V Íránu má morbidní vojenský kult Izraele nyní USA plně ve své moci

Rubio vdechl život něčemu, co by se normálně považovalo za antisemitské klišé, když tvrdil, že Trumpova administrativa neměla jinou možnost než zaútočit na Írán, protože kdyby tak neučinila, Izrael by stejně zaútočil a vystavil americké vojáky odvetě.

Rubio prohlásil: „Prezident učinil velmi moudré rozhodnutí: věděli jsme, že Izrael podnikne akci, věděli jsme, že to vyvolá útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud je preventivně nezaútočíme dříve, než tyto útoky spustí, utrpíme vyšší ztráty.“

.@SecRubio: "The president made the very wise decision—we knew that there was going to be an Israeli action, we knew that that would precipitate an attack against American forces, and we knew that if we didn’t preemptively go after them before they launched those attacks, we… pic.twitter.com/Jp5rqpRH4T

— Rapid Response 47 (@RapidResponse47) March 2, 2026

Rubio použil termín „preventivně“ velmi neobvyklým a zavádějícím způsobem.

V mezinárodním právu je agrese nelegálním použitím síly – „nejzávažnějším mezinárodním zločinem“ podle zásad z roku 1950 stanovených norimberským tribunálem pro válečné zločiny. Existuje však potenciální polehčující okolnost, pokud útočící stát může prokázat, že jednal preventivně, tj. že jednal s cílem zabránit pravděpodobné, bezprostřední a závažné hrozbě útoku.

Rubio však nenaznačoval, že USA jednaly „preventivně“ proti hrozbě ze strany Íránu. Měl na mysli, že Washington jednal preventivně, aby zabránil svému spojenci, Izraeli, spustit řetězec vojenských událostí, které by vedly k ohrožení amerických vojáků.

Kdyby Trumpova administrativa v těchto okolnostech skutečně jednala preventivně, USA by měly zaútočit na Izrael, nikoli na Írán.

Papírový tygr

Rubiovo prohlášení však vyvolalo další otázku: Proč Washington jednoduše neřekl Izraeli, že bez souhlasu USA nesmí zahájit válku proti Íránu?

Izrael by totiž bez zásadní podpory USA nebyl schopen provést žádný útok na Írán.

Izrael se musel spoléhat na pomoc amerických vojenských základen rozmístěných po celém regionu a také na arabské státy, které tyto základny hostí.

Útok by byl zcela nemyslitelný bez podpory mohutné flotily amerických válečných lodí, které do regionu vyslal Trump.

Izrael může odolat íránské odvetě pouze proto, že mu určitou ochranu poskytují systémy protiraketové obrany, které dodávají a financují USA.

A navíc je Izrael regionální hegemonií pouze proto, že dostává od USA obrovské dotace – v hodnotě mnoha miliard dolarů ročně – aby si udržel pozici jedné z nejsilnějších armád na světě.

Jinými slovy, Izrael by sám nebyl schopen vést válku proti Íránu. Bez USA je to papírový tygr.

Rubiův komentář naznačoval jednu ze dvou možností: buď že USA, s nejsilnější armádou v historii světa, jsou pod palcem malého státu Izrael, nebo že Trump učinil svou vlastní armádu, nejsilnější v historii, poslušnou Izraeli.

Ať už je to jakkoli, je těžké to skloubit s Trumpovým opakovaným tvrzením, že dává přednost Americe.

Tento bod je tak zjevný, že je pravděpodobně důvodem, proč byl Rubio nucen ustoupit od svých komentářů následující den. Mezitím Trump spěšně naznačil, že to byl on, kdo donutil Izrael zaútočit na Írán, a ne naopak.

“If anything, I might have forced Israel’s hand.”

Donald Trump denied that Israel forced him into attacking Iran, contradicting his own Secretary of State and Republican leaders who were saying the opposite just yesterday. pic.twitter.com/ACKj9dqSqr

— Al Jazeera English (@AJEnglish) March 3, 2026

Geopolitické šílenství

Pravděpodobnější pravdou není to, že Izrael donutil Trumpa k akci. Pravdou je, že se nechal zlákat falešným tvrzením izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že útok na Írán bude hračka – pokud zaútočí v okamžiku, kdy si budou jisti, že zabijí íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Trump byl přesvědčen, že takový úder, který by vedl k odstranění vůdce, by byl opakováním jeho „úspěchu“ ve Venezuele, kde unesl prezidenta Nicoláse Madura z Caracasu, aby ho postavil před soud v New Yorku.

