České 11. září plné náhod a omylů:

Policejní cvičení, které proměnilo simulaci v reálný teror

2.7.2024 Komentáře Témata: Česká republika, Terorismus, Analýza 7587 slov

Úspěšný, vysoce erudovaný a dobře situovaný 24letý student historie, o nějž je v životě díky péči svých rodičů vcelku dobře postaráno, se navzdory tomu všemu cítí z jakýchsi důvodů naštvaný na celý svět. Touží po pomstě a rozhodne se k nepochopitelně brutálnímu činu: udělá si zbrojní průkaz, nakoupí ohromné množství zbraní a povraždí desítky nevinných lidí.

Nejprve bezdůvodně v příměstském lese zastřelí neznámého člověka s dítětem v kočárku, přičemž střílí bez tlumiče a riskuje tak okamžité dopadení díky vysoké koncentraci osob v blízkosti hřiště, koupaliště a rodinných domů.

O týden později svůj plán dokoná spácháním největšího masakru v českých dějinách, a to na půdě univerzity v centru hlavního města. Do budovy vstoupí přes ulici, v níž v ten samý okamžik shodou okolností probíhá mohutné protiteroristické cvičení za přítomnosti plně ozbrojených příslušníků zásahové jednotky. Vrah na místo dorazí městskou hromadnou dopravou, přičemž s sebou na vozíku táhne cca 60kilové zavazadlo, naplněné střelnými zbraněmi, tlumiči a obrovským množstvím nábojů. Nezaznamená jej nikdo z přítomných ostřelovačů, ani z příslušníků policejní hlídky, jenž byli na místo kvůli celostátnímu pátrání přivoláni právě kvůli něj, přičemž se zde někteří z nich prokazatelně vyskytovali ještě před jeho příchodem. Záhadně jim proklouzne pouhou minutu před tím, než policisté stejnými dveřmi vejdou dovnitř. S obřím nákladem není nijak podezřelý, nikdo jej prý neviděl, ke zhlédnutí kamerových záznamů se nikdo nemá a policisté svedeni falešnou stopou odcházejí preventivně evakuovat jinou budovu fakulty.

[...]

Vrah není hodinu a půl nikým zpozorován; je schován na záchodech ve čtvrtém patře, převléká se do balistické vesty, již má taktéž přibalenou v zavazadlech a chystá se k akci. Před 15. hodinou vychází ven a bez varování postřílí 14 lidí, několik desítek dalších těžce zraní; následně vyjde na balkón a z ochozu budovy a pálí po lidech na ulici. Z celé akce existují jen nekvalitní záběry z obstarožního mobilního telefonu přítomného “novináře” Formana, jenž vraha křikem provokuje k další střelbě. Díky tomu se tento šílenec stává v okruhu české novinářské elity mediálním hrdinou. Jeho video z mobilu je následně prohlášeno za oficiální záběry Policie ČR. “Novinář”, alias policejní konfident Forman poté rozdává četné rozhovory, v nichž si neskrývaně vymýšlí a očividně lže, což je všemi svědomitými žurnalisty náležitě oceněno tichým mlčením.

Ihned po střelbě oznámí ministr vnitra i policejní prezident, že zásah s desítkami nevinných mrtvých byl profesionální a vypustí k tomu pár dezinformací o útočníkově účtu na ruské sociální síti. Bez důkazů pachateli přisoudí i vraždu v Klánovickém lese, s jejímž vyšetřováním si policie celý předchozí týden nevěděla rady. Poté se na půl roku rozhostí absolutní ticho, to aby bylo každému jasné, že v události neexistují žádné nejasnosti. V mezičase vychází najevo, že ve stejném okamžiku, kdy došlo k masakru, probíhalo ve vedlejší ulici policejní cvičení s totožným scénářem nácviku zásahu proti aktivnímu střelci. Šlo jistě jen o shodu okolností, neboť jinak horliví investigativci o tuto zásadní informaci nejeví žádný zájem.

Po půl roce utajeného vyšetřování se mění celá původní časová osa případu a některé nepodstatné detaily jako linka MHD, jíž se pachatel měl dostat na místo (není vůbec uvedena onen den v jízdním řádu), posunul se čas, kdy se policie dověděla o vraždě jeho otce (asi o 4 hodiny); informace o psychickém stavu si navzájem odporují, z chudého studenta je náhle solidně finančně zabezpečený člověk, o jeho motivaci se raději nedozvíme vůbec nic.

Zpochybněny jsou vlastně všechny zásadní indicie, ale o to přece vůbec nejde. Celý oficiální příběh je tak důvěryhodný, že pochybovat o něm může jen podlý šiřitel dezinformací a proruských narativů. Všem je důrazně doporučeno, že nadále není vhodné se v celé události vrtat.

Právě uplynulo půl roku od největšího a zároveň nejpodivnějšího masakru v novodobé české historii a mocipáni se rozhodli oznámit lidu, co se tehdy vlastně stalo. Kdo očekával, že konečně budou objasněny okolnosti tragédie a jednou provždy se podaří vyvrátit všechny nejasnosti, byl velice naivní. Místo předložení pravdivého obrazu události a vyjasnění všech rozporů, vyvolává závěrečná policejní zpráva ještě více pochyb a vrhá na povrch další záplavu lží.

Kdo nesledoval pozorně, jak se celá kauza vyvíjela od samého počátku, doporučuji pro lepší vhled do situace lednový článek Krizové cvičení systému NWO, druhé dějství. V době zveřejnění článku ještě nebyly známy některé nové informace, proto jsem je průběžně doplňoval do rubriky STRUČNĚ & JASNĚ (nejstarší příspěvky od ledna odspodu stránky).

Nic jiného se vlastně ani nedalo čekat: pokud se totiž snažíte falešný příběh s řadou děr a očividných lží osvětlit tím, že na něj začnete nabalovat další lži a kombinovat je tak, aby vám jakž takž zapadaly do původní verze, zamotáte se do všeho tak, že pravdy už se nikdy nedopátráte. Pokaždé se objeví nějaký detail, který popře nebo vyvrátí důležitý fakt či tvrzení v celé konstrukci příběhu. Jak ale vidno, nově odhalené rozpory nikoho z veřejných aktérů “operace fakulta” vůbec netrápí.

Kdyby bylo cílem “závěrečné” zprávy o střelbě vyjasnit všechny okolnosti tragédie a veškerá fakta a závěry v ní uvedené by zcela nezpochybnitelné, neexistoval by jediný důvod, aby celé vyšetřování trvalo půl roku v utajovaném režimu. Nedocházelo by k permanentnímu zastrašování a vyhrožování osobám, které se snažily státem nařízené ticho prolomit, včetně rodin obětí (!) a nebyli bychom svědky zjevného umlčení velké části novinářské obce. Že se údajně “osamělý střelec” ke svému činu rozhodl prý z nenávisti k celému světu, přičemž v údajném amoku dokázal přelstít všechny zasahující složky policie a několik hodin je držet v šachu a neschopnosti zasáhnout, to přece “víme” od onoho tragického prosincového dne.

Důvod, proč policie a vnitro (v úzké součinnosti s tajnými službami cizích států, které pochopitelně do záležitosti nijak nezasahovaly, to je snad každému jasné!), potřebovali půl roku na to, aby došli k banálnímu závěru, že frustrovaný jedinec skutečně jednal sám, musel být jiný. U obdobných činů v Uherském Brodě a ostravské nemocnici jsme se to samé dověděli ten den odpoledne.

