Západ ruší všechna omezení: Kyjev může nyní zasáhnout Rusko v hloubce

„Neexistují již žádná omezení týkající se dosahu zbraní dodávaných Ukrajině, ani ze strany Britů, ani Francouzů, ani nás. Ani ze strany Američanů,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

L’Ukraine va recevoir des missiles Taurus. L'Occident a levé toutes les restrictions sur la portée des frappes

L'Allemagne, la France, la Grande-Bretagne et les États-Unis ont levé toutes les restrictions de portée sur les armes fournies à l'Ukraine, a déclaré le… pic.twitter.com/oQ59lmJ76Q

— Camille Moscow (@camille_moscow) May 26, 2025

Ukrajina nyní má zelenou k použití raket dlouhého doletu, jako jsou britské Storm Shadow nebo francouzské SCALP, proti vojenským cílům na ruském území. „To znamená, že Kyjev se může bránit útoky na nepřátelské pozice v Rusku,“ prohlásil Friedrich Merz, čímž se odklonil od dosavadní opatrnosti některých členů NATO.

Kreml toto rozhodnutí považuje za skrytou válku. Vladimir Putin již měsíce varuje, že jakýkoli ukrajinský úder do hloubky, umožněný západními zbraněmi, bude považován za přímou účast Atlantické aliance v konfliktu. V září 2024 ruský prezident varoval: „Pokud Západ takové útoky povolí, bude to znamenat, že NATO je s námi ve válce.“ Tato hrozba se opírá o ruský jaderný arzenál, který je stále v pozadí.

Již na podzim 2024 Washington zmírnil svá pravidla a povolil Kyjevu použití raket ATACMS proti ruským cílům – zpočátku omezeným na oblast Charkova. Londýn a Paříž, v souladu se svou válečnickou linií, překvapivě následovaly. Spojené království, dodavatel raket Storm Shadow (dosah 500 km), a Francie se svými raketami SCALP již dříve vyjádřily ochotu umožnit Kyjevu údery na větší vzdálenost. Tato strategie prodlužuje konflikt na úkor ukrajinských a ruských civilistů a zároveň pohřbívá výzvy k jednání.

Berlín dlouho váhal, ale nakonec tlaku podlehl. Pod vedením Olafa Scholze Německo stále odmítalo dodat rakety Taurus (500 km), protože se obávalo přímého zapojení do války. Tento postoj byl veden pacifistickým dědictvím, ale také nedůvěrou veřejného mínění, které bylo stále více proti dodávkám zbraní.

S příchodem Friedricha Merze (CDU) se situace změnila. Nový kancléř se přidal ke svým evropským kolegům a podstoupil tím velké politické riziko: extrémní pravice (AfD), která je na vzestupu, již využívá nespokojenosti obyvatelstva. Horší je, že tento obrat vystavuje Německo ruským odvetným opatřením v situaci, kdy Moskva již prokázala svou schopnost zasáhnout i mimo bojiště.

Odstraněním posledních omezení si Západ zahrává s ohněm. Ukrajinské údery na Belgorod a Kursk, které již způsobily civilní oběti, posílily ruskou podporu „speciální operace“. Pokud Kyjev zintenzivní útoky na nepřátelské území, Moskva by mohla reagovat útoky na evropskou infrastrukturu nebo dokonce na základny NATO.

Ukrajina mezitím dochází dech, chybí jí vojáci a munice. Dálkové rakety situaci na bojišti nezmění, ale mohou podnítit konflikt, za který opět draze zaplatí civilisté. Změní Západ tím, že Kyjev bez omezení vyzbrojuje, Ukrajinu v bojiště mnohem širší války? Odpověď může přijít dříve, než se očekává.