Trumpovo zkrácení lhůty pro Putina brzy odhalí, který z nich se přepočítal

Otázkou, která všechny zajímá, je, zda uvalí cla na Čínu a Indii, pokud nepřestanou nebo alespoň neomezí dovoz surovin z Ruska. Jsou to nejvýznamnější obchodní partneři Ruska, kteří společně tvoří jádro RIC v rámci BRICS, ale obchodují více s USA (s nimiž vedou obchodní jednání) než s Ruskem. Čína a Indie patří také k největším ekonomikám světa, takže zavedení 100% cel ze strany USA by mohlo destabilizovat globální ekonomiku a zvýšit ceny pro Američany.

Trump právě uzavřel jednostrannou obchodní dohodu s EU, která z ní udělala největší vazalský stát USA, což by ho mohlo povzbudit k uvalení cel na Čínu a/nebo Indii navzdory probíhajícím obchodním jednáním, pokud by se mu vzepřely, pokud by se domníval, že tato nová dohoda může pomoci zmírnit dopady na USA. Počítá proto s tím, že Čína a/nebo Indie alespoň omezí dovoz energie z Ruska, ať už dobrovolně, nebo pod tlakem cel, čímž se sníží příjmy ruské pokladny a Putin bude s časem ochotnější k ústupkům.

Putin zase počítá s tím, že Rusko může stále dosáhnout svých cílů v plném rozsahu – ovládnout celé sporné regiony, demilitarizovat Ukrajinu, denacifikovat ji a poté obnovit její ústavní neutralitu – i kdyby Čína a/nebo Indie omezily obchod s Ruskem, i když si není jistý, že tak učiní. Každá z těchto zemí je svým způsobem pod enormním tlakem USA, takže může očekávat, že se mu vzepřou.

Pokud tak učiní obě země, mohly by urovnat své spory a RIC by se tak stala silou, se kterou budou USA muset počítat. Trumpovy a Putinovy kalkulace mají společný prvek vězňova dilema. Trumpovy hrozby zavedením cel a další pilíře jeho nové trojstranné politiky vůči Ukrajině, související se zbrojením, mají za cíl vynutit si ekonomicko-politické ústupky od Číny a Indie a geopoliticko-bezpečnostní ústupky od Ruska. Očekává, že alespoň jedna z asijských opor BRICS alespoň částečně vyhoví, což mu umožní vyostřit čínsko-indickou rivalitu ve prospěch hegemonie USA a poté vyvinout větší tlak na Rusko. Trump se domnívá, že žádný z nich nechce být poslední, kdo uzavře dohodu s USA, a proto mají mnohem menší vyjednávací flexibilitu než kdykoli předtím.

Putin naopak věří, že Čína i Indie se víc obávají toho, že když jedna z nich přistoupí na dohodu s USA, ale druhá ne, tak se Rusko přikloní k té druhé – a pak ta první přijde o vliv a důvěru v rámci strategického trojúhelníku RIC (jak je vysvětleno zde). Tato obava je podle něj silnější než strach z Trumpových cel. Je také přesvědčen, že USA v žádném případě nemohou Rusko zastavit v dosažení jeho cílů.

Trumpovo zkrácení lhůty pro Putina proto brzy odhalí, který z nich se přepočítal. Důvodem, proč se vše dostalo do bodu, kdy USA mohou dále eskalovat své zapojení do tohoto konfliktu, je to, že Trump byl manipulován k rozšiřování mise Lindsey Grahamem a dalšími, jak je podrobně popsáno v předchozích analýzách, na které odkazují hypertextové odkazy. Začátkem června se potvrdilo hodnocení, že „rusko-ukrajinská jednání jsou v slepé uličce, ze které mohou vyvést pouze USA nebo hrubá síla“.