Spojené státy tajně rozmístily rakety dlouhého doletu v blízkosti Číny

Tento krok, který proběhl téměř bez mediálního ohlasu, vyvolal bouřlivé reakce ze strany Pekingu.

Podle The Intercept byl první americký raketový nosič Typhon rozmístěn na Filipínách loni v rámci každoročních společných vojenských cvičení amerických a filipínských vojsk. Tento systém je schopen odpalovat rakety s dosahem 1 200 mil, včetně řízených střel Tomahawk, které mohou zasáhnout pevninskou Čínu.

Bez veřejné kontroly a povinnosti skládat účty se Washington nyní připravuje na rozmístění druhého raketového nosiče Typhoon na Filipínách. To vše v době, kdy si velká většina Američanů není vůbec nebo jen málo vědoma posílení americké vojenské přítomnosti na Filipínách ani toho, co by to mohlo znamenat. Americká veřejnost je jen stěží informována o tom, že by se brzy mohla ocitnout v nové konfrontaci s jadernou velmocí.

Nasazení tohoto raketového systému vyvolalo ostrou reakci Číny, která nyní veřejně varuje, že tyto systémy mohou vést k „sebezničení“ Filipín a ohrozit křehkou stabilitu v regionu.

Aniž by přímo jmenovala Washington, poslední bílá kniha Číny o národní bezpečnosti odsuzuje regionální vývoj „raketových systémů středního doletu“ a návrat k „mentalitě studené války“.

Tento dokument varuje, že rozmístění raket na Filipínách povede k „zhoršení regionálního napětí“ a že řešení námořních konfliktů bude „obtížnější a složitější“.Peking staví raketu Dong-Feng 21, aby potopil americké letadlové loděČína vlastní 1000 raket Dong-Feng 21, známých jako zabijáci letadlových lodí.

V této souvislosti je třeba připomenout, že mluvčí čínského ministerstva obrany loni varoval před vojenským rozmístěním Spojených států a prohlásil: „Všude, kde jsou rozmístěny americké zbraně, roste riziko války a konfliktů a místní obyvatelstvo bude válkou trpět.“

V tomto duchu někteří aktivisté vyjadřují obavy z návratu „imperialistického vlivu USA“ na Filipíny, které byly více než 40 let okupovány Spojenými státy a které poznala kolonizace, represe i masové vraždy.

Je třeba poznamenat, že Washington uzavřel s Filipínami v roce 1951 smlouvu o vzájemné obraně. V posledních letech americká armáda posílila svou přítomnost, přidala nové základny a vyčlenila 82 milionů dolarů na výstavbu infrastruktury v těchto lokalitách. Spojené státy a Filipíny také diskrétně schválily výstavbu nového centra na výrobu munice financovaného Spojenými státy v blízkosti zálivu Subic, kde se kdysi nacházela největší americká námořní základna v Asii.

Navzdory naléhání amerických představitelů na posílení spojenectví s Manilou filipínští aktivisté se domnívají, že vlády Spojených států a Filipín se snaží ospravedlnit americkou vojenskou přítomnost tím, že zveličují „čínskou hrozbu“.

V této souvislosti Mong Palatino, generální tajemník progresivní koalice filipínské občanské společnosti, prohlásil pro web The Intercept, že jeho země „slouží jako testovací pole pro americké raketové systémy“.

„To ohrožuje naše obyvatelstvo a naši bezpečnost. Poučením z toho je, že nebudeme moci být nezávislí, dokud budeme závislí na bývalém koloniálním pánovi, jako jsou Spojené státy, na ochranu naší suverenity,“ prohlásil.

Rozšíření bezpečnostního partnerství mezi Washingtonem a Manilou se zrychlilo za prezidenta Ferdinanda Marcose Jr., syna filipínského diktátora.

Americká vojenská přítomnost na Filipínách byla dlouho odmítána filipínskou veřejností a lidovým hnutím, které na počátku 90. let vyvinulo tlak na vládu, aby americké jednotky vyhostila. Toto vítězství přišlo po desetiletích boje pod diktaturou podporovanou Spojenými státy a dnes, s návratem Marcose k moci, Spojené státy posilují své spojenectví.

V čele těchto rostoucích bezpečnostních vztahů stojí Pete Hegseth, ministr obrany USA, kontroverzní a v jihovýchodní Asii málo zkušený kandidát. Hegseth, bývalý moderátor Fox News, se dokonce dostal do centra pozornosti kvůli své neznalosti regionu. Při svém potvrzovacím slyšení nebyl schopen jmenovat ani jednoho člena Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

Jeho blízkost k Donaldovi Trumpovi a plná podpora ofenzivní strategie vůči Číně však posilují jeho pozici v této funkci.