Mlčení medvědů

Trump už dva dny mlčí. To je bezprecedentní. V posledních dnech se Ukrajina a její podporovatelé pokusili o masivní útok na strategické jaderné bombardovací síly Ruska; podařilo se jim vyhodit do vzduchu dva mosty, po kterých jely civilní vlaky směřující do Moskvy; zaútočili na most v Kerči a zavraždili ruského generála pomocí výbušného tělesa.

Jak Clausewitz poznamenal před dvěma stoletími, cílem vojenské síly je vynutit si výsledek: tj. aby protivník nakonec udělal to, co se od něj očekává. Pokud jde o vojenské dobrodružství, je tedy nutné mít od začátku jasno. Musí existovat politický cíl, který je z hlediska perspektivy realizovatelný.

Jaký byl tedy cíl těchto ukrajinských „nepravidelných“ útoků? Jedním z nich byla jistě demonstrace síly; PR cvičení, které mělo ukázat, že Ukrajina a spojenecké služby jsou stále schopny provádět inovativní operace ve stylu speciálních sil. A že si proto zaslouží pokračující podporu. Jak varuje plukovník Doug Macgregor:

„Většinou šlo o PR akci, která měla vyvolat dojem, že Ukrajina je schopna pokračovat ve válce. Vše, co slyšíte v západních médiích, je pravděpodobně nepravdivé nebo přinejmenším hrubě zveličené. Poškodili jsme sami sebe a náš vztah, nebo to, co z něj zbývá, s Moskvou. To je skutečný výsledek celé této akce.“

Dobře. Ale kaskadérské PR akce nejsou strategií a útoky nenabízejí žádnou perspektivu změny globálního strategického vojenského paradigmatu. Neznamená to, že Západ nebo Ukrajina najednou objevily politickou strategii vůči Rusku. Žádná neexistuje. Většina z nesčetných západních prohlášení je směsicí fantazií.

Druhý cíl však mohl mít jasný strategický konečný stav – a prokázal proveditelnost a možnost vynutit si požadovaný výsledek: Různé útoky vnutily Trumpovi nepříjemnou skutečnost, že jako prezident nemá kontrolu nad americkou zahraniční politikou. Kolektivní hluboký stát to právě jasně ukázal.

Jak varoval generál Mike Flynn:

„Hluboký stát nyní jedná mimo kontrolu volených představitelů naší země. Tito lidé z našeho hlubokého státu se záměrně snaží vyprovokovat Rusko k velké konfrontaci se Západem, včetně Spojených států.“

Generálové jako Keith Kellogg a Jack Keane s jejich pubertálními příběhy, že pouze tlak, větší tlak a bolest donutí Putina (stále považovaného za slabého) souhlasit se zmrazením konfliktu v naději, že se tak zabrání porážce USA na Ukrajině.

Britové během druhé světové války věřili stejně, že nacistický režim není silný a může být svržen strategickými bombardováními, jejichž cílem bylo vyvolat rozpad německé společnosti. Dnes generál Kellogg doporučuje „bombardovat“ Rusko sankcemi, což odráží britské přesvědčení, že takové taktiky „budou špatné pro morálku [obyvatelstva]“.

Rady, které Trumpovi dávají jeho generálové, také nesplňují kritérium politického realismu, protože vycházejí z fantazií o rozpadu Ruska a špatném vnímání Ruska a jeho armády. Nebo možná jeho poradci, ať už neúmyslně nebo úmyslně, „manipulovali“ Trumpa a jeho program normalizace vztahů s Ruskem.

Co teď Trump řekne Putinovi? Že byl skutečně varován (vzpomeňte si, jak před několika dny napsal, že „špatné věci – kdyby nebylo mě – myslím tím VELMI ŠPATNÉ věci – by se již staly Rusku“) a přizná, že jeho poradci mu neposkytli všechny podrobnosti? Nebo upřímně přizná, že ho oklamali? Nebo se přidá k názoru, že CIA jednala pouze podle starého prezidentského nařízení, které povolovalo útoky v hloubi ruského vnitrozemí?

Všechny tyto možné odpovědi by znamenaly jediné: že Trump nemá kontrolu. Že mu nelze věřit, stejně jako jeho evropským spojencům (například Velké Británii).

V každém případě Trumpovi poradci pochopili, že Zelenskyj a v širším smyslu i jeho pomocníci z NATO využívali zranitelnosti smluv SALT/START, aby mohli pomocí dronů ukrytých v civilních kontejnerech zaútočit na bombardéry chráněné smlouvami mezi USA a Ruskem: článek XII smlouvy START výslovně vyžaduje „otevřené vystavení všech těžkých bombardérů uvnitř letecké základny“. Toto ustanovení bylo důvěryhodným opatřením (viditelným dohledem) na ochranu před překvapivým jaderným útokem „prvního úderu“.

START 1 snížil o 30 až 40% strategické a dlouhého doletu jaderné zbraně. Nová smlouva START snížila o další tři čtvrtiny počet rozmístěných strategických zbraní. V roce 2021 prezidenti Biden a Putin prodloužili platnost nové smlouvy START do února 2026.

Tito neidentifikovaní zprostředkovatelé samozřejmě dobře chápali závažnost úderu na strategické jaderné síly velkého soupeře, který disponuje jadernými zbraněmi.

Jak by Spojené státy reagovaly, kdyby protivník (možná nestátní aktér) zaútočil na strategické bombardéry s dlouhým doletem a jadernou kapacitou ve Spojených státech pomocí levných a snadno dostupných dronů ukrytých v kontejnerech? Nacházíme se v nové éře rizik, v éře, kdy lze pagery a mobilní telefony použít jako bomby a „spící“ drony lze na dálku aktivovat k útoku na letiště, civilní nebo vojenská.

Larry Johnson poznamenal, že po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941, jehož cílem bylo zničit tam zakotvené americké letadlové lodě, japonský admirál Yamamoto po velkém vítězství Japonska v Pearl Harbor údajně prohlásil: „Obávám se, že jsme jen probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním. V Pearl Harboru jsme sice dosáhli velkého taktického vítězství, ale tím jsme prohráli válku“.

Ticho medvědů brzy skončí a my se dozvíme více o ruském odhodlání; ale vztah, ve kterém má Trump „myslet to, co říká, a dělat to, co říká“, je pravděpodobně u konce. Rusové jsou rozzuření.

Co se stane dál, zůstává otázkou.