Z prvotních pokusů naroubovat motivaci pachatele na tzv. ruskou stopu skrze odkaz na zjevně falzifikovaný telegramový účet, i z mnoha dalších následně “vymlčených” indicií lze odvozovat, že v celé akci cosi “neklaplo”. Neustále pozměňované detaily události, nově předkládaná “fakta”, odporující těm původním i mlčení a popírání zásadních skutečností svědčí o tom, že skuteční strůjci této vražedné psychologické operace byli nuceni hledat “logické” vysvětlení před očima veřejnosti. Do původně zamýšleného konceptu totiž z důvodu oněch pochybení již první verze neseděla. Účelem půlročního utajeného “vyšetřování” mělo být zjevně nalézt nově upravenou a pro širokou veřejnost “přijatelnou” verzi, v níž bude všechno do sebe zapadat. Možná se hoši opravdu snažili, ale stejně to dopadlo jako vždycky.

Největší potíž se “závěrečnou” zprávou přitom není v tom, co se v ní píše, ale v tom, co v ní schází.

Jak jsem předpokládal (viz příspěvek z rubriky Stručně ze dne 7. 6. 2024), ve zprávě z vyšetřování ani v dalších dokumentech policie, které mají k dispozici redakce hlavních médií, není ani slovo o přítomnosti zásahové policejní jednotky, která o ulici dále vedle Filozofické fakulty ten samý den nacvičovala “zásah proti aktivnímu střelci”, a to ve stejném okamžiku, kdy na fakultě došlo k totožnému scénáři!

Položte si otázku, proč byla tato zásadní informace zamlčena? Jde opravdu o tak nepodstatnou záležitost, že se o ní není potřeba zmínit na tisících stranách vyšetřovací zprávy? Jak je možné, že při několikahodinovém jednání bezpečnostního výboru PS, během něhož byl průběh policejní akce popisován do jednotlivých detailů, doslova minutu po minutě, nezazněla ani jediná zmínka o tom, že ve vedlejší ulici byla v ten den přítomna celá zásahová jednotka?

Informace o cvičení je přitom zcela zásadní a logicky musí mít aspoň minimální návaznost na průběh samotného zásahu i událostí, jež mu předcházely! Těžko nám mohou tvrdit, že samotné cvičení bylo zcela oddělenou akcí, týkalo se jiné jednotky a nemělo nic společného s následným zásahem, když všichni, kdo se o tomto cvičení v médiích (nechtěně?) rozhovořili, opakovaně tvrdí, že okamžitě spěchali k zásahu na fakultu! Připomeňme si výpověď zasahujícího policisty Jakuba Sauera z lednového pořadu Reportéři ČT:

Když se nad tím hlouběji zamyslíte, pochopíte důvody, proč se policie, vyšetřovatelé, politici i média snaží tuto informaci “vytěsnit”. Kdyby byl naplno zveřejněn fakt, že ve vedlejší ulici pobíhali ozbrojení příslušníci zásahové jednotky, zatímco na fakultu bez jakékoliv pozornosti pronikl, několik hodin se skrýval, aby následně vyvolal nevídaný masakr, plně ozbrojený střelec s batohem plným zbraní, tlumičů a nábojů, vyvolalo by to ještě mohutnější vlnu otázek o (záměrných?) pochybeních policie, naprosto nesrovnatelnou s tím, co se policii klade za vinu dnes. Pokud si uvědomíte, do jakých důsledků a “konspiračních” spekulací by toto odhalení mohlo vést, pochopíte, proč se o této záležitosti raději mlčí. A někteří to zřejmě rychle “pochopili”.

Je zjevné, že informace o cvičení zásahové jednotky ve vedlejší ulici přitom zjevně do médií unikla nedopatřením a neměla se vůbec dostat na veřejnost. Ti, kdo jinak pečlivě hlídají výstupy svědků z řad policistů do médií, počítali s tím, že veřejnost ji přehlédne jakožto “nepodstatný detail”, což se vlastně u většiny konzumentů mediálního dunění potvrdilo. Fakt, že v ten samý den se v milionové Praze odehrály dvě zásadní události s totožným scénářem (jedna simulovaná a druhá reálná), a to jen pár set metrů od sebe, je stále považován za pouhou náhodu, která spolu vůbec navzájem nesouvisí. Zasahujícím policistům je dnes hlasitě vyčítáno, že evakuované z fakulty hnali přes Palachovo náměstí přímo do palebného pole střelce na balkóně fakulty, přitom logická úniková cesta podél zdí zadního traktu budovy do ulic Kaprovy a Valentinské byla nepochopitelně uzavřena. Položí si někdo otázku, proč k tomu došlo?

[...]

Pokud si uvědomíme, že právě zde probíhalo ono cvičení zásahové jednotky, které mělo simulovat zásah proti aktivnímu střelci, vyznívá uzavření těchto ulic naopak logicky. Nemuselo jít o “selhání”, ale o součást opatření během výcviku, kdy jedna část policejních složek neměla ani tušení, že ve vedlejší budově již neprobíhá simulace, ale skutečný útok.Přesto si policisté raději nechají kálet na hlavu a raději přiznávají “chyby” a “selhání”, než aby vyvolali další vlnu nepříjemných otázek, co se to na místě vlastně dělo. Z toho důvodu se rozhodli v závěrečné zprávě informaci o cvičení raději zamlčet. Zmínka o simulovaném zásahu proti střelci by mohla způsobit, že vyšetřování by mohlo nabrat zcela jiný směr a zásadně narušila oficiální verzi. Vyrojila by se najednou spousta nečekaných souvislostí a kdekdo by se mohl začít ptát:

  • Jak je možné, že cvičení probíhalo ve stejný den, v téměř stejný čas a na stejném místě, jako skutečná střelba?
  • Proč zásahový tým nacvičoval zásah proti aktivnímu střelci v obchodním centru (oficiální scénář cvičení) v ulicích, kde se žádné obchodní centrum nenachází?
  • Jak mohl přítomné zásahové jednotce uniknout člověk s obřím batohem plným zbraní a střeliva?
  • Jak mohl střelec projít přes ulici, kde zrovna probíhal výcvik?
  • Bylo toto cvičení důvodem uzavření přilehlých ulic pro evakuované z fakulty?
  • A to nejdůležitější: jestliže se střelec zjevil právě na místě, kde zásahová jednotka nacvičovala stejný zásah, nemohlo dojít k záměně mezi figurantem ze simulace s reálným střelcem? Došlo k této záměně, nebo byl sám Kozák oním figurantem?

Mimochodem: co vlastně viděl novinář alias policejní konfident Forman, který je autorem jediných záběrů na pálícího vraha z balkónu fakulty, když vykládal cosi o tom, že vrah prý dříve, než vešel dovnitř, zastřelil dívku na ulici? Opravdu si vymýšlel (což by vyplývalo z policejní zprávy, aniž by tuto lež zmínila či vyvrátila), nebo viděl část zásahu ze cvičení?

Utajování cvičení bylo zřejmě důvodem, proč se policie začala zaplétat do lží okolo momentu, kdy se dověděla, že nehledá sebevraha, ale vraha svého otce. Pochopitelně, že to policie věděla už po poledni a lhala o časovém údaji, kdy se to dověděla. My už to víme od první tiskové konference den po události, jen mainstream si toho všiml až nyní. Nejprve správně potvrdili, že informaci o zavražděném otci měli již po dvanácté hodině, pak se snažili vyvinit slovy, že “předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit”, až posunuli čas informace na 16:12 hod. (“Držel bych se toho, že v 16:12 jsme relevantně potvrdili, že zavraždil svého otce.”) Nyní se ukazuje, že informaci dostali včas. Ale věděli to skutečně všichni zasahující policisté, i ti, kteří zde byli přivoláni z nácviku z vedlejších ulic?

