Bezpečnostní dohody Ukrajiny s Perským zálivem si zaslouží pozornost

Zelenskyj minulý měsíc vyslal do království Perského zálivu odborníky na drony a stíhací drony, aby jim pomohl zmařit íránské útoky, na které si Ukrajina za poslední čtyři roky zvykla, protože Rusko při svých vlastních útocích používá íránské drony (nebo jejich domácí varianty).

Zde bylo vyhodnoceno, že chce v tomto ohledu prokázat hodnotu Ukrajiny, aby zvýšil šance, že jednotky jeho země nahradí za tímto účelem jednotky USA v NATO jako protihodnotu za vyslání jednotek NATO na Ukrajinu.

Zatímco teprve uvidíme, zda bude tohoto strategického cíle dosaženo, co stojí za pozornost právě teď, jsou bezpečnostní dohody, na kterých se Ukrajina právě dohodla s královstvími v Perském zálivu během Zelenského cesty do regionu. Kromě toho, že z nich bude profitovat on sám i vládnoucí klika na Ukrajině, budou údajně zahrnovat společnou výrobu, spolupráci v energetice a investice do obrany. Je také možné, že Ukrajina vymění své stíhače dronů za rakety Patriot z Perského zálivu, aby mohla lépe zachytávat ruské rakety.

Obranné vztahy, které se formují mezi Ukrajinou a třemi nejdůležitějšími členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Katarem, by měly trvat nejméně deset let podle Zelenského tvrzení o délce trvání těchto dohod. Zatímco cynici by mohli mít podezření, že se jedná pouze o obrovskou operaci praní špinavých peněz, jejímž cílem je obejít zpoždění EU při financování Ukrajiny, pozorovatelé by měli tuto dohodu brát vážněji kvůli temným důsledkům pro zájmy Ruska.

Za prvé, ačkoli Putin hovořil s několika lídry GCC na začátku března v rámci svých snah zprostředkovat politické řešení Třetí války v Perském zálivu, zdá se, že ho již nepovažují za neutrálního po zprávách o tom, že Rusko sdílí zpravodajské informace o cílech s Íránem a školí ho v boji s drony. Kreml tyto zprávy popřel, zatímco Bílý dům je bagatelizoval, ale GCC je považuje za věrohodné, jak naznačuje fakt, že jeho nejvyšší představitelé uzavřeli desetileté bezpečnostní dohody s ukrajinským nepřítelem Ruska.

V této souvislosti je významné, že mezi nimi byly i Spojené arabské emiráty, jelikož jejich vůdce Mohammed bin Zayed je Putinovi tak blízký, že se v létě 2023 zúčastnil Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu jako jeho čestný host, a navíc jsou Spojené arabské emiráty největším arabským investorem v Rusku s 80% podílem na celkovém objemu. Tyto investice by mohly být potenciálně využity pod hrozbou jejich stažení k donucení Ruska k ústupkům vůči Ukrajině. SAE by k tomuto účelu mohly využít i svou roli globálního finančního centra pro Rusko v rámci protisankcí.

Zařazení Saúdské Arábie není o nic méně významné, protože Rusko s ní prostřednictvím OPEC+ koordinuje řízení ropného trhu, což však brzy může být minulostí, jelikož Saúdská Arábie zřejmě vnímá Rusko jako spolubojovníka Íránu a právě podepsala vlastní desetiletou dohodu s Ukrajinou. Jakmile se odvětví zotaví, ať už to trvá jakkoli dlouho, Saúdská Arábie by mohla zaplavit trh, aby oslabila Rusko. Kombinovaný účinek tlaku Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie na Rusko by proto mohl skutečně poškodit jeho zájmy.

Aby bylo jasno, i v nejhorším scénáři, kdy by Rusko ztratilo partnerství s těmito dvěma zeměmi a ony by nahradily ztracené prostředky EU pro Ukrajinu (včetně možného financování jejího zbrojního průmyslu), mělo by Rusko být stále schopno udržet své postupné zisky na Ukrajině. Nicméně tyto potenciální neúspěchy spolu s těmi předchozími v Sýrii, Arménsku–Ázerbájdžánu, Venezuele a nejnověji v Íránu by na něj mohly vyvinout větší tlak, aby s Ukrajinou uzavřel kompromis, ale zůstává nejasné, zda by Putin nakonec ustoupil.