Smrt svobody slova v Americe?

Aby bylo jasno, rakovina v srdci izraelsko-amerických vztahů, pokud se to tak vůbec dá nazvat, existuje už dlouho, protože američtí politici se snažili získat svůj podíl peněz židovských miliardářů výměnou za carte blanche, pokud jde o izraelské špatné chování. Připomínám, jak v květnu 2023 nově jmenovaný předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy vystoupil před izraelským Knesetem. McCarthy si dal záležet na tom, aby svým izraelským hostitelům zalichotil a zdůraznil, že cesta do Izraele byla jeho první zahraniční cestou ve funkci předsedy parlamentu, čímž podtrhl hodnotu těchto vztahů.

McCarthyho doprovázela obvyklá sestava kongresových přisluhovačů, kteří se do Izraele sjíždějí během každých prázdnin. Skupina byla dvoustranická a patřil k ní i odporný Steny Hoyer z Marylandu, který dělal a dokonce vedl plahočící se doprovod více než dvacetkrát. Ctižádostivý McCarthy, kterého nikdy nikdo neobviňoval z toho, že by měl velkou mozkovou kapacitu, přednesl předvídatelný projev, který vyvolal pro forma ovace publika ve stoje, ale já bych upozornil zejména na jednu jeho část, kde řekl následující:

„Toto je základ našeho zvláštního vztahu: Jsme jediné dvě země v dějinách, které byly zrozeny ve svobodě a zasvěceny tvrzení, že jsme si všichni rovni. Naše hodnoty jsou i vašimi hodnotami. Naše dědictví je i vaším dědictvím. Naše sny jsou vaše sny. Amerika je vděčná za naše přátelství s Izraelem. Jsme díky němu lepším národem. A nikdy se nesmíme vyhýbat jeho obraně... Dokud budu předsedou parlamentu, bude Amerika i nadále plně podporovat financování bezpečnostní pomoci Izraeli.“

Téměř každá věta v této části McCarthyho projevu je v podstatě buď otevřenou lží, nebo překrucováním skutečnosti do té míry, že je nepochopitelná, ale posloužila jako kongresový rámec pro oškubání amerického lidu a zároveň jeho zbavení svobod. Přibližně ve stejném časovém rámci izraelská lobby se sídlem v USA usilovně pracovala na kriminalizaci jakékoli kritiky židovského kolektivního chování a/nebo státu Izrael. Nikdo na tomto úkolu nepracoval usilovněji než hyperambiciózní floridský guvernér a uchazeč o prezidentský úřad, jehož plazivé vystupování při poklonkování židovské moci a penězům během jeho vlastní cesty do Izraele vyvrcholilo podpisem nového státního zákona, který mimo jiné využívá mechanismus „nenávisti“ ke kriminalizaci téměř veškeré kritiky nebo dokonce skepse vůči izraelskému apartheidu, takzvanému holocaustu nebo chování židovských skupin a jednotlivců. DeSantis se při podpisu chlubil, jak se zákon zcela jasně týká ochrany Izraele, a tvrdil, že odmítání „práva Izraele na existenci je antisemitismus“, což je linie, která v současnosti převládá mezi demokratickými i republikánskými politiky a kterou okopírovala i řada dalších státních legislativ. Třicet šest dalších států kromě Floridy postihuje každého, kdo se snaží bojkotovat Izrael nebo s tím souhlasí, což někdy zahrnuje i odepření státních zaměstnání nebo výhod.

Jak už to tak bývá, během posledních dvou týdnů Donald Trump a jeho banda sionistických poskoků konečně narazili na dno, když zatkli a vyhrožovali deportací studentce, která se přiznala, že pomáhala organizovat nenásilné demonstrace na univerzitní půdě proti izraelskému vyvražďování obyvatel Gazy. Následovaly Trumpovy výhrůžky namířené proti vysoce respektovanému kongresmanovi, který se kriticky vyjadřoval k řadě otázek týkajících se zahraniční politiky administrativy i Kongresu. V jádru šlo a jde v obou případech o svobodu projevu podle prvního dodatku a oba se opírají o domněnku Bílého domu, že když někoho označí za „hrozbu“, nemusí předložit žádné důkazy, že tomu tak skutečně je. A tam v Izraeli platí pravidlo výjimky, které židovskému státu umožňuje vyhnout se jakýmkoli důsledkům za své činy. Jakýkoli „svobodný projev“, který je kritický nebo urážlivý vůči cizímu národu, jemuž většina amerických politiků a velká část zpovykaných amerických mainstreamových médií vděčí za svou hlavní loajalitu, je zjevně považován za něco, co je mimo rámec přijatelného chování, a to i tehdy, když podporuje všechny hodnoty a zásady, k nimž se americké vlády pokrytecky hlásí.

