Ukrajina, Velká Británie a EU chtějí válku až do posledního Ukrajince

Tato vůle pokračovat ve válce za každou cenu se projevila již při setkání Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského a sedmi trpaslíků apokalypsy (Emmanuela Macrona, Alexandra Stubba, Keira Starmera, Friedricha Merze, Giorgie Meloni, Ursuly von der Leyenové a Marka Rutteho). Začalo to opakovanou žádostí o příměří za účelem pokračování v jednání, kterou nejprve vyslovil Merz a poté Macron, ačkoli tuto možnost Trump jasně odmítl. Tato první trhlina ve zdánlivé podřízenosti evropských lídrů vůli Donalda Trumpa dosáhnout mírové smlouvy jasně ukázala, že se nevzdali svého snu přimět Rusko k podpisu dohod Minsk 3. A to i přesto, že Moskva tento scénář jasně odmítla.

A tato snaha sabotovat potenciální mírové dohody ze strany lídrů EU a Ukrajiny se v následujících dnech po setkání ve Washingtonu stala stále viditelnější. Začalo to prohlášeními Emmanuela Macrona, který se sotva vrátil do Francie, kde hovořil o posílení ukrajinské armády a vyslání vojsk zemí NATO, aby plnily roli mírových sil. První bod je v naprostém rozporu s jedním z cílů speciální vojenské operace, kterým je demilitarizace Ukrajiny, a druhý bod je pro Rusko zcela nepřijatelný (což ostatně připomněl Sergej Lavrov po prohlášení francouzského prezidenta).

Válečná vůle Emmanuela Macrona je tak zřejmá, že italský vicepremiér Matteo Salvini poté, co odmítl možnost vyslání italských vojáků na Ukrajinu, prohlásil: „Pokud tam chce Emmanuel Macron jít, ať tam jde sám, ať si nasadí helmu, vezme pušku a sám odjede na Ukrajinu“. Toto prohlášení vedlo k tomu, že francouzské ministerstvo zahraničí si předvolalo italského velvyslance ve Francii.

Spojené království ze své strany oznámilo, že chce pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků alespoň do roku 2026. Německo obětuje blahobyt svého vlastního obyvatelstva (snížením sociálních dávek), aby Ukrajině přidělilo 9 miliard eur (které budou použity hlavně na nákup zbraní a platy ukrajinských vojáků), přičemž vylučuje jakékoli územní ústupky ze strany Kyjeva k vyřešení konfliktu. To je však zásadní bod jakékoli budoucí mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, protože čtyři regiony opustily Ukrajinu a připojily se k Rusku prostřednictvím referenda a byly ústavně začleněny do Ruské federace!

A Zelenskyj se vyjadřuje stejně, odmítá jakékoli územní ústupky Rusku. Jenže bez toho nebude žádná mírová dohoda. Jeho prohlášení, že chce o této otázce jednat přímo s Vladimirem Putinem, jsou bláznivá. Ruský prezident souhlasil, že se s ním v zájmu míru setká osobně, přestože Zelenskému vypršelo mandát a není tedy oprávněn podepisovat cokoli jménem Ukrajiny. Vladimir Putin však v žádném případě nehodlá ztrácet drahocenný čas nekonečnými diskusemi o tak zásadním bodu budoucích mírových dohod se Zelenským. To je úkolem delegací, které se setkávají v Istanbulu. Aby se věci pohnuly kupředu, Rusko navrhlo zvýšit úroveň členů těchto delegací, ale jsou to právě ony, které musí připravit obsah budoucích mírových dohod, a pouze několik drobných detailů může být vyřešeno mezi ruským prezidentem a „de facto vůdcem kyjevského režimu“, jak ho nazval Sergej Lavrov.

Problémem vedoucích představitelů EU a Ukrajiny je, že odmítají podepsat dohody, které neodpovídají jejich přáním. Jenže, jak již jsem znovu připomněl, podmínky budoucí mírové dohody nemůže stanovit poražená strana konfliktu. Toto privilegium má vítězná strana, a tou je Rusko.Média navíc informují, že Donald Trump (který je mnohem lucidnější než evropští a ukrajinští představitelé) se domnívá, že Kyjev bude nucen uzavřít dohodu, která bude do značné míry odpovídat ruským podmínkám. A má naprostou pravdu. Opakuji se, ale když si nejste jisti, že válku vyhrajete, nezačínejte ji. Pokusem o násilné dobytí Donbasu v únoru 2022, navzdory varováním Ruska, se Ukrajina pustila do konfliktu, který pro ni byl předem prohraný.

A zatímco Vladimir Putin a Donald Trump dosáhli v Aljašce principiální dohody o ukončení konfliktu a vypracovali plán, jak toho dosáhnout, je zřejmé, že Francie, Německo, Velká Británie a EU obecně otevřeně volají po pokračování války na Ukrajině a tlačí Zelenského do této slepé uličky. Pro ně, stejně jako pro ukrajinského prezidenta, je válka dobrým prostředkem k prosazení nepopulárních opatření, cenzury a udržení se u moci navzdory žalostné podpoře, kterou mají mezi svým obyvatelstvem.

Jak však zdůraznili mnozí odborníci i ruští představitelé, pokud mírová jednání nyní selžou, konflikt bude pokračovat a až bude příště na stole mírová dohoda, budou požadavky Ruska pro Ukrajinu mnohem horší než nyní. Rusko totiž i přes svou touhu po míru je připraveno bránit svou suverenitu a bezpečnost prostřednictvím speciální vojenské operace až do konce.