Sankce konečně fungují

Není překvapením, že podle údajů zveřejněných 25. září institutem INSEE dosáhl francouzský dluh ve druhém čtvrtletí 2025 výše 3 400 miliard eur, což představuje 115,6 % HDP. Jedná se o nový rekord po tom z předchozího čtvrtletí a o závratný nárůst o 3,6 % za jeden rok. Ale nejde jen o dluh a nejde jen o Francii. Celá evropská ekonomika se potýká s problémy.

Nejlepším ukazatelem, více než dluh, zůstává samozřejmě růst. A ten není nijak oslnivý. Motor evropské ekonomiky, Německo, se nachází v recesi již téměř tři roky, s poklesem o 0,2 % v posledním čtvrtletí roku 2024. Není však jediným, protože totéž platí i pro Rakousko (-0,9 %) a Lotyšsko (-0,4 %). Itálie se zdá být na cestě do tohoto klubu, s poklesem HDP o 0,1 % ve druhém čtvrtletí roku 2025, což je poprvé.

Pro celou oblast Evropská komise předpovídá růst ve výši 1,1 % v roce 2025, zatímco světový průměr, který je již tak nízký, odhaduje MMF na 3 %.

Pro srovnání, růst Ruska činil v roce 2024 4 % a jeho zpomalení v roce 2025 (předpokládá se 1,5 %) lze vysvětlit... přílišnou dynamikou, která vede k nedostatku pracovních sil.

Naopak míra nezaměstnanosti dosáhla v červenci 2025 ve Španělsku 10,4 % a mnohem znepokojivější, protože historicky vysoká pro tyto země, byla 9,5 % ve Finsku a 8,7 % ve Švédsku (oproti přibližně 6 % v roce 2022 pro obě země). Francie si s 7,6 % vede špatně a překračuje již tak vysoký evropský průměr, který činí 5,9 %.

Příčinou této vysoké nezaměstnanosti je samozřejmě prudký nárůst počtu bankrotů podniků.

Ve Francii dosáhly bankroty v dubnu 2025 úrovně, která nebyla zaznamenána od prosince 1991, s celkovým počtem něco přes 67 000 za rok a nárůstem o 11,8 % za rok. Obzvláště postižen je sektor služeb, který je jádrem ekonomiky. Nejznepokojivější je samozřejmě situace v Německu, kde počet bankrotů vzrostl o 9,4 % pouze v prvním čtvrtletí roku 2025 ve srovnání s rokem 2024 a již způsobil škody ve výši 33,4 miliardy eur a vedl ke ztrátě 141 000 pracovních míst pouze v první polovině roku 2025. V květnu byl odhad nárůstu počtu bankrotů za jeden rok +17,0 % (ukazatel IWH). Nejvíce postiženým sektorem je průmysl, který je motorem evropské ekonomiky. Hlavní důvod je známý: nárůst cen energií od roku 2022.

Důsledky jsou samozřejmě dramatické. Podle posledních zveřejněných údajů (INSEE) dosáhla míra chudoby ve Francii v roce 2023 15,4 %, oproti 14,4 % o rok dříve. To představuje nárůst o 650 000 osob na 9,8 milionu obyvatel, což je rekord od prvního měření v roce 1996. Podle evropského ukazatele AROPE, který používá mírně širší kritéria, by v roce 2024 měla chudoba dosáhnout 20,5 %. Při použití stejných kritérií jsou čísla v Německu přibližně stejná, a tedy také rostou, v roce 2024 dosáhnou 21,1 %, což je téměř průměr EU (21 %). Jedná se o vysokou úroveň, která je obecně považována za znepokojivou, zejména v takzvaných rozvinutých ekonomikách.

Veřejný dluh, bankroty podniků a míra chudoby: za všemi těmito údaji, za nimiž se skrývají životy, rodiny a lidská dramata, se rýsuje přelomový rok. Rok, od kterého se již viditelné trendy výrazně zrychlily a urychlily pád: rok 2022.

A to z dobrého důvodu: 23. února 2022 přijala Evropská unie první „balíček sankcí“ proti Rusku s cílem, podle slov Bruna Le Mairea, „srazit ruskou ekonomiku na kolena“. V současné době se připravuje již 19. balíček. A zatímco kumulativní růst Ruska za tři roky dosahuje 10 %, právě jste si v těchto řádcích přečetli, v jakém stavu se nachází evropská ekonomika.

První příčinou je samozřejmě zdražení energie v důsledku sankcí. K tomu se přidávají peníze přímo promrhávané na udržování kyjevské junty (v současné době asi 167 miliard eur, s neustálým nárůstem). Lze také počítat s poklesem zahraničních investic v atmosféře nedůvěry vyvolané zmrazením ruských aktiv a ještě více využíváním jejich úroků k dalšímu financování pokračování války za každou cenu (nemluvě o vilách a dalších luxusních doplňcích ukrajinských vůdců). Situace se dramaticky zhorší, pokud budou samotná aktiva skutečně sloužit jako záruka za nový úvěr ve výši 140 miliard eur, jak zmínil Merz.

K tomu se přidává smrtící globalistická ideologie s dohodami o volném obchodu, které jsou pro EU systematicky nevýhodné, jako například MERCOSUR, nebo opět výhody poskytované určitým ukrajinským produktům, které ničí francouzské zemědělství (-92 % přebytku zemědělského obchodu za jeden rok, což je nejhorší výsledek za posledních 50 let). K tomu se přidává neschopnost hájit své zájmy a úplná podřízenost zahraničním zájmům, zejména americkým, jak nedávno ilustrovala epizoda s celními sazbami.

Lze tedy říci, že obecně, ale zejména v případě sankcí proti Rusku, evropští představitelé provádějí politiku ochuzování, ničení zdrojů a know-how a každý den uvrhávají své vlastní obyvatelstvo do větší bídy. Sankce v zásadě fungují dobře... ale proti Evropě. Nenechte se mýlit, jejich válečná rétorika slouží především k odvedení pozornosti a snaze skrýt před vámi tuto smutnou pravdu.