Myslete na krále Midase

Několik příkladů.

Obchůdky, které byly levnější a užitečnější, jste vytlačili a (někdy) nahradili podobnými, ale dražšími. Svého času byl u vchodu č. 1 krámek Veselá veverka, kde se daly koupit mandličky v čokoládě – 100g za 39 Kč. Ten krámek je pryč, nebyl schopen platit vámi požadovaný nájem. Nahradil ho jiný krámek, který také nabízí mandličky v čokoládě, ale už za 59 Kč za 100g.

Stánky s letní zeleninou a jahodami před vchody č. 1 a 5 už také tento rok neotevřely. Nebyly schopny platit váš nájem.

V rámci politické korektnosti a sociálního inženýrství jste dvě kavárny ve food court změnili na nekuřácké a raději jste je nechali zkrachovat, než byste obnovili kouření. Zkrachovali, protože tam přestali chodit lidé a oni nebyli schopni platit váš nájem.

Když jsme u toho kouření, v poslední kavárničce v centru, kde to ještě tolerujete, v Infinity Caffee, jste zakázali dýmky a doutníky. Povoleny jsou pouze cigarety. Doutníky bych snad chápal, ale proč dýmky, které určitě voní více než cigarety? Je to další zbytečná buzerace.

V tomtéž food court jste nechali zkrachovat stánek se zdravou řeckou kuchyní. Na druhé straně řetězce krajně nezdravých amerických fast food občerstvení, jako McDonald, Kentucky Fried Chicken, Burger King samozřejmě zůstaly, ty si totiž mohou dovolit platit, kolik si řeknete.

Jediná prodejna potravin Albert je umístěna až v nejzazším konci metropole, takže když si chci koupit rohlík a máslo, musím urazit skoro kilometr chodbami a koridory přecpanými nepotřebnými obchody s kosmetikou a předraženým šuntem, který se v zahraničí běžně nabízí jako levné a výběhové zboží (např. džíny prodávané u vás za dva tisíce a více se prodávají v kanadském Costco [obdoba zdejšího Makro] za 20 dolarů). Já vím, cenu si určuje prodejce, ne vy, ale prodejce musí přizpůsobit cenu, aby uspokojil váš hlad po stále větším zisku.

Pohodlné koženkové sedačky s opěradly v koridorech jste nahradili neosobními, studenými bloky bez opěradel, kde si člověk může přeložit nákup, ale sedět tam nevydrží. To je zřejmě záměr, lidé nemají chodit do metropole Zličín odpočívat, ale nakupovat.

Stejně tak jste zrušili kovové lavičky s opěradly před jednotlivými vchody a nahradili týmiž studenými a nevkusnými bloky čehosi, co určitě nezve k odpočinku.

I vaše webové stránky jsou příklad děsivého komerčního nevkusu, přecpané nic neříkajícími obrázky vyfintěných, vyumělkovaných, vyretušovaných manekýnů s prázdnými obličeji, jejímž jediným smyslem je utrácet. Informace se tam hledají těžko.

A konečně vaše poslední inovace – zavedení parkovného na parkovišti před obchodním centrem Zličín – to je důvod, proč vám píši. Na Západě je běžné a samozřejmé, že parkovací plocha před obchodními centry je zdarma, je to součástí vstřícnosti provozovatelů obchodních center vůči zákazníkům. Dobře si spočítali, že se jim to vyplatí. Ovšem ne tak u vás.

Nevím, kdo s tím nápadem přišel, zda vaši němečtí majitelé, firma Commerz Real Investmentgesellschaft mbH jako dceřina společnost Commerzbank AG (společnost dokonale bez tváře, ani na Bloombergu není uvedeno jméno živého člověka, který ji zastupuje), nebo některý z mladých, dravých českých manažerů ve vedení Obchodního centra Zličín, ale v důsledku je to jedno. Je za tím vidět nekonečná chamtivost, hrabivost,neutuchající touha vydřít z Čechů bezpracně další korunky. A zdůvodnění, jak už to bývá, je průhledně trapné. Prý aby stálí zákazníci obchodního centra měli kde zaparkovat. Zisky (po odečtení odměny tomu českému blbečkovi, který na to přišel) potečou k německým majitelům. Bez námahy.

Budete samozřejmě tvrdit, že opatření je proti výkukům, kteří si auto odstaví ve Zličíně a pak jedou metrem do města. Nebo proti řidičům z Prahy 5 a 6, kde od září po zavedení modrých zón ubylo parkovacích míst. Jezdím do fitness centra autem už tři roky několikrát týdně a nikdy, ani teď v září, se mi nestalo, že bych měl problém zaparkovat. Konečně to parkoviště má kapacitu 2000 míst a pojme i těch několik vozů lidí, kteří si potřebují zajet do Prahy. Možná by nebylo od věci zmenšit předimenzovaný počet stání pro invalidy, pokud se obáváte nedostatku místa. V Praze - západ není tolik invalidů, aby zaplnilo ta místa. Někdy by trošku vstřícnosti a velkomyslnosti neuškodilo, ale to je asi to poslední, co od vás lze čekat.

Zavedli jste tříhodinový limit bez placení, poté požadujete 50 Kč za každou započatou hodinu. Jenže když já jdu cvičit do fitness centra a pak do sauny a pak na večeři a kafe, běžně na Zličíně strávím šest hodin i více. Bude to pro mě znamenat, že za jednu návštěvu zaplatím 150 Kč, za týden 450 Kč jen za parkování. Ano, vím, návštěvníkům fitness centra umožňujete prodloužení bezplatného parkování na pět hodin, ale jednak ani to nestačí, jednak to vyžaduje složitou a ponižující manipulaci s parkovacími lístky, který musím přinést (opět kilometr chodbami) někam na info stánek spolu s průkazkou nebo dokladem, že opravdu chodím do fitness centra. Navíc nikdo vám zřejmě neřekl, že ve fitness centru žádné průkazky ani jiné doklady členství nemáme. Poznávají nás podle tváře. Ústřižek bankovní transakce o zaplacení na rok dopředu jsem dávno vyhodil, takže to nebudu schopen ani doložit.

Zavedením parkovného vaše chamtivost dostoupila vrcholu. Možná byste si měli připomenout pověst o králi Midasovi. Ten si také přál, aby všechno, čeho se dotkne, se proměnilo ve zlato. Bohové mu to splnili a on si pozdě uvědomil, jak hloupé to bylo přání. A mimo to neškodí připomenout si ještě jednu nedávnou historickou událost. Vyhnali jsme Němce v roce 1945. Historie se někdy opakuje. Zvlášť když pohár trpělivosti přeteče.