Odešel člověk a kamarád

Příčinu jeho rozhodnutí neznám, nesvěřil se. Vím, že velmi trpěl politickou a společenskou situací, která vládne v ČR. Dokonce tak, že odešel z civilizace a poslední dva roky bydlel sám v horách. Koupil si tam osamocený pozemek bez vody a elektřiny. Na prázdné louce si postavil chatrč, choval tam kozy, žil tam sám i v krutých mrazech poslední zimy. Všechno, včetně vody musel nosit z města na zádech. Začal kopat studnu, ale ani po 8 metrech se voda neobjevila. Poslední dobou mi psal, že má potíže s úřady, kterým vadí nepovolená stavba.

V posledním dopise mi napsal: "Kdyby bylo kam, zdrhnu. Škoda, že se provalčilo tolik peněz. Mohl jsem kolonizovat nějakou planetu."

Davide, chci ti napsat, že tvoje smrt nebyla zbytečná. Žil jsi jako muž a odešel jsi jako muž. Nikdy jsi nefňukal, nestěžoval sis. Jen někde uvnitř jsi věděl, že v tom, v čem žiješ, žít nemůžeš. A protože nelze změnit prostředí, vystoupil jsi. Někdo to může nazvat zbabělostí, já to nazývám hrdinstvím. Jen skutečný muž dokáže sám určit místo a způsob svého odchodu a vysmát se tak těm, kteří si dovolují stavět omezující mantinely a diktovat osnovu jeho života. Poslyš, co smrti říká Friedrich Nietzsche:

Svoboden k smrti a svoboden v smrti, posvátný hlasatel svého Ne, když není už kdy hlásat Ano: tak zná muž umírat i žít. Ve vašem umírání nechť hoří ještě váš duch a vaše ctnost, tak, jako večerní červánek plane kolem země: jinak se vám špatně vydařilo umírání.

Svou smrt vám velebím, smrt svobodnou, jež mi přijde, protože tak chci já.