Nejde o jedinou nejasnost, kterou “závěrečná” zpráva z vyšetřování zcela opomíjí, nebo o ní mlží.

Ale vezměme to popořadě. Díky redakci MF DNES, která z ní obsáhle citovala ve svém vydání z pondělí 17. 6. 2024 (Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23), si můžeme postupně odškrtávat, kolik dřívějších informací a údajů muselo být pozměněno, posunuto nebo přeskupeno, aby nová verze dávala jakýsi smysl. Vyplývá z ní mj., že pachatel na místo přijel metrem na stanici Staroměstská a svůj “těžký kufr vynesl po schodech do Kaprovy ulice přímo vedle budovy fakulty, jednoduše (!) obešel jednu stranu školy a podle záznamů z kamer přímo na budově univerzity vstoupil ve 13:23 hodin dovnitř.” Jaké to překvapení: vrah tedy musel (snadno) projít přímo pod dohledem přítomné cvičící zásahové jednotky, která se dle slov policisty z pořadu Reportéři ČT právě nacházela poblíž Kaprovy ulice.

Pokud je pravdivá informace, že první hlídka na místo dorazila minutu po střelci v počtu šesti mužů (dvou tříčlenných hlídek), vzbuzuje to ještě větší údiv. Dá se považovat, že došlo k “minutí” (Vrah a policejní hlídka se na fakultě minuli o minuty), když kdosi za probíhajícího cvičení vyslal figuranta na místo určení a vzápětí šel zkontrolovat, zda splnil úkol? Je v takovém okamžiku těžké zaměnit figuranta za skutečného střelce? Situace, kdy šestičlenná hlídka vběhne do určitých prostor okamžitě po sledované osobě spíše připomíná koordinovanou akci během nácviku.

Pokud by někoho ze státem pověřených fact-checkerů náhodou napadlo informaci o samotném policejním cvičení zpochybnit (náznaky a pokusy jsem zaznamenal už v lednu, kdy jsem zprávu zveřejnil), může si nechat zajít chuť.

Podle mých zjištění už s ní pracují i někteří redaktoři hlavních médií, vzhledem k výbušnosti této zprávy s ní však zatím nechtějí příliš operovat ve svých reportážích. Není divu, vzhledem k důsledkům, které může vyvolat na veřejnosti, mezi rodinami obětí i na politické scéně, je trochu opatrnosti na místě. V této chvíli můžeme být rádi, že tato informace poprvé zazněla v mainstreamových médiích, přímo ve veřejnoprávní televizi!

Představte si, že kdyby tuto zprávu jen tak kdosi plácl na sociální síť ve stylu: “Čtěte, dokud to nesmažou! Během střelby na fakultě probíhalo na stejném místě policejní cvičení se stejným scénářem!” S čímsi tak nedůvěryhodným by se nedalo vážně operovat. To by teprve byla potrava pro Kartouse a Cempery:
“Kdosi na internetu šíří bláznivou dezinformaci o policejním cvičením během střelby, nic takového se nepotvrdilo, ha-ha!”

Smůla, hoši, máme to ověřeno křížově z několika zdrojů, tak jak se v žurnalistice má pracovat. Mimo Lidových novin, které informaci pouze zmiňují s odkazem na ČT, o cvičení hovoří i policejní vyjednavač Zdeněk Orel v rozhovoru pro víkendový Magazín deníku Právo z 8. 6. 2024:

[...]

“Speciální pořádková jednotka prováděla výcvik na Staroměstském náměstí. Z vysílačky slyšel zprávy, že ve Středočeském kraji mladý muž vyhrožuje sebevraždou. “Myslel jsem, že to není případ pro mě, šlo o středočeský kraj. Pak jsem zaslechl, že se muž objevil v Praze, a tak jsem se nahlásil a zamířil k FF UK.”

Zajímalo by mě, zda je pro policistu během cvičení snadné poznat, že nahlášená událost ve vysílačce není součást cvičení, ale skutečná akce. Možná asi tak stejně jako pro americké letecké dispečery, kteří dne 11. září 2001 na svých radarech, přesně dle scénáře souběžně probíhajícího cvičení viděli unesená letadla a jejich nálet do WTC.

Pocity přítomných policistů přímo na místě u fakulty musely být podobné. Jak jsem zmiňoval už v lednovém článku, z několika výpovědí zasahujících policistů vyplývá, že neměli dlouho ani povědomí, zda se jedná o skutečný zásah, nebo jen běžné cvičení. Podporučík Radomír Bohuslávek, jeden v velitelů na místě zásahu prohlásil v rozhovoru pro iDnes:
“Jedete na místo a nevěříte tomu… Uvěřili jsme tomu až někdy v polovině zákroku,” shrnul Bohuslávek s tím, že mu situace připomínala cvičení, jelikož podobně vypadají scénáře během, včetně figurantů. “I na tom místě jsem měl pocit jako by šlo o cvičení a že někdo vyběhne a řekne: ‘Stop’.”
Pavel Pavlovič z téže Speciální pořádkové jednotky hovoří podobně:
“Pokud si někdo myslel, že je to nějaké cvičení, které bylo naplánované, a dlouho nevěděl…”

Při běžném výjezdu jistě není možné, aby zkušené příslušníky zásahovek cokoliv zmátlo natolik, aby si nebyli jisti, že zakročují u skutečné střelby, vraždy nebo únosu. S jedinou výjimkou: když absolvují předem ohlášené cvičení a v jeho průběhu jsou náhle a nečekaně odvolání do reálné akce. Prostor pro inscenaci státního teroru pod falešnou vlajkou k prosazení určitých cílů je náhle otevřen.

Právě souběžně probíhající cvičení mohlo být hlavním důvodem zmatených pokynů a protichůdných rozkazů zasahujícím jednotkám, jejíž příslušníci nemuseli mít do chvíle, kdy spatřili skutečné zraněné a mrtvé jistotu, zda zasahují při reálné akci, nebo jde stále o součást simulace.

Přispěly k tomu i možná záměrně (?) chaotické informace o osobě vraha. Nejprve byla údajně policii poskytnuta fotografie Davida Kozáka, která, cituji “neodpovídala jeho vzezření” (viz scan článku Práva v rubrice Stručně ze dne 18. 1. 2024). Tuto fotografii policie nezveřejnila, následně si ale na studijním oddělení vyžádala aktuální fotografii z evidence studentů. Problém byl v tom, že ani tato nová fotografie příliš neodpovídá vzhledu Davida Kozáka na jiných fotografiích z udělení ceny za bakalářskou práci (pokud je to skutečně on), ani záhadnému fantomu na balkóně fakulty! Korunu tomu dodal ředitel pražské policie Petr Matějček, který na zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny při popisu zásahu prohlásil, že pachatel zřejmě úmyslně “změnil identitu”.

Patrně chtěl říct, že změnil vizáž a možná se jen špatně vyjádřil. Přesto to vyznívá velmi podivně, zvlášť když o chvíli později doplnil, že jakmile byl střelec registrován zásahovou jednotkou, tak “potom vypadal jinak”.

