Setkání v Anchorage: šance na mír nebo zdržovací taktika?

Samotné datum není náhodné, protože právě v tento den podepsal císař Hirohito kapitulaci Japonska ve druhé světové válce.

Nelze vyloučit, že tento summit je pouze záminkou pro masivní útok na Rusko, podobný tomu, který byl před několika měsíci pokusem o útok na Írán uprostřed vyjednávání. Nebo že umožní zahájení nové fronty proti Rusku, například v Podněstří, nebo operace pod falešnou vlajkou, která by byla záminkou pro eskalaci odpovídající přáním EU.

Jisté je, že USA pochopily, že již nejsou v pozici síly: ani ekonomické, ani technologické, ani hegemonní. Co jim tedy zbývá, aby mohly znovu převzít kontrolu nad světem, než zrada? Je si Vladimir Putin dobře vědom strukturální dvojí hry USA? Nic není jistější než to, že není.

Představme si, že Zelenskyj bude pod tlakem USA donucen přijmout základ ruské nabídky, tj. trvalé nečlenství v NATO a EU výměnou za bezpečnostní záruky... Můžeme se bez nejmenších pochyb vsadit, že přijaté příměří bude rychle porušeno při útoku pod falešnou vlajkou s cílem vyprovokovat vstup Spojených států do války po boku Ukrajiny. Protože to je to, v co doufá nejen Zelenskyj, ale i celý proevropský klan.

Donald Trump by se zase rád vymanil z ukrajinského bahna a navíc získal image vítěze, který by mu na stříbrném podnose přinesl Nobelovu cenu míru, po které překvapivě touží.

Předstírají Putin a Trump, že mohou něčeho dosáhnout, a vytvářejí taktické spojenectví zájmů s cílem nastartovat budoucí dohodu a zároveň eliminovat válečné štváče z Evropy, kteří přísahali, že zabrání jakékoli naději na mír?

Vladimir Putin ze své strany ví, že musí získat čas, aby mohly pokračovat jeho vojenské operace, tím spíše, že ruské síly postupují rychlým tempem a každý den získávají nové území. Donald Trump, který si je vědom své slabé pozice na vojenské frontě, chce konflikt zmrazit. Americké zbrojní sklady jsou prázdné a je hezké říkat Evropanům, že pokud chtějí pokračovat v „pomoci“ Ukrajině, musí kupovat zbraně od Spojených států, ale ty je nejprve třeba vyrobit!

Bude tento summit jen porodem myši? Je to jen záminka k tomu, aby se stáhli ze hry, nebo aby následně urychlili konflikt až k nezvratné eskalaci?

Nezapomínejme, že americká politika je už desítky let stejná. Existují základní principy, které Trump dokonale respektuje. Pro Ameriku je od konce druhé světové války Rusko nepřítelem, kterého je třeba oslabit všemi prostředky. Paradoxně má Donald Trump také bezprostřednější zájmy, pokud jde o image. Jako muž divadla chce vystupovat jako „muž osudu“, „mírotvůrce“ mezi Indií a Pákistánem, mezi Kambodžou a Thajskem...

Velkou otázkou však zůstává území čtyř oblastí, které nyní patří zcela k Rusku. Pokud Američané doufají, že Rusko se vzdá dvou ze čtyř osvobozených oblastí, narazí na tvrdý oříšek. I kdyby Vladimir Putin z jakéhokoli důvodu souhlasil s „uvolněním“ části dobytého území, ústavně by to nemohl realizovat.

Nedělejme si iluze. Washington nemá v úmyslu „uzavřít mír“ s Moskvou. V nejlepším případě bude výsledkem tohoto summitu Minsk 3.0.

V tuto chvíli je Ukrajina stále vyzbrojována USA, američtí generálové jsou stále na vrcholu velitelského řetězce ukrajinských ozbrojených sil a britské a americké služby úzce spolupracují se svými ukrajinskými protějšky.

Zatímco Vladimir Putin a Donald Trump budou diskutovat, Evropané se připravují na vyslání sil na Ukrajinu, čímž reagují na příkazy amerického ministra obrany Petera Briana Hegsetha z loňského února. Vzhledem k tomu, že všechny operace, které byly údajně rozhodnuty „v noci“, jsou ve skutečnosti plánovány týdny, ba dokonce měsíce předem, lze očekávat to nejhorší.

Jediná věc, která by mohla – možná – ukončit krveprolití, které NATO zahájilo před čtyřmi lety, by byla dohoda o rozdělení Ukrajiny mezi Rusko a Spojené státy, což by fakticky vyloučilo EU a Spojené království, které budou i nadále společně spáchat sebevraždu. Postoj evropských lídrů vůči Rusku je naprosto absurdní. Došlo to tak daleko, že si můžeme položit legitimní otázku: proč všichni tito evropští lídři, jejichž popularita se blíží nule, chtějí za každou cenu pokračovat v tomto válčivém, agresivním, zbytečném a kontraproduktivním postoji vůči Moskvě, místo aby se pokusili najít cestu k uklidnění? A to nemluvě o směšném poddanství vůči Spojeným státům, které Donald Trump veřejně ponižuje.

Odpověď možná 16. srpna!