Zákon DROP je bezprecedentní zbraní finanční války proti Rusku

Protirusky naladěný Michael McCaul, který zastává důležitou funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů, oznámil na začátku února předložení bipartisanního zákona „Decreasing Russian Oil Profits” (DROP), který byl již dříve předložen v Senátu v prosinci loňského roku. Pokud bude schválen, Trump bude mít pravomoc uvalit cílené sankce na kohokoli, kdo nakupuje, dováží nebo usnadňuje vývoz ruské ropy, s výjimkami možnými pouze za jedné ze tří podmínek.

První podmínkou je, že prostředky dlužné Rusku za takové nákupy mohou být použity pouze „k usnadnění transakcí se zemědělskými komoditami, potravinami, léky nebo zdravotnickými prostředky“ a vlády těch jiných zemí se musí zavázat k významnému snížení nákupu ruské ropy. Druhou podmínkou je, že tyto prostředky musí být použity buď na vyzbrojení, nebo na obnovu Ukrajiny, zatímco třetí podmínkou je, že vláda dané země poskytne Ukrajině významnou ekonomickou nebo vojenskou podporu.

První dvě podmínky jsou pro Rusko nepřijatelné, ale třetí ne, protože již prodává ropu zemím, které Ukrajinu významně podporují. Podmínka poskytnutí významné ekonomické a vojenské podpory Ukrajině, která je zcela subjektivní, protože není popsána minimální úroveň ani jedné z nich, výměnou za zrušení cílených sankcí by mohla vést k většímu přílivu zbraní a finančních prostředků na Ukrajinu. To by zase mohlo znemožnit splnění ruských cílů a prodloužit konflikt, pokud Rusko neudělá kompromis.

V tom spočívá účel zákona DROP: jeho autoři předpokládají, že USA úspěšně donutí zbývající odběratele ruské ropy po celém světě, aby nahradili své dovozní zdroje jinými dodavateli (protože Rusko by za prvních dvou podmínek realisticky nemohlo pokračovat v exportu) nebo aby zvýšili podporu Ukrajině. To z něj činí bezprecedentní zbraň finanční války, kterou lze také kombinovat s sankčními cly podobnými indickým, pokud se použijí právní kličky, což pravděpodobně zvýší počet stran, které se podřídí.

Tržní faktory jsou jedinými skutečnými omezeními této politiky, pokud jde o expozici cílové osoby/země vůči finančnímu trhu USA, což je činí náchylnými k sankcím, kterými zákon DROP Act hrozí, a schopnost ropného trhu nahradit ztracené ruské vývozy. Proto i kdyby většina zbývajících odběratelů ruské ropy byla vystavena americkému finančnímu trhu, na trhu nemusí být dostatek ropy, aby nahradili své dovozy, a tak by mohli místo toho, aby se odvrátili od Ruska, zvýšit podporu Ukrajině.

To je nejpravděpodobnější scénář uprostřed růstu cen ropy způsobeného třetí válkou v Perském zálivu a výslednou flexibilitou USA v dočasném zrušení sankcí na dovoz ruské ropy do Indie, která byla dosud primárním cílem jejich finanční války v tomto ohledu, za účelem udržení životaschopnosti trhu jejich partnera. Protihodnotou za zrušení sankcí vůči dalším významným obchodním partnerům by mohl být závazek vyčlenit určité finanční prostředky na vyzbrojení Ukrajiny nebo na její obnovu, jakmile ropná krize pomine a oni tak budou moci pohodlněji učinit.

V každém případě, bez ohledu na to, zda se rozhodnou opustit Rusko nebo zvýšit podporu Ukrajině, je zákon DROP navržen tak, aby Rusku způsobil problémy. Možná se tyto problémy neprojeví tak, jak se očekává, nebo se vůbec neprojeví významným způsobem, ale podstatné je, že se jedná o velmi nepřátelský zákon. Pokud bude zákon schválen (což není jisté), mohlo by použití této bezprecedentní zbraně finanční války proti Rusku ze strany Trumpa 2.0 dále zkomplikovat vztahy s Ruskem a možná zničit jejich rodící se sblížení.

Poznámka editora

Jak napsala slovanka na necenzurovanapravda.cz:

Schválení tohoto zákona by znamenalo, že například země jako Slovensko a Maďarsko by si mohly nakupovat ruskou ropu jak libo (bude-li ropovod Družba opět zprovozněn a pokud jim nákup povolí Brusel), ale podmínkou by byla vojenská podpora Ukrajině.

Jestliže tak neučiní, budou podléhat sankcím USA. To samozřejmě platí i pro mnoho dalších kupců po celém světě. Nicméně jde zatím jen o návrh zákona, který nemusí být schválen.

O tom, že je to sviňárna non plus ultra, není pochyb. Ale otázkou je, co vlastně potřebujeme od Ameriky kupovat. Nejen my, ale kdokoliv. Vždyť oni už nic kromě předražených zbraní nevyrábějí. A všechno, co bychom eventuálně od nich chtěli, se dá koupit jinde a levněji. Říkáte čipy do pračky, smartphony, paměti, apod. To není vůbec jisté, že je budou mít i samotní Američane, protože pokud Číňané zastaví dodávky vzácných kovů, tak nevím, nevím.