Není třeba někoho chytat za slovo, ale zní to trochu podezřele. Na druhé straně to trochu vysvětluje zmatky okolo osoby Davida Kozáka a také to, proč se několikrát měnily detaily o průběhu akce, časová osa i osobní údaje, včetně podoby pachatele. Vypadá to, jako by policisté buď honili dvě odlišné osoby, nebo člověka s dvojí identitou.

Informace o lokalizaci jeho mobilu na dvou různých místech najednou by tomu odpovídala. Na kamerových záznamech je prý jeho vstup do budovy zaznamenán, ale popis záběru na jeho obličej je neskutečně přízračný:
“Do budovy vstoupil stylem, kdy byl otočený ke kameře zády. Na záznamu je mu vidět jen část obličeje, ještě hodně špatně. Vypadal úplně jinak než na fotografii z Centrálního registru obyvatel. Měl obarvené vlasy načerno, měl je jinak učesané, nebyl vůbec poznatelný,” popsal mluvčí krajského ředitelství pražské policie Jan Daněk.

Vyšetřovací zpráva dále uvádí, že Kozák měl předepsané dioptrické brýle. S touto podmínkou také od svého lékaře dostal pozitivní posudek o zdravotní způsobilosti pro obdržení zbrojního průkazu – musí nosit brýle.

Když dále čteme podrobnosti z jeho šíleného činu, dozvídáme se, že po přípravě na akci na záchodech ve 4. patře budovy, vyšel před 15. hodinou ven v balistické vestě a brýlích – při řádění na balkóně je už ale nemá.

Na chybějící brýle u osoby střílející z balkónu fakulty jsem upozorňoval i v lednovém článku. I člověk se silnými dioptriemi se zvládne bez brýlí pohybovat po svém okolí, ale koordinovat bez nich jakoukoliv složitější akci ve velké budově, natož střelbu ze zbraní s přesným zaměřováním cílů na desítky a stovky metrů, je zcela vyloučeno. Kdo nosí brýle, jistě potvrdí, že je potíž rozeznat obrysy osob nebo obličeje i na kratší vzdálenost. Lidem s horším zrakem rovněž ztěžuje vidění každá větší námaha, což v Kozákově případě, při tahání ultra těžké bagáže se zbraněmi a následná manipulace s nimi, přidává na absolutní nevěrohodnosti. K nákladu těžkých zbraní, tlumičů a hromady nábojů v batohu přidejte ještě i zmíněnou balistickou vestu (sami si přes soudruha googla ověřte, kolik taková běžná balistická vesta váží).

Na podivnosti okolo brýlí pachatele upozorňovala i maminka zavražděné studentky Lenka Šimůnková (viz opět rubrika Stručně z 22. 4. 2024), jíž údajně kdosi z okruhu rodiny vraha sdělil, že Kozák si své brýle nechal doma v Hostouni a domnívají se, že tento čin nemohl spáchat, protože bez silných dioptrií neviděl a na kontaktní čočky trpěl silnou alergií.

Nikoho neměl, zcela se izoloval od okolí, nikomu se nesvěřoval, ale kamarádce i na střelnici vyžvanil vše

Nejsou to jediné nejasnosti ohledně Kozákovy osoby. Ve vyšetřovací zprávě se dále dočítáme, že Kozák “neměl žádné kamarády, partnerku, nikoho, kdo by korigoval jeho myšlení (…) Někoho blízkého, s kým by řešil své nápady a plány.” Byl to prý “spíš uzavřený typ a měl problémy s navazováním blízkých vztahů.

Zároveň se o pár řádků níže dozvídáme:

Už několik dnů před první vraždou, konkrétně ve středu 6. prosince, psal vrah kamarádce Alici (jméno změněno)…

Tedy není pravda, že “nikoho neměl” a své kamarádce se svěřuje až nad míru otevřeně: “Rodiče i se sestrou odtáhnou na lyžovačku, tak budu mít čas se realizovat.

V reakci na sdělení kamarádky, že se chystá do divadla, se rozvykládá ještě více a přeje jí příjemnou zábavu. Skutečný asociál, vyhýbající se společenskému kontaktu, by se rozhodně netoužil svěřovat, kam odjíždějí jeho rodiče na dovolenou, ani s jakýmikoli osobními zážitky nebo pocity.

O tom, že vrah byl “uzavřený typ s problémy navazovat blízké vztahy” se dočteme v mnoha článcích, v níž většinou od stolu spekulují “psycho-experti”, kteří vraha znají jen ze zamlžených televizních záběrů, ovšem jeho obvodní lékařka jej přesto uznala za způsobilého k získání zbrojního průkazu. Tento údajný asociál, štítící se kontaktu s lidmi, docházel velice rád na střelnici a instruktory naopak s nebývalou asertivitou uháněl s co nejrychlejším absolvováním kurzu.

Připomíná to chování Lee Harveye Oswalda, údajného atentátníka amerického prezidenta JFK, který na sebe ostentativně upozorňoval řečmi, jak “zabije toho bastarda Kennedyho” (viz například zde nebo zde The Sun).

Vůbec informace o Kozákově psychické nemoci se v médiích tak silně rozcházejí, že se v tom absolutně nedá vyznat. Vypadá to spíš, jako by při popisování jedné a druhé stránky osobnosti šlo o dvě zcela odlišné osoby. Jeden zdroj odporuje druhému, fakta z jednoho týdne si protiřečí k informacím z druhého týdne, že by si na sběru a třídění dezinformací měli Čeští elfové, Evropské hodnoty i Honza Cemper vyloženě pošmáknout! Už jste četli nějakou analýzu k této záležitosti? No, zřejmě jsme cosi přehlédli…

“Už teď je jasné, že netrpěl žádnou duševní chorobou, přestože navštěvoval psychiatrii,” píšou pro změnu SeznamZprávy.

“Léčil se u psychiatra. Bral prášky. Bylo to před tím, než si pořídil zbrojní průkaz,” sděluje zase CNN Prima News.

Vyznejte se v tom. O mladíkových problémech měli vědět i lidé z jeho okolí. “Například se nechal slyšet, že stejně jednou svého otce zabije. Vědělo se o jeho problémech.” Předtím jsme ale četli, že měl s otcem dobré vztahy. Že se střelec necítí úplně v pořádku, měl zmiňovat i na samotné fakultě, kde do osudného dne platil coby student historie za premianta.

Hovořil o tom například exministr zahraničí Lubomír Zaorálek: “Studenti mi líčili, jak jim popisoval, že se hroutí ze zkoušek a podobně. Řekl prý doslova: ‘Chodím na terapii a můj psychoterapeut mi řekl, ať si z toho nic nedělám.’ Tímto způsobem se od něj dozvěděli, že někam chodí. Detaily k tomu neznali,” líčil webu.

Nemám osobní zkušenost s návštěvami psychiatrů, ale vím, že při jakýchkoli běžných lékařských prohlídkách či pobytech v nemocnicích, ať už se jedná o obyčejnou zlomeninu, nebo jiná běžná vyšetření, se v zápisech vždy uvádí jméno obvodního lékaře a zapisující personál toto jméno pro zápis vždy vyžaduje (většinou je zpráva přímo obvodnímu lékaři zasílána).

U Davida Kozáka tomu tak ale kupodivu nebylo: “Jeho obvodní lékař nevěděl, že se léčí u psychiatra a psychologa a má předepsané léky.” Osoba se zvláštním přístupem?