Ve Venezuele mělo flagrantní porušení mezinárodního práva ze strany USA znamenat totéž, jako namířit nabitou brokovnici na hlavu Madurova nástupce Delcy Rodrigueze. Udělejte, co říkáme, nebo nový prezident dostane z obou hlavní.

Netanjahu přesně věděl, jak Trumpovi, stále opojenému jedovatými výpary tohoto protiprávního podniku, prodat myšlenku, že by mohl totéž zopakovat v Íránu. Nástupce ajatolláha by byl podobně jako hlína v jeho rukou.

Proto v této katastrofické válce, kterou si zvolily USA a Izrael, bojuje Teherán v zadní gardě, aby obnovil trochu geopolitického rozumu. Pokud Írán prohraje nebo USA uspějí, aniž by zaplatily strašlivou cenu, bůh ví, kam Izrael a Washington svět zavedou příště.

Osud světa je v pravém slova smyslu v rukou Teheránu.

Společný útok na Írán nejjasněji ukazuje, jak moc se Netanjahuovi za poslední čtvrtstoletí podařilo „izraelizovat“ Washington a Pentagon.

USA vždy vedly nelegální agresivní války. Vždy byly spíše gangsterem než globálním policistou. Ale jen proto, že Washington řídili bezohlední zločinci, neznamenalo to, že nebyl schopen být ještě více vyšinutý, ještě více psychopatický.

Na tom Netanjahu pracoval. A Trump nyní dává volný průchod izraelizaci USA. Stopy jsou všude.

Ve středu ministr války Pete Hegseth – tradiční titul „ministr obrany“ zřejmě zněl příliš zákonně – upustil od jakékoli předstírané role dobráka.

Trval na tom, že americké síly jednaly „bez milosti“ a že íránský režim „je vyřízený“. USA budou rozsévat „smrt a zkázu po celý den“.

Den předtím nastínil svůj plán: „Žádná hloupá pravidla boje, žádné bahno budování národa, žádné budování demokracie, žádné politicky korektní války.“

Hegseth: No stupid rules of engagement, no nation building quagmire, no democracy building exercise, no politically correct wars. We fight to win and we don't waste time or lives. As the president warned, an effort of this scope will include casualties. War is hell and always… pic.twitter.com/7Zpg2UkcrO

— Acyn (@Acyn) March 2, 2026

Toto není tradiční rétorika amerických administrativ, které se snaží předvádět nadřazené hodnoty Západu nebo tvrdí, že plní civilizační misi ve zbytku světa.

Jedná se o rétoriku koloniální arogance, stejného vojenského středověkého myšlení, které dlouhodobě zastávají izraelští vůdci.

Hegseth zněl až příliš podobně jako generál Moshe Dayan, izraelský ministr obrany v 60. letech. Ten proslul formulací obecné vojenské doktríny Izraele: „Izrael musí být jako vzteklý pes, příliš nebezpečný na to, aby se s ním někdo obtěžoval.“

Taktika „šíleného psa“

Před útokem se USA po léta snažily vyhladovět íránský lid, aby povstal, stejně jako Izrael blokoval a vyhladověl obyvatele Gazy po dobu asi 16 let v domnění, že je to povzbudí k svržení Hamásu.

V obou případech tato strategie selhala. Proč? Protože ignorovala nejjednodušší fakt: že lidé, kteří jsou týráni, jsou lidské bytosti, které si vždy vyberou svobodu a důstojnost před ponížením a podřízeností.

Nyní, když jsou USA vedeny za nos do ponižující války s Íránem, útočí jako „šílený pes“ – stejně jako Izrael v Gaze poté, co byl ponížen jednodenním útěkem Hamásu z koncentračního tábora, který Izrael pro Palestince vytvořil.

Hegsethovo „žádná pravidla boje“ znamená, že USA nyní otevřeně přiznávají, že celý Írán se stal zónou volného palby, stejně jako Gaza.

To vysvětluje, proč jedním z prvních cílů útoků USA a Izraele byla základní škola, kde bylo zabito více než 170 lidí, z nichž většina byly děti mladší 12 let.

Podle zpráv i v pravicovém deníku Telegraph již útoky USA a Izraele vyvolaly v Teheránu „apokalypsu“. Cílem útoků se stává základní civilní infrastruktura, jako jsou nemocnice, školy a policejní stanice. Obytné oblasti jsou bombardovány a zásoby potravin a léků se rychle tenčí.

