nepřítelem lidstva je člověk. Při hledání nového nepřítele, který by nás sjednotil, jsme přišli na myšlenku, že znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně by tomu odpovídaly. Všechna tato nebezpečí jsou způsobena lidským zásahem a překonat je lze pouze změnou postojů a chování. Skutečným nepřítelem je tedy lidstvo samo.“

„Program,“ uzavírá Engdahl chmurně, „je temný, dystopický a má zlikvidovat miliardy z nás, 'obyčejných lidí'.“

Je třeba učinit důležité upřesnění. Lidstvo není nepřítelem, ale naopak je korunou Božího stvoření. A je to právě lidstvo, které nyní čelí nesmiřitelnému nepříteli, v tomto případě kolektivnímu ztělesnění charakteristické vlastnosti, kterou Edward Gibbon přisuzoval zvráceným císařům Commodovi a Caracallovi: „společný nepřítel lidstva“.

Tentokrát však lidstvo již nečelí perverzním výstřednostem jednotlivého devianta. Dnes musí čelit kolektivnímu zosobnění Commoda a Caracally v podobě zvrácené globální oligarchie, prodchnuté nebezpečnou iluzí všemocnosti a beztrestnosti.

Proč jsme se rozhodli zabývat se tímto temným tématem? V první řadě proto, že zamýšlené oběti genocidy na celém světě mají právo být informovány a přirozeně mají také právo na sebeobranu, aby si zachovaly život svůj i svých rodin a zajistily integritu svých společností, kultur, historické paměti a způsobu života.

Existuje však i další důležitý důvod, a to odhalit cynismus a naprostou amorálnost genocidních fanatiků, kteří stále řídí osud značné části lidstva a neustále vyvíjejí energii, aby získali úplnou kontrolu nad zbytkem.

Jednajíce prostřednictvím svých zmocněnců Německa a Rwandy, k nimž se nedávno připojila Francie a několik dalších loutkových vlád, měli tu drzost předložit ve Valném shromáždění OSN rezoluci, která odsuzuje a připomíná vykonstruovanou „genocidu“ ve Srebrenici a odsuzuje za genocidu národ, který byl po celé dvacáté století sám cílem faktického vyhlazení.

To je právě ten zločin, který sami bezostyšně plánují spáchat, a to nikoli v nějaké vzdálené balkánské obci, ale na celém lidstvu.