Mimo získání zbrojního průkazu je pro člověka, docházejícího k psychiatrovi, ještě vhodné zajistit patřičné pracovní uplatnění. A tak se ve zprávě dočteme, že v bezpečnostním útvaru na Letišti Praha nepracoval jen otec Davida Kozáka, ale na tomto exponovaném a rizikovém pracovišti z hlediska bezpečnosti pracovala hned celá rodina: Kozákova matka, sestra a od roku 2021 také i David Kozák, jenž zde vykonával funkci asistenta provozu terminálů! Vystudovaný obor historie je na tuto pozici zjevně ideální. Při konkursu určitě nával nebyl, stačilo zřejmě poukázat na otce ve statutárních orgánech společnosti.

[...]

Umisťování vlastních dětí po známosti na pohodlná místečka v zaměstnání svých rodičů bez ohledu na kvalifikaci, specifické nároky a pracovní zkušenosti (které jsou u jiných, neprivilegovaných uchazečů vždy vyžadovány) je v naší zemi tradicí a výsledky lze především vidět na státních úřadech.

Z okruhu těchto vyvolených pak často slýcháme sebevědomá slova o dosažení úspěchu vlastními silami a schopnostmi a slova pohrdání, mistrování o závisti a urážky směrem k těm, kdo se musí o svá živobytí postarat skutečně vlastními silami, neboť lidé zvyklí odmala na rodičovskou záchrannou síť s vydatným finančním polštářem a výhodami berou své jistoty jako samozřejmost.

Není divu, že namísto pokory a pocitů hanby z tragédie způsobené vlastním synem se matka i sestra Davida Kozáka rozhodly (údajně po poradě s policií!) vyhrožovat žalobou Martinu Hermanovi za to, že se chtěl dovědět více informací o rodinných poměrech v Kozákově rodině. Zřejmě jde o rodinu navyklou na svá privilegia.

V této souvislosti zjišťujeme, že mimo stálého zaměstnání, z něhož měl David Kozák příjem, mu matka pravidelně posílala peníze. Loni údajně dostal i dar ke své bakalářské promoci od své babičky 300 tisíc korun a dalších 400 tisíc obdržel ze stavební spořitelny. Hmotnou nouzí tedy rozhodně netrpěl a díky péči svých rodičů byl velice slušně finančně zabezpečen.

Dřív než si ukroutíte hlavu údivem, jak mohl takový zazobanec trpět pocity nedocenění a nenávisti ke svému okolí, když byl zaopatřen způsobem, o němž se vám mohlo v mládí jen zdát, vězte, že taková konstelace není v dnešní době vůbec výjimečná. V jistých rodinách to takto chodí zcela běžně: děti vyrůstají ve zlaté kleci a už od kolébky vědí, že se jich žádná finanční nouze nikdy nebude týkat. Plně financují jejich studium, zábavu i rozmary, a jakmile dosáhnou osmnácti let, čekají je jen samé jistoty: rodiče jim koupí byt, auto, zajistí pohodlné místo, kde už pracují rodiče, v rodinné firmě nebo u strýčka, zaplatí drahé dovolené nebo cestu kolem světa, k tomu ještě dostanou i tučné “startovné do života” na svůj bankovní účet. Nikdy nepochopí, že ostatní nemají stejnou startovní čáru jako oni; vše berou jako samozřejmost.

Je však zle, pokud se jim některých ze svých “standardních” výhod nedostane. V takovém případě se cítí velice ukřivděně a stává se, že se hroutí při prvním banálním problému, jichž obyčejní lidé v průběhu života řeší tisíce.

Když se podíváme na rodinné i zaměstnanecké poměry v Kozákově rodině, nepřekvapuje mě v tomto případě vůbec nic. Ani to, že jeho vlastní rodiče, kteří jej takto dotovali, si “nevšimli”, jak vlastní syn shromažďuje obří zásoby zbraní, tlumičů a munice, které měl “uschovány na zahradě” (sic!) a dvanáct dnů před masakrem si přes internet pořídil pět plynových lahví. Také si pravidelně kupujete několik plynových lahví, které evidentně nemáte jak využít? Zřejmě šlo o běžné konzumní rozmary u Kozáků. Anebo nezměrnou ochotu nechat se z rozežranosti naverbovat jako pokusný králík, naprogramovaný k hrůznému činu, aniž měl tušení, co vlastně dělá.

Otázka, odkud vzal Kozák peníze na nákup obřího arzenálu zbraní, by tedy mohla být vyřešena. Ovšem kdyby zde nebyla ona záměrně vypuštěná informace o milionové půjčce, která má vtipné vyústění: Úvěr ve výši 1,5 milionu korun si údajně obstaral on-line, a to v den masakru na fakultě! Určitě nejsem sám, komu to připadá podivné. Vypadá to spíše jako chybná koordinace ve velení celé akce. Účelem původní zprávy bylo zdůvodnit, jak by si mohl obyčejný student historie dovolit nakoupit zbraně za statisíce. Režiséři akce okamžitě vyjeli s půjčkou, což vyvolalo ještě více nevěřícných reakcí, proto ji bylo nutné trochu zvěrohodnit. Po půl roce se to konečně podařilo, a tak víme, že sebevrah ještě v den své plánované smrti zřejmě nechtěl zavdat k přílišným pochybnostem, zda na takový nákup měl dost peněz. Nebyla tato on-line půjčka odeslána ve stejném okamžiku jako dodatečně po smrti editované příspěvky na falešném telegramovém účtu?

A když už jsme u něj, tak proč se rovnou ptejme: vysvětlí někdo, jak to bylo s Telegramem? V policejní zprávě o ní taktéž není ani slovo. Zatímco pár hodin po události jsme se z úst policejního prezidenta dověděli, že útočník se inspiroval v Rusku, všechny zpravodajské servery a deníky tuto zprávu převzaly a obsáhle, bez sebemenšího zpochybnění, citovaly (viz screeny v rubrice Stručně ze dne 18. 1. 2024), o den později se o údajném Kozákově účtu na sociální síti slehla zem. Přesto, že policie zachytila Kozákův počítač a ve zprávě podrobně popisuje veškerou jeho aktivitu na internetu za delší časové období, není v ní ani zmínka, že se v jeho historii nalezly přihlašovací logy do Telegramu.

Přitom nám vševědoucí pan Máca sliboval něco jiného :) “Že to byl opravdu jeho účet, můžeme říci, když o tom policie zajistí důkazy – jeho telefon nebo počítač, kde se ukáže, že k tomu účtu opravdu přistupoval,” uvedl Máca na dotaz redakce.

A zatímco se zaobíráme nepotvrzeným účtem na Telegramu, unikla nám jiná informace: Ve výpovědi kamarádky, jíž se údajně “tichý a nemluvný samotář” svěřoval se vším možným, že “…kamarádce Alici (jméno pozměněno) psal v den masakru “děsivé zprávy” a jelikož “má sklony k sebevraždám, odhlásil se z facebookového účtu a neodpovídá jí, má o něj strach.”

Všimli jste si? Facebookový účet! Celého půlroku se zaobíráme Kozákovým přeludným účtem na Telegramu a nedověděli jsme se ani slovo, co na sebe napráskal do Zuckerbergových špiclovacích složek. Zabýval se někdo tímto účtem? Vyžádali si čeští vyšetřovatelé údaje k tomuto účtu? U Mety by snad neměl být žádný problém, pokud chtějí, reagují velmi rychle.

