USA uvalily sankce na „stínovou flotilu“ a rafinérii ropy v Číně spojenou s Íránem

Washington uvalil sankce na desítky osob, subjektů a lodí – včetně čínské rafinérie ropy a terminálu –, které podle něj pomáhaly íránskému energetickému průmyslu.

„Ministerstvo financí oslabuje íránský cash flow tím, že rozebírá klíčové prvky íránského stroje na export energie. Pod vedením prezidenta Trumpa tato administrativa narušuje schopnost režimu financovat teroristické skupiny, které ohrožují Spojené státy,“ uvedlo americké ministerstvo financí 9. října.

„Jedná se o čtvrtou sérii sankcí, v rámci které se Trumpova administrativa zaměřila na čínské rafinerie, které nadále nakupují íránskou ropu,“ dodalo ministerstvo.

Mezi cíli byla i společnost Shandong Jincheng Petrochemical Group Co., čínská rafinérie, která údajně nakoupila miliony barelů íránské ropy.

Ministerstvo financí USA také uvalilo sankce na čínskou společnost Rizhao Shihua Crude Oil Terminal Co. a na lodě spojené s tím, co Washington nazývá „stínovou flotilou“ – sítí plavidel, jejichž cílem je přepravovat íránskou ropu a obcházet sankce.

„Íránská stínová flotila používá taktiku zamlžování, aby zamaskovala přepravu ropy íránského původu, a při dodávkách svých produktů se spoléhá na služby společností z Číny a jiných zemí. Íránští vývozci často převážejí náklad mezi plavidly stínové flotily – někdy s pomocí remorkérů – v Perském zálivu a ve vodách u pobřeží Singapuru a Malajsie, aby zamaskovali původ svého nákladu,“ uvedlo ministerstvo financí.

V červnu, červenci a srpnu se sankce USA zaměřily také na osoby a subjekty spojené s íránským ropným průmyslem.

Zprávy z posledních měsíců naznačují nárůst čínsko-íránské spolupráce.

Čína nakupuje od Íránu ropu v hodnotě miliard dolarů prostřednictvím skrytého platebního systému, který obchází sankce USA výměnou ropy za infrastrukturní projekty, informoval 5. října deník Wall Street Journal (WSJ).

„Sankce USA prakticky znemožňují platit Íránu za jeho ropu. Čína však přišla na to, jak to přesto udělat, a to v rámci dohody, která byla z velké části utajená,“ napsal WSJ.

Íránský vývoz ropy do Číny dosáhl v červnu rekordní výše.

Peking údajně také pomohl Teheránu obnovit jeho protivzdušnou obranu po 12denní válce s Izraelem.

V srpnu izraelský deník Yedioth Ahronoth informoval, že Tel Aviv je znepokojen nárůstem vojenské spolupráce mezi Íránem a Čínou.

Zpráva uvádí, že obavy se týkají čínsko-íránské spolupráce při výrobě raket země-země.

Rovněž uvádí, že západní zpravodajské služby, zejména evropské, v poslední době pozorují úzkou spolupráci mezi Teheránem a Pekingem.

Koncem července izraelský velvyslanec v USA Yechiel Leiter varoval, že existují „znepokojivé“ známky čínské podpory íránských snah o obnovu a doplnění raketového arzenálu po 12denní válce Izraele podporované USA v červnu.