Současně vláda tlačí na americké vysoké školy a univerzity, aby tvrdě zadupaly do země každého, kdo demonstruje na obranu Palestinců, a to za použití DeSantisovy formulace, že jde o antisemity a zároveň o příznivce terorismu. Zvláště tvrdě je zasažena Kolumbijská univerzita, které bylo zablokováno 400 milionů dolarů z federálních fondů na výzkum. Trumpova administrativa požadovala, aby Columbia provedla dramatické změny v disciplíně studentů a v přijímání studentů, než se jen možná bude diskutovat o zrušení zrušení těchto peněz, a také uvedla, že ultimátum bylo nutné kvůli tomu, co označila za selhání Columbie při ochraně židovských studentů před obtěžováním. Trumpova administrativa požadovala, aby univerzita formalizovala svou definici antisemitismu tak, aby zahrnovala i kritiku Izraele, a aby školní katedra blízkovýchodních, jihoasijských a afrických studií byla pod „akademickou správou“, což je obdoba neustálého monitorování ze strany vlády. Univerzita přikývla a v reakci na to propustila řadu studentů zapojených do nenásilných demonstrací poté, co je suspendovala a v některých případech vyloučila. Zajímavé je, že židovští protidemonstranti, kteří byli zodpovědní za většinu násilností, nebyli nijak potrestáni ani sankcionováni, protože, jak se tvrdí, jde o antisemitismus. Ministerstvo spravedlnosti skutečně na důkaz své vážnosti vyslalo do čtyř amerických měst (New York, Chicago, Boston, Los Angeles) pracovní skupinu, která má problém antisemitismu a palestinských protestů prošetřit.

Zatčený student získal magisterský titul na Kolumbijské univerzitě v prosinci loňského roku. Je to Mahmúd Chalíl, Palestinec ženatý s Američankou, která je údajně v osmém měsíci těhotenství. Chalíl má v USA legální status trvalého pobytu, takzvanou „zelenou kartu“. Trumpova administrativa, aniž by se odvolávala na jakékoli precedenty nebo historii kriminálního chování, trvá na tom, že může Chalíla zadržet, aniž by ho obvinila, a může si s ním dělat, co chce, ačkoli jediným problémem, který se ho týká, je to, že uplatňoval svobodu projevu zaručenou prvním dodatkem americké ústavy.

Minulé pondělí prezident Trump potvrdil, že „Khalilovo zatčení a pokus o deportaci jsou součástí snahy jeho administrativy potlačit ‚studenty Kolumbijské a dalších univerzit po celé zemi, kteří se zapojili do protiteroristické, antisemitské a protiamerické činnosti‘... Je to první zatčení z mnoha, která přijdou.“ Khalil byl poslán do federální věznice v Louisianě vzdálené tisíc mil od jeho domova na Manhattanu, pravděpodobně proto, aby se distancoval od svých příznivců v New Yorku, přestože vláda nemůže předložit žádný důkaz, že by někoho ohrožoval nebo se dopustil trestného činu. Ve středu ministerstvo vnitřní bezpečnosti zveřejnilo dokument, v němž se odvolává na údajné ustanovení imigračního zákona, které dává vládě pravomoc deportovat kohokoli, pokud „ministr zahraničí rozhodl, že [jeho] přítomnost nebo činnost ve Spojených státech by měla vážné nepříznivé zahraničněpolitické důsledky pro Spojené státy“. Jaké by tyto „důsledky“ mohly být v Khalilově případě, nebylo popsáno a obhájci by je měli považovat za napadnutelné.

Kongresman, na kterého je vyvíjen nátlak, je Tom Massie z Kentucky. Uvažuje o kandidatuře na brzy uvolněné křeslo v Senátu tohoto státu, ale Trump vyzval Republikánskou stranu, aby ho „primárkovala“, takže nedostane ani nominaci. Také Republikánská židovská koalice přislíbila „neomezené výdaje na zablokování Massieho “, pokud se rozhodne kandidovat. Massie patří mezi nejdůslednější odpůrce legislativy na podporu Izraele a kriminalizace tzv. antisemitismu ve Sněmovně reprezentantů, takže vyhlídka na jeho kandidaturu „již vyvolává ostrý odpor místní i celostátní židovské komunity“. Massie je v některých kruzích známý především tím, že během rozhovoru v pořadu Tuckera Carlsona tvrdil, že je jediným kongresmanem, který nemá ve svém štábu „člověka z AIPAC“, který slouží jako „chůva“ izraelské lobby. Massie je také proti tomu, aby členové Kongresu měli tajné „dvojí občanství“, což by pravděpodobně nejvíce dopadlo na americké zákonodárce židovského původu, kteří mají také izraelské občanství. Massie je velmi uznávaný v konzervativních i libertariánských kruzích, je důsledně protiválečně zaměřený a také kritizuje korupci a nadměrné výdaje federální vlády. To je to, co se v dnešní době považuje za zlovolné chování.

Pokud Trumpově administrativě, která pracuje ruku v ruce s izraelskou vládou a americkou izraelskou lobby, projde zmaření nejzákladnější svobody americké ústavy, kterou je svoboda projevu, nastane „peklo“, abychom použili Donaldovu oblíbenou metaforu. Jakmile se prosadí zásada, že hlava státu nemůže dělat nic špatného, i když to, co dělá, je zjevně sebevražedné, Spojené státy, které jsme my, Američané, kteří nyní žijeme, kdysi znali, navždy zmizí. A tragédie bude o to větší, že z velké části vznikne ve zbytečných službách malého rasistického národa, který je zjevně a zcela otevřeně nejhorším místem na světě.

Philip M. Giraldi, Ph.D., je výkonným ředitelem Rady pro národní zájmy (Council for the National Interest), vzdělávací nadace 501(c)3, kterou lze odečíst z daní (Federal ID Number #52-1739023) a která usiluje o zahraniční politiku USA na Blízkém východě, jež by byla více založena na zájmech. Webové stránky jsou councilforthenationalinterest.org, adresa je P.O. Box 2157, Purcellville VA 20134 a její e-mail je inform@cnionline.org.