Můžeme pokračovat dalším výčtem, proč se tolik lišily policií poskytnuté informace v původní verzi od nově uváděných skutečností. Připomeňme, že v původní verzi figurovala autobusová linka z Hostouně do Zličína jako ta, jíž se pachatel dopravil do centra Prahy (původní informace o Zličíně v článku Policejní záznam, jak honili vraha z fakulty. Objevili ho v centru, a pak zmizel) a policejní orgány na této lince trvaly.

Jelikož následně vydali zprávu, že vrah se na fakultě skrýval už daleko dříve, než se původně domnívali, neseděla tím pádem časová osa událostí s dobou, jak rychle se mohl touto linkou dostat do centra Prahy. A tak již v nové verzi figuruje jiný autobus: z Hostouně na nádraží Veleslavín (pohledem na mapu můžete zjistit, jak jsou obě místa od sebe vzdálená; aneb jak patřičně urychlit pohyb pachatele). Martin Herman hovořil již v březnu v pořadu Jany Bobošíkové, že původně uváděný spoj vůbec nejel, čímž si vysloužil spoustu urážek o bláznech a konspirátorech; nyní se ukazuje, že měl pravdu.

Další bombastickou spekulaci, kterou museli “uvést do zapomnění”, byla zpráva o tom, že se pachatel před činem posilnil tvrdým alkoholem. Jelikož to silně odporovalo tzv. autentickým záběrům z balkónu fakulty, kde se mrštně pohybuje a kličkuje před zásahy ostřelovačů, musela být tato informace decentně potlačena. Nyní se v ní tvrdí, že alkohol sice měl s sebou v kufru, ale nenapil se ho. Jak by taky mohl v silné opilosti udržet brokovnici a namířit si ji přesně na hlavu, aby se zastřelil? Co teď na to “expert”? Omlouvat se není třeba, lež na chvíli posloužila a nyní už nikoho nezajímá.

A jak se to vlastně má s vraždou v Klánovickém lese? No to se teprve budete divit!

“Na vraždu do Klánovic se [Kozák] vypravil autobusem a pak vlakem z Masarykova nádraží. Do rozlehlého lesa vešel půl hodiny před střelbou, opustil jej tři čtvrtě hodiny po střelbě. Na sobě měl dioptrické brýle, vlasy si sčesal do čela a na zádech nesl hnědobéžový batoh.”

Čekali byste po půl roce utajování tak detailní vylíčení události? Málem jsme se dověděli číslo bot, zda se před cestou vykadil a vyčistil zuby. Jak je možné, že policisté měli s pátráním po Klánovickém vrahovi takové potíže, a dnes vědí, co měl na sobě? Znalost barvy batohu a jeho tehdejší vizáže znamená, že snad i existují kamerové záběry ze dne vraždy; pokud ano, proč jsme dodnes neviděli ani jediný?

Pokud počítám správě dobu, již Kozák na místě strávil (“vešel půl hodiny před střelbou, opustil jej tři čtvrtě hodiny po střelbě”), jde o celou hodinu a čtvrt. Co zde dělal tři čtvrtě hodiny po zastřelení člověka a dítěte v kočárku (pokud tento časový údaj vyšetřovatelé znají, musí vědět, že zde byl)? Čekal na příjezd policie, až jej zadrží a najdou u něj střelnou zbraň? V blízkosti Klánovického lesa se nachází dětské hřiště, koupaliště a rodinné domy, do lesa chodí lidé venčit své psy. Promenádovat se tři čtvrtě hodiny na místě, kde brutálně vraždil, je velice podivné chování. Je možné, že by takto riskoval dopadení a konec svých dalších plánů?

Pokud byste stále Klánovickému případu nevěřili, definitivně vás musí přesvědčit pasáž z dopisu, jenž pachatel zanechal ve svém počítači doma v Hostouni (který měl vyletět do povětří), na flešce i osobně na fakultě. Plánovači celé akce zkrátka neopomenou s patřičnou pečlivostí obstarat i “věrohodné” přiznání k činu se všemi úředními náležitostmi. Dopis vraha prý začíná těmito slovy:

“Já, níže podepsaný bych se tímto listem chtěl doznat ke spáchání dvojnásobné vraždy z pátku 15. 12. v Klánovickém lese. Činu jsem se dopustil při plném vědomí a svědomí, žádná další osoba mi při plánování či přímo provedení činu nikterak nepomáhala.”

Takto si představuji vzorové přiznání ke spontánnímu činu vraždy náhodného kolemjdoucího s kočárkem, aby mu uvěřil úplně každý průměrný konzument médií, který si jej přečte v novinách nebo vyslechne v televizi. Důležitý je také důraz na sdělení, že mu nikdo nepomáhal, neboť málokdo potřebuje pomoc při plánování průchodu lesem. Dopis připomíná spíše oficiální zápis z policejního výslechu. Podle právničky Marvanové byl dokonce policii přímo adresován: (Marvanová: Vyšinutý střelec z fakulty napsal dopis policistům).

Ten dopis byl adresovaný policistům. Nepíše tam, co hodlá spáchat. Ale žádá, aby jeho popel nebyl uložen do rodinného hrobu a rozptýlen neznámo kam, aby úplně zmizel ze země. A taky píše, že v obálce nechává peníze na kremaci a že se omlouvá policii, pokud by ty peníze nestačily. A končí “Příslušníkům Policie ČR s úctou”.

Snad už chybí jen číslo jednací a podpis operativce, který měl na starosti část akce s názvem “dopis s doznáním”.

Komu to stále nestačí a potřeboval by důkaz ve stylu “nalezených pasů atentátníků” z 11. září 2001, tady jej má:
těsně předtím, než Kozák vyběhl na chodbu a rozpoutal palbu, “vyskládal na okno ve 4. patře úhledně vedle sebe peněženku a své doklady.”

Jaká to zvláštní potřeba “moderních” teroristů nechávat na místě činu svůj občanský průkaz pro lepší identifikaci?

Vojensko-psychologická operace s předpokládaným dalším dějstvím?

Když jsem v lednovém článku psal, že o okolnostech tragédie ani o údajném vrahovi toho zatím mnoho nevíme, podezřelé ticho už tehdy dávalo tušit, že jde o záměr zakrýt jisté podezřelé záležitosti. O mnoho více jsme se toho nedověděli ani později.

V žádném případě se totiž nejedná o “běžnou” masovou vraždu, ale svým rozsahem i průběhem zcela výjimečnou událost. Z reakcí politiků i představitelů policie je od samého začátku znát, že s čímsi takovým vůbec nepočítali a nemají situaci pod kontrolou.

Nelogičnost některých kroků policie, nešťastná vyjádření a jakoby záměrně protichůdné postupy a pokyny z jednotlivých stran naznačují, že celá akce musela být řízena z daleko vyšších pater.

Pro současný režim je to naprosto bezvýchodná situace, protože ať budou oficiální výsledky vyšetřování jakékoliv, bude to za každých okolností znamenat obrovský průser. Na případ se nabalilo tolik dezinformací a protimluvů, že v každém případě budou neustále nuceni vysvětlovat, vyvracet a zdůvodňovat to či ono.

