Nábor dodavatelů hovořících persky ohlašuje druhou fázi operace v Íránu

Diskrétní nábor, který prozrazuje přípravu speciálních operací

Již několik dní jsou kolem velitelství amerických speciálních sil pozorovány neobvyklé pohyby. Dodavatelé Pentagonu aktivně pracují na náboru velmi specifických profilů, zejména persky mluvících lingvistů a kulturních poradců schopných působit v íránském prostředí. Podle Intelligence Online se tento nábor provádí jménem US Special Operations Command se sídlem na základně MacDill na Floridě, která představuje jedno z nervových center plánování amerických speciálních operací. Smluvní společnosti jako Peraton, Lukos, Valiant nebo Strategic Resilience Group jsou v současné době mobilizovány k vyhledávání osob s vysokými bezpečnostními prověrkami, které jsou schopny zasahovat při citlivých misích. Tento typ mobilizace připomíná přípravné fáze operací vedených v Iráku a Afghánistánu, kdy speciální síly potřebovaly týmy schopné porozumět sociálním, kmenovým a politickým dynamikám v terénu, aby usnadnily tajné operace. Zrychlený nábor těchto specialistů je tedy důležitým indikátorem: naznačuje, že Washington zvažuje možnost přímých speciálních operací na íránském území nebo přinejmenším zvýšenou tajnou přítomnost určenou k přípravě další fáze konfliktu.

Psychologická válka jako ústřední nástroj americké strategie

Kromě tohoto náboru lingvistů upoutává pozornost zejména další prvek: hledání specialistů na Military Information Support Operations, známé pod zkratkou MISO. Tyto jednotky mají za úkol provádět operace informační války, jinými slovy psychologické kampaně zaměřené na ovlivňování vnímání, chování a někdy i rozhodnutí cílového obyvatelstva. V kontextu, jako je ten íránský, mohou tyto operace nabývat velmi různých podob: šíření zpráv zaměřených na demoralizaci sil režimu, podněcování vnitřních protestů, zesilování sociálních či ekonomických napětí nebo i diskrétní podpora opozičních hnutí. Tyto akce jsou málokdy prováděny pouze ozbrojenými silami. Obvykle vyžadují úzkou koordinaci s několika americkými agenturami, zejména s CIA a ministerstvem zahraničí, ale také se strukturami jako FBI, ministerstvem financí nebo ministerstvem obchodu, pokud jde o využití ekonomických a informačních pák. CIA disponuje zejména jednotkou specializovanou na tuto oblast, Political Action Group, která provádí tajné operace zaměřené na ovlivňování s cílem podpořit politické nebo sociální síly, které by mohly oslabit nepřátelský režim. Cílem není nutně vyvolat okamžitý pád moci, ale spíše vytvořit politické a sociální prostředí, ve kterém se režim postupně stává křehčím.

Směrem ke strategii kombinující vojenské oslabení a vnitřní povstání

Spojíme-li tyto různé náznaky dohromady, vynoří se strategická hypotéza. Současné vojenské údery se zdají být zaměřeny především na infrastrukturu Pasdaranu a kontrolní schopnosti režimu. Jakmile budou tyto struktury oslabeny, mohla by druhá fáze spočívat ve využití vnitřních slabostí země. V tomto scénáři by americké a izraelské zpravodajské služby, zejména CIA a Mossad, hrály ústřední roli tím, že by diskrétně podporovaly opoziční skupiny přítomné na íránském území nebo v diaspoře. Zpravodajské služby některých zemí Perského zálivu by se rovněž mohly podílet na těchto operacích poskytováním finančních a logistických prostředků či dokonce zbraní skupinám, které se staví proti režimu. Cílem by pak bylo vyvolat dostatečně silnou dynamiku vnitřního odporu, aby došlo k destabilizaci íránské moci. V historii tajných operací byla tato strategie již několikrát použita: jde o kombinaci vnějšího vojenského tlaku a vnitřní mobilizace s cílem vyvolat politický převrat. V případě Íránu by bylo provedení takové strategie obzvláště složité, protože režim stále disponuje silnými bezpečnostními složkami a má pevnou kontrolu nad částí společnosti. Současný nábor do amerických speciálních jednotek však naznačuje, že se Washington připravuje právě na tento typ hybridního scénáře, kombinujícího tajné operace, psychologickou válku a možné vnitřní povstání.