Evropští lídři ignorují výsledky voleb

„Obchod jako obvykle“

Podle zpráv se jednání zúčastnilo pouze šest vůdců EU: polský premér Tusk a řecký premiér Mitsotakisem z centristické Evropské lidové strany (EPP); německý kancléř Olaf Scholz a jeho španělský protějšek Pedró Sánchez ze sociálních demokratů (S&D); a francouzský prezident Emmanuel Macron a (úřednický) nizozemský premiér Mark Rutte z liberální strany (Renew Europe).

To znamená, že navzdory silnému posunu doprava ve volbách stále povládne středolevicová „koalice Ursula“ (EPP, S&D a Renew).

Ursula von der Leyen a Roberta Metsola (obě z Evropské lidové strany) budou proto nadále působit ve funkcích předsedkyně Evropské komise a předsedkyně Evropského parlamentu; předsedou Evropské rady (EUCO) se stane bývalý portugalský socialistický premiér António Costa; a nejvyšším diplomatem bloku – vysokým představitelem EU pro zahraniční věci – bude estonská liberální premiérka Kaja Kallasová.

Dvě ze tří nejvyšších funkcí tak dostanou politici zapletení do velkých korupčních skandálů. Soudní slyšení Von der Leyenové o Pfizergate – potenciálně největším případu střetu zájmů v evropských dějinách – bylo příhodně odloženo na prosinec; zatímco Costův socialistický kabinet se zhroutil před necelým rokem pod tíhou jednoho z největších portugalských korupčních skandálů.

Podobně ironické je, že hlavní diplomatkou EU bude žena, která byla považována za „neřízenou střelu“ – příliš jestřábí a anti-Ruská – než, aby byla pověřena řízením NATO, což byla její původní nominace na počátku tohoto roku. V době, kdy evropští voliči vyjádřili vyšší podporu stranám, které obhajují zdrženlivost a deeskalaci války na Ukrajině (jako je Francouzské národní shromáždění), je „demokratický“ výsledek voleb opět přesným opakem.

The deal that the @EPP made with the leftists and the liberals runs against everything that the EU was based on. Instead of inclusion, it sows the seeds of division. EU top officials should represent every member state, not just leftists and liberals! pic.twitter.com/U8HoWrT7TH

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) June 25, 2024

Dohoda, kterou @EPP uzavřela s levičáky a liberály, je proti všemu, na čem byla EU založena. Místo inkluze zasévá semena dělení. Nejvyšší představitelé EU by měli zastupovat každý členský stát, nejen levičáky a liberály! pic.twitter.com/U8HoWrT7TH

— Viktor Orbán (@PM_ViktorOrban) 25. června 2024

Otázka Meloniové

Italská premiérka Giorgia Meloniová – jejíž skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je nyní třetí největší v parlamentu EU a předstihla tak liberální Renew – nebyla na neformální schůzku pozvána a byla informována až po dosažení dohody.

Podle zpráv italských médií Mitsotakis zavolal Meloniové ve středu ráno, aby ji požádal o podporu, protože jejích 24 konzervativních europoslanců může být zásadních při hlasování v EU parlamentu. Připomínáme, že stejná „koalice Ursula“ měla v roce 2019 mnohem širší podporu, ale o potvrzení von der Leyenové ve funkci rozhodlo pouhých 9 hlasů.

Podpora von der Leyenové má samozřejmě svou cenu, zvláště poté, co byla Meloniová prakticky vyloučena z dohadování o nejvyšších pozicích, přestože byla jediným významným lídrem EU, jehož pozici voliči znovu potvrdili.

Macron i Scholz byli při hlasování rozdrceni, ale přesto právě oni rozhodli o tom, kdo obsadí nejvyšší funkce v EU.

Meloniová se nespokojí s ničím menším než s postem výkonné místopředsedkyně Komise v kombinaci s vlivným portfoliem jejího kandidáta, současného italského ministra pro záležitosti EU, Raffaela Fitta. Očekává se také, že bude hledat záruky ohledně určitých politik, zejména pokud jde o zemědělství a Zelenou dohodu a také o migraci.

Kromě toho by ECR jako třetí největší skupina měla mít alespoň dva místopředsedy (namísto současného jednoho) ve 14členném předsednictvu Evropského parlamentu.

Zda Meloniová dostane to, co chce, se teprve ukáže během čtvrtečního a pátečního summitu EUCO, kdy bude potřeba přesvědčit i zbývajících 20 lídrů, aby dohodu podpořili. K nominaci však von der Leyenové stačí kvalifikovaná většina, což znamená něco málo přes polovinu členských států zastupujících 65 % populace EU a šest zemí zapojených do podpisu předběžné dohody již tvoří zhruba 60 %.