Jestliže se jim podaří ozřejmit jednu část příběhu, sesype se jim ta druhá, přičemž “fakta” z původní verze už nebudou sedět vůbec. Potvrzuje se to i během nově vyvolaných pří mezí policií a univerzitou okolo možnosti okamžitého zhlédnutí kamerových záznamů po příchodu prvních hlídek do budovy, viz články Mohli vidět záznam z kamer na místě, ale šli pryč. Bezpečnostní poradce univerzity rozporuje tvrzení policie a Spor o kamerový záznam příchodu střelce. Policie a fakulta jsou v rozporu.

Mně je těch policajtů až skoro líto. Řediteli pražské policie Matějčkovi věřím, že mu skutečně kdosi podsunul informaci, že kamerový záznam nelze okamžitě přehrát a zhlédnutí by trvalo několik hodin. Škoda, že v zápise a úředním záznamu není ani slovo o tom, že by přítomní policisté chtěli vidět kamerový záznam. Mám z toho zkrátka dojem, že z nich kdosi dělá debily záměrně. Od začátku. Úmyslně jim někdo podsouvá rozporné indicie a odporující si informace, záměrně kdosi naplánoval cvičení zásahu proti střelci ve stejný moment, kdy došlo k tragédii se stejným scénářem. Jinak toto není možné!

Když posloucháte pražského policejního šéfa Matějčka, jak se zoufalstvím v hlase hovoří o tom, že cosi takového ve své čtyřicetileté kariéře dosud nezažil, zcela určitě nemá na mysli jen samotný zásah a počet obětí.

Tento člověk už za své roky zažil stovky podobných zásahů a nezměrné hromady mrtvých v brutálních vraždách. Jsem si jistý, že hovoří spíše o tom, co se rozpoutalo okolo této akce a jejího vyšetřování, protože si uvědomují, že nic nemají ve svých rukách, neboť s akcí tohoto typu jsme se nikdy v našich končinách nesetkávali – jedná se zjevně o importovanou záležitost, která nemusí mít jen kriminální, ale rovněž geopolitický podtext.

Maminka zavražděné studentky, která se domáhá více informací k případu, byla dle svého sdělení nucena změnit právního zástupce, neboť první přidělená právnička Klára Kalibová jí sdělila poté, co odcházela od policie, že tento případ není v jejich silách a že se jí “celá kauza jeví jako cosi velmi obludného”.

Není pak divu, že závěrečná policejní zpráva z vyšetřování připomíná cosi jako překombinovaný scénář kriminálky smíchaný s prvky jihoamerické telenovely, večerníčku pro děti, komedie, sci-fi a hororu, kterou by nevydržel sledovat ani ten nejtupější divák komerční televize. Celá akce spíše než jako pečlivě zosnovaná pomsta frustrovaného jedince vyznívá jako velice sofistikovaná vojensko-policejní operace.

Je sice možné, aby cosi podobného vymyslel, zkonstruoval a sepsal jeden člověk, ale aby toto vše kompletně zrealizoval bez jakýchkoli zádrhelů, překážek a nastalých komplikací, mně připadá zcela nemožné. Kdokoliv by se pokusil cosi podobného uskutečnit, i v případě obří policejní neschopnosti by nutně musel být zastaven nejpozději ve své druhé fázi. Bez přispění jiné organizované složky absolutně nelze tak promyšlenou operaci s dokonalým krytím a utajením, perfektně navazujícími kroky a velice zdatném oklamání zasahujících jednotek státu dovést do konce.

Pokud by se “potvrdilo”, že šlo o akci jednoho pomateného šílence, znamenalo by to, že jeden jediný, jakkoli sebevíce inteligentní člověk je schopen téměř na celý den paralyzovat milionové hlavní město a ochromit bezpečnostní orgány se stovkami stovky ozbrojených a profesionálních příslušníků, následně pak vyvolat zmatek ve vyšetřování zanecháním protichůdných důkazů a nelogických indicií, až se z toho státním i policejním orgánům natolik zatočí hlava, že jsou nuceny na půl roku přikázat mlčení, které vyvolá nejistotu v celé společnosti. I při vší kritičnosti ke státním orgánům a schopnostem policie tomu prostě nevěřím.

A ještě jednou: pokud by se “potvrdilo”, že vrahem byl úspěšný vysokoškolský student historie, zároveň bychom museli dát za pravdu některým hlasům, které řádění vraha označili za důsledek progresivního inkluzivního prostředí na našich univerzitách.

“Kdyby to byl někdo zvenčí, mimo fakultu, celé týdny bychom poslouchali litanie o nenávisti ve společnosti obecně a o nenávisti konzervativců k humanitním oborům zvlášť. Ale protože to byl student přímo té dotčené fakulty, je ticho. Je to totiž naopak: studenta humanitního oboru zachvátila nenávist vůči společnosti. A to je něco jiného, než když společnost trpí přílišnou averzí k progresivním humanitním oborům. Prostě to je něco jiného. O tom jednom se mluví. O tom druhém ne,”
píše také advokátka Monika Čírtková v příspěvku z loňského prosince.

Podle zjištění policie, která vytěžila data z jeho počítače, měl David Kozák zálibu ve tvrdém pornu a sledování vražd a násilí. Uf, ještě že tak! Horší by bylo, kdyby četl proruské dezinformační weby. Nad tvrdým pornem a násilím se naše univerzitní elita v tomto případě výjimečně pohoršovat nebude.

[...]

Přesto si nemyslím, že by David Kozák byl “typickým produktem” tohoto elitního univerzitního okruhu a navíc stále nemáme jistotu, zda jeho řádění mělo vůbec co do činění s jeho vlastními pohnutkami, ale jde o to, co učiní celá univerzitní sféra a vysokoškolská elita, když bude vyšetřování uzavřeno s tímto výsledkem?

Bude to znamenat, že je zcela normální, že úspěšní absolventi humanitních studií občas mívají podivná hnutí mysli, až z toho zešílí a postřílejí všechny okolo? Už jsem o tom psal a budu se opakovat: Kdyby cosi tak hrůzostrašného provedl člověk z tzv. dezinformační scény, či “protivládní extremista”, v médiích by se spustila obrovská denunciační kampaň a komukoliv jinému s kritickým pohledem na režim by byla neustále předhazována spřízněnost s tímto kriminálním činem.

Jak tomu bude asi v případě, když se “prokáže”, že vrahem je osoba z prostředí režimem hýčkaného, protežovaného a společensky uznávaného prostředí pražských univerzit?

Možná jsou tyto obavy zcela zbytečné, protože nikdy nedojde k tomu, abychom se dověděli úplnou pravdu. Jakmile se bude schylovat k novým závěrům z vyšetřování, bude to okamžitě překryto jiným skandálem či “tajně-bezpečnostní” akcí. Všimli jste si, jak bylo načasováno “odhalení” žhářského útoku v pražském autobusovém depu těsně před zveřejněním závěrečné vyšetřovací zprávy o útoku na FF UK?

Než bude celá zpráva zveřejněna oficiálně, mezitím se určitě přihodí něco, co celé fiasko kolem false-flag “Operace Fakulta” spolehlivě zakryje: Minulý týden to byl pomatený žhář z Kolumbie, pak zase exploze munice ve vojenském prostoru Libavá.

I po zveřejnění “závěrečné” zprávy v mainstreamu čteme, že stále zůstává spousta nezodpovězených otázek, což je u novinářů značný posun od jejich dřívějšího chování (po událostech typu 11. září nebo vypuknutí covid-plandemie ihned věděli, že oficiální verze je správná).