Rubio slíbil, že mnohem horší teprve přijde.

USA se evidentně nechaly unést zvrácenou logikou Dahiya doktríny, kterou Izrael vyvinul při svých opakovaných útocích na Libanon a dále zdokonalil během dvou a půl let v Gaze.

Doutnající ruiny

Dahiya doktrína jde mnohem dále než jen k myšlence asymetrické války, která je vlastní útokům silnější strany na slabší stranu.

Podle této doktríny již civilní oběti nejsou nešťastnými „vedlejšími škodami“ útoků na vojenské cíle. Civilní obyvatelstvo je naopak považováno za stejně legitimní cíl útoku jako vojenská infrastruktura.

Pro Izrael vyplynula doktrína Dahiya z uznání, že neexistují žádné smysluplné válečné cíle, kterých by Izrael mohl dosáhnout v boji proti Palestincům, nad nimiž vládl, nebo proti odporu Hizballáhu v Libanonu.

Izrael nebyl spokojen s pouhým pacifikováním Palestinců. Věděl, že je nelze pacifikovat na neurčito, protože neměl v úmyslu s nimi nikdy dosáhnout politického urovnání. Bájné řešení dvou států bylo určeno čistě pro západní spotřebu; v Izraeli nikdy nemělo žádnou významnou podporu.

Cílem Izraele bylo spíše použít drtivé a bezohledné násilí, aby Palestince zastrašil a donutil je k etnické čistce v regionu, jak se částečně stalo v roce 1948.

Podobně v Libanonu, kde byla poprvé vyvinuta doktrína Dahiya, nebylo cílem dosáhnout politické dohody s Hizballáhem prostřednictvím demonstrace síly. Hizballáh dal jasně najevo, že se nikdy nesmíří s tím, že Palestinci budou vymazáni ze své vlasti.

Cílem bylo způsobit Libanonu tolik utrpení, že se ostatní náboženské sekty obrátí proti Hizballáhu a uvrhnou zemi do dlouhotrvající občanské války, což Izraeli umožní pokračovat ve vyhnání – a nyní genocidě – palestinského lidu.

Podle doktríny Dahiya Izrael implicitně uznal, že nebojuje pouze proti militantům, ale proti širší společnosti, z níž tito militanti pocházejí. Musel přijmout, že podle tradičních vojenských měřítek nemůže dojít k vítězství ani kapitulace. Místo toho musel zanechat doutnající ruiny.

Izrael opakovaně používal masivní palebnou sílu proti civilní infrastruktuře a obytným oblastem, aby zlomil vůli společnosti – aby ji vrhl zpět do „doby kamenné“, jak to nazývají izraelští generálové – tak, aby obyvatelstvo vynakládalo svou energii spíše na přežití než na odpor.

To je to, co Hegseth a Rubio nyní prohlašují za válečné cíle Washingtonu v Íránu. Úmyslná, brutální demonstrace hromadného ničení, která nemá žádný jiný účel než samotnou demonstraci.

Rubio declared a return to brutal western colonialism - and Europe applauded.

Read my latest here: https://t.co/v7IUUqY5W9

— Jonathan Cook (@Jonathan_K_Cook) February 19, 2026

Morbidní patologie

Nejedná se o vítěznou strategii, ani vojenskou, ani politickou. Není to ani neúspěšná strategie. Je to morbidní patologie kultu.

To vysvětluje záplavu stížností amerických vojáků na jejich velitele v prvních dnech Trumpovy války proti Íránu. Podle zprávy Jonathana Larsena zde na Substacku jich bylo dosud nejméně 110.

V jedné z nich adresované Military Religious Freedom Foundation (MRFF) velitel nebojové jednotky řekl poddůstojníkům, že Trump byl „pomazán Ježíšem, aby zapálil signální oheň v Íránu, aby způsobil Armageddon a označil svůj návrat na Zemi“.

Ministerstvo války pod vedením Hegsetha, evangelického křesťana, který věří, že Západ vede „křížovou výpravu“ proti islámu, se zdá být v rozporu s pravidly prvního dodatku ústavy zakazujícími proselytizaci v ozbrojených silách.

