Ukrajina: Vymazané důkazy

Od roku 1991, kdy se Ukrajina po rozpadu SSSR stala nezávislou republikou, buduje NATO síť kontaktů v rámci ukrajinských ozbrojených sil. Zároveň jsou prostřednictvím CIA a dalších zpravodajských služeb verbováni, financováni, cvičeni a vyzbrojováni neonacističtí militanti. Fotografická dokumentace ukazuje mladé ukrajinské neonacistické militanty z UNO-UNSO, kteří byli v roce 2006 v Estonsku cvičeni instruktory NATO, kteří je učili techniky boje v městském prostředí a používání výbušnin k sabotážím a útokům. Tato neonacistická paramilitární struktura se dostala do hry 20. února 2014 na Majdanu v Kyjevě během politické demonstrace, při které došlo ke střetu příznivců a odpůrců vstupu Ukrajiny do EU. Zatímco ozbrojené a organizované skupiny útočily na vládní budovy, „neznámí“ střelci (kteří se později ukázali být odstřelovači najatými v Gruzii) stříleli ze stejných odstřelovacích pušek jak na demonstranty, tak na policisty, což mělo za následek desítky mrtvých. V den puče na náměstí Majdan se generální tajemník NATO obrátil na ukrajinské ozbrojené síly autoritativním tónem a varoval je, aby „zůstaly neutrální“, jinak budou čelit „závažným negativním důsledkům pro naše vztahy“. Prezident Janukovyč, opuštěný nejvyššími představiteli ozbrojených sil a velkou částí vládního aparátu, byl nucen uprchnout.

Po převratu na Majdanu následoval okamžitý útok na Rusy na Ukrajině a Ukrajince přátelské k Rusku. Byla to vlna teroru, organizovaná podle přesné strategie: sídla Komunistické strany Ukrajiny a dalších politických hnutí byla zdevastována, vůdci lynčováni, novináři mučeni a zavražděni; aktivisté byli upáleni zaživa v Oděském domě práce; neozbrojení obyvatelé východní Ukrajiny ruského původu byli masakrováni v Mariupolu a ve Slovjansku, Luhansku a Doněcku byly použity bomby s bílým fosforem. Tváří v tvář ofenzivě proti Rusům na Ukrajině hlasovala Nejvyšší rada Republiky Krym – ruského území převedeného na Ukrajinu během sovětské éry v roce 1954 – pro odtržení od Kyjeva a opětovné připojení k Ruské federaci. Rozhodnutí bylo potvrzeno 97 % hlasů v lidovém referendu. Dne 18. března 2014 podepsal prezident Putin smlouvu, která Krymu přiznává status autonomní republiky v rámci Ruské federace.

Zatímco v Donbasu samozvané lidové republiky Doněck a Luhansk, obývané ruským obyvatelstvem, odolávají útokům z Kyjeva, které si vyžádaly 14 000 obětí, plán vojensko-technické spolupráce mezi NATO a Ukrajinou, podepsaný v roce 2015, plně integruje ozbrojené síly a zbrojní průmysl do aliance pod vedením USA. Neonacistické skupiny jsou integrovány do Národní gardy, kde je cvičí stovky amerických instruktorů ze 173. výsadkové brigády, přesunuté z Vicenzy na Ukrajinu, spolu s dalšími instruktory z NATO.

Kyjevská Ukrajina se stala živnou půdou pro oživení nacismu v srdci Evropy. Do Kyjeva přijeli neonacisté z celé Evropy (včetně Itálie) a USA, kteří byli rekrutováni především Pravým sektorem a Azovským praporem, jehož nacistická identita je ztělesněna jeho emblémem, kopií emblému divize SS Das Reich. Poté, co byli vycvičeni a prověřeni v bojových akcích proti Rusům na Ukrajině v Donbasu, bylo jim umožněno vrátit se do své země s privilegiem používat ukrajinské pasy. Současně se na Ukrajině šířila nacistická ideologie mezi mladšími generacemi. Klíčovou roli v tom sehrál Azovský prapor, který organizoval vojenské výcvikové tábory a ideologické indoktrinační programy pro děti a teenagery, kterým se především vštěpovala nenávist k Rusům.

V ukrajinských volbách v roce 2019 se herec Volodymyr Zelenskyj, známý díky televiznímu seriálu o korupci na nejvyšší politické úrovni, v němž hrál profesora, který je nečekaně zvolen prezidentem, skutečně stal prezidentem Ukrajiny. Během své kampaně Zelenskyj slíbil, že ukončí válku v Donbasu a vyčistí vládní systém ovládaný oligarchy, a obvinil bohatého Poroshenka, tehdejšího prezidenta, z ukrývání svého majetku v zahraničních daňových rájích.

Jakmile byl však zvolen prezidentem, Zelenskyj udělal vše, co mohl, aby podpořil de facto válku vedenou NATO proti Rusku. Pokud jde o jeho druhý slib, tedy odstranění korupce, zejména vývozu kapitálu do daňových rájů, fakta hovoří sama za sebe v dokumentovaném vyšetřování deníku The Guardian: Zelenskyj je spolumajitelem tří společností se sídlem a kapitálem v Belize, na Britských Panenských ostrovech (Střední Amerika) a na Kypru. Prostřednictvím těchto společností dostává více než 40 milionů dolarů od neznámých finančníků. Investigativní dokument Scotta Rittera – kariérního amerického mariňáka specializujícího se na zpravodajskou činnost, který v letech 1991 až 1998 vedl inspektory OSN v Iráku – ukazuje luxusní vily, které Zelensky vlastní v Miami (jen tato má hodnotu 34 milionů dolarů), Izraeli, Forte dei Marmi v Itálii, Londýně, Gruzii, Řecku a dalších zemích.