Dokážete si představit, co to vyvolá na naší politické scéně, pokud naši novináři najdou odvahu nastolit otázku souběžného protiteroristického cvičení během zásahu na fakultě? Kolik věcí by pak museli vysvětlovat ministr vnitra, policejní ředitel a místní velitelé, kteří i s přítomnou početnou zásahovou jednotkou nedokázali včas reagovat na osamělého střelce?

Ale nedělám si iluze. Než k tomu dojde, podaří se ministru Rakušanovi odvést pozornost k jiné závažné události nebo stočit závěry z vyšetřování zcela odlišným směrem. Pokyny dostane jistě včas. Jisté náznaky můžeme vidět už teď, když sledujeme, kolik děr a nesrovnalostí obsahuje “závěrečná” zpráva, co v ní chybí a co všechno nesouhlasí. Připravte se na to, že “fakta” v ní uvedená se budou v nejbližší době ještě několikrát měnit a přibydou nová odhalení, kvůli nimž se oficiální verze bude muset lehce “upravovat”.

Vězte, že ani falešný telegramový účet střelce, psaný v ruštině, není pro režim uzavřenou záležitostí. Nadále se skrytě počítá s tím, že vrahovi bude možné připsat motivaci ruskou propagandou a celý masakr prezentovat jako podvratnou akci ruských bezpečnostních složek.

Nevěříte? Tak si přečtěte analýzu Českého rozhlasu od dobře (čili tajnými službami) informované redaktorky Deníku N (Platilo žháře Rusko? Bílým místem útoku v DPP zůstává skupina na Telegramu) o možném propojení žhářských útoku na pražské autobusy s účty na ruské sociální síti, v níž se píše toto:

Spolupráce s Telegramem je tedy pro policii dlouhodobě složitá. Bylo to vidět i v případě Česka, když se řešila ta nešťastná událost na Filozofické fakultě, kdy se pachatel podezíral z toho, že měl taky telegramový účet. Doteď není jasné, jestli skutečně měl, nebo neměl, jestli byl jeho, nebo ne, protože policie nedostala žádnou odpověď od Telegramu. Tak je to i v tomto případě, kdy se bude složitě prokazovat, kdo byl za telegramovým účtem, ale tím, že západní evropské tajné služby dlouhodobě upozorňují na to, že Rusko se snaží těmito případy destabilizovat situaci a že jsou tato podezření, tak se sází právě na Rusko.

Že by reportérka Deníku N ještě nedostala žádnou informaci “uniklou” ze závěrů vyšetřování? To se mi nechce věřit! Vždycky je obdrželi přednostně! :) Podle ní stále není jisté, zda zmiňovaný telegramový účet z oné “nešťastné události” (sic!) byl, nebo nebyl jeho. Takže byl to osamělý střelec, nebo člověk pod vlivem ruských hybridních sil? Zítra už o té druhé variantě mohou mluvit jako o nezpochybnitelném faktu.

Spojitost střelby na fakultě se žhářskými útoky inspirovanými ruskými tajnými složkami skrze telegramové účty je tedy stále otevřena a hledají se jen průkazné indicie. Nyní sice policejní zpráva o prosincovém masakru vyznívá jako zápis o masové vraždě osamělého frustrovaného jedince, jemuž nikdo nepomáhal, zítra už režim i jeho média mohou chrlit spekulace a spojitosti s teroristickou operací pod vlivem cizí rozvědky. V případě jakýchkoliv pochyb o nově nařízené státní pravdě se můžete dostat do hledáčku nově zřízených represivních institucí na potírání proruského vlivu. Ocitnout se na seznamu “prokremelských šmejdů nemusí být legrace, pokud budete takto nařčen třeba ve spojení s domnělou podporou masové vraždy se spoustou mrtvých, bez ohledu na to, že jste “jen” vyjádřil pochyby. Připomeňte si, jak pár hodin po události šermoval ministr Rakušan s promyšlenými útoky ruské trollí farmy a jak to po něm opakovali jeho pohůnci typu Romana Mácy.

Nečekejte, že se u “českého 11. září” jen tak dočkáme skutečné “závěrečné zprávy”. Tato kauza bude mít ještě své pokračování…

Článek vyšel 28.6.2024 na www.koronaprevrat.cz.

Známka 1.1 (hodnotilo 120)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

28

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 56 čtenářů částkou 9 767 korun, což je 28 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Evropská komise schválila přidělení nevojenské pomoci Ukrajině ve výši více než čtyř miliard eur!18.07.24 19:09 Evropská unie 0

Unijní aplikace, která o vás řekne všechno. Zásah Bartoše usnadnil špehování18.07.24 18:33 Česká republika 0

Evropský parlament potvrdil von der Leyenovou na postu předsedkyně Komise18.07.24 17:03 Evropská unie 4

Co si myslí zdravá část poslanců EU je přímo neslučitelné s EU "hodnotami"18.07.24 13:21 Evropská unie 1

Řádně 3x očkovaný Biden prý dostal COVID18.07.24 11:11 USA 0

Unikátní seznam pohlaví. Kam se hrabou ty Cibulkovy!18.07.24 08:43 Neurčeno 1

Za 14 dní budou Azováci v Praze. Za 500 Kč si s nimi můžete popovídat17.07.24 20:24 Ukrajina 3

Odvážný onkolog prolomil mlčení o podivných „turborakovinách“ a byznysu kolem léčby17.07.24 18:55 Slovensko 0

Tour de France 2024: Návrat povinné roušky!17.07.24 18:46 Francie 1

Většina českých poslanců Von der Lejnovou nepodpoří 17.07.24 15:15 Evropská unie 0

Panika v EU kvůli novému viceprezidentu17.07.24 14:39 USA 0

Český grýn dýl. To aby jste věděli do čeho konkrétně jdeme17.07.24 07:14 Česká republika 0

S Pavlem přišla vojenská junta. Foltýn - označí vás za dezinformátora, konec v práci17.07.24 07:04 Česká republika 0

„Odvolat.“ Politici zdrceni výrokem Pekarové o atentátu na Trumpa17.07.24 06:54 Česká republika 0

Dvacet let proměny....16.07.24 19:22 Francie 0

Holandsko v rámci green dealu zavádí daň z "kravských prdů" 100EUR na krávu na rok16.07.24 12:49 Nizozemsko 4

Jan Schneider: Většina politiků z Fialovy vlády by dala přednost úspěšnému atentátu na Trumpa15.07.24 19:16 Česká republika 1

Americká ministryně financí Janet Yellenová varovala, že po celém světě se země odklánějí od amerického dolaru15.07.24 19:09 USA 0

Musíte mobilizovat mladé, abychom uvažovali o poslání vojáků. Vzkaz Ukrajině z USA15.07.24 18:50 USA 2

Kradou hydranty aby přežili. V USA mizí kovy, měď je nyní zlato chudých 15.07.24 07:10 USA 0

Měnové kurzy

USD
23,19 Kč
Euro
25,27 Kč
Libra
30,03 Kč
Kanadský dolar
16,91 Kč
Australský dolar
15,55 Kč
Švýcarský frank
26,14 Kč
100 japonských jenů
14,74 Kč
Čínský juan
3,19 Kč
Polský zloty
5,89 Kč
100 maď. forintů
6,47 Kč
Ukrajinská hřivna
0,56 Kč
100 rublů
26,33 Kč
1 unce (31,1g) zlata
56 846,22 Kč
1 unce stříbra
693,80 Kč
Bitcoin
1 473 331,52 Kč

Poslední aktualizace: 18.7.2024 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 7 830