Teokratizace amerických ozbrojených sil není novinkou. George W. Bush hovořil o „křížové výpravě“ proti teroru před téměř čtvrt stoletím. Zdá se však, že tento proces nyní dosáhl bodu, kdy jsou nejvyšší hodnosti amerického velitelského řetězce hluboce prodchnuty evangelickým zápalem pro válku, v níž hraje ústřední roli Izrael.

Mikey Weinstein, prezident MRFF a veterán letectva, který sloužil v Bílém domě za vlády Ronalda Reagana, řekl Larsenovi, že jeho skupina byla „zaplavena“ vojáky, kteří hlásili „euforii svých velitelů a velitelských struktur ohledně toho, jak je tato nová ‚biblicky schválená‘ válka jasným a nepopiratelným znamením rychlého příchodu fundamentalistického křesťanského ‚konce světa‘“.

Podle víry v „konec světa“, založené na Knize zjevení, se v Armageddonu – místě v dnešním severním Izraeli – odehraje strašlivá bitva mezi dobrem a zlem, která povede k návratu Mesiáše na Zemi a k Velkému vytržení, při kterém věřící křesťané povstanou, aby byli s Bohem.

Weinstein dodal: „ Mnozí z jejich velitelů jsou obzvláště potěšeni tím, jak grafická tato bitva bude, a soustředí se na to, jak krvavá musí být, aby splnila a byla stoprocentně v souladu s fundamentalistickou křesťanskou eschatologií konce světa.“

Slovo Boží

Ústředním bodem těchto vír je shromáždění Židů, jako Božího vyvoleného lidu, v zemi Izrael – oblasti mnohem větší, než jakou pokrývá moderní stát Izrael.

Pro křesťanské fundamentalisty, jako je Hegseth a rostoucí počet amerických velitelů, je Izrael katalyzátorem konce světa.

Z velmi zřejmých důvodů Izrael pěstuje své vazby s obrovským počtem křesťanských fundamentalistů v USA. Ti jsou politicky aktivní – jejich hlasy zajistily Trumpovi prezidentské křeslo – a Izrael považují za kriticky důležitou domácí otázku, nikoli za záležitost zahraniční politiky.

Touží po tom, aby Izrael obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě, a jsou v podstatě lhostejní k tomu, co to znamená pro Palestince nebo jiné národy v regionu.

To vše se dokonale shoduje s ideologií, kterou zastává Netanjahu a izraelské vojenské velení, které před lety převzali ti samí náboženští extremisté, kteří vedou násilné hnutí osadníků, které systematicky útočí na Palestince na Západním břehu a krade jim jejich půdu.

Když izraelská armáda zahájila genocidu v Gaze, Netanjahu povzbuzoval vojáky tím, že jim řekl, že bojují proti národu Amalek – nepříteli starověkých Izraelitů.

V Bibli Bůh přikázal králi Saulovi, aby provedl úplné vyhlazení Amalekitů a zabil každého muže, ženu, dítě i kojence, stejně jako veškerý dobytek.

Jak je patrné z vyhlazení Gazy, izraelští vojáci přijali svůj úkol doslova. Koneckonců neplnili jen rozkazy Netanjahua, ale rozkaz od Boha.

„Střet civilizací“

Netanjahu se nespoléhal pouze na posvátnost bezohledné války vedené jeho vlastní armádou a armádou USA. Pěstoval také širší rasistické a protimuslimské nálady v USA a Evropě, aby Izraeli ulehčil cestu při ničení velkých částí Blízkého východu.

Energicky prosazuje myšlenku „střetu civilizací“, myšlenku, že „židovsko-křesťanský Západ“ vede trvalou společnou válku proti údajné barbarství islámského světa.

Synergie mezi americkou armádou pod vlivem křesťanského fundamentalismu a izraelskou armádou pod vlivem biblicky inspirované židovské nadřazenosti je nyní v Íránu až příliš zřejmá.

Tato kombinovaná vojenská mašinérie nemá žádný zájem na ochraně lidských práv.

Neuznává žádný rozdíl mezi civilními a vojenskými cíli.

Upřednostňuje bezpečnost svých vlastních vojáků – jako vykonavatelů Boží prozřetelnosti – před civilisty, na které tito vojáci útočí.

A věří, že tím, že ničí životy íránského lidu, prosazuje boží vůli.

To je skutečná tvář válečného stroje, který hájí „západní civilizaci“. To jsou skutečné hodnoty, za které Západ v Íránu bojuje. Zbytek je jen kouřová clona.