Ápenland

Tak tedy Srí Lanka. Srí Lanka spolu s ostatními zeměmi postiženými vlnou tsunami patří do kategorie zemí, které v Amsterodamu (možná i v celém Holandsku) nazývají Ápenland = Opičí země (psáno holandskou gramatikou). Můj muž je rozený Amsterodamec. Když cestujeme nebo vybíráme nové destinace (cíle cesty), tak používá toto slovo velmi často. A tak jsem se dnes zamyslela a snažím se přijít na definici Ápenlandu. Podle mě je to země, kde je většina lidí velmi chudých a primitivních, kde není základní infrastruktura pro vzdělání a zdravotnictví pro všechny obyvatele, kde je místní správa zkorumpovaná a podplatitelná a stará se hlavně o svůj prospěch, kde je možné vše, pokud má člověk peníze na úplatek. Je to země, kde chudý člověk je roven opici a nemá žádnou hodnotu (později jsem zjistila, že můj muž má daleko prostší definici).

Bohužel se stalo, že vlna tsunami narazila na pobřeží samých Ápenlandů a díky tomu je počet obětí mnohonásobně vyšší, než kdyby narazila na japonské či americké břehy. Některé tyto Ápenlandy znám osobně. V Thajsku jsem byla v roce 1985, když masový turismus neměl ani pojmenování a v Indii rok poté. Thajsko se mezitím vypracovalo na zemi dětské prostituce číslo jedna a díky masám turistů, zde prodává velké procento mladých dívek své tělo za pár bhátů. Moje výborná přítelkyně pochází z Thajska. S úsměvem vzpomínám na její vyprávění o tom, jak si šla do jednoho městečka blízko rodné vísky nechat vystavit svůj rodný list, který potřebovala k sňatku v NL. Přišla do úřadu se svědkem a na otázku, kdy se narodila, sdělila úředníkovi, že ten rok po potopách za druhé sklizně rýže. O kolik let se udělala mladší nevíme, ale minimálně o 3 roky, neboť potopu si dobře pamatovala. Jiná holandská přítelkyně žije v Jakartě (hlavní město Indonésie), odkud týdně posílá neuvěřitelné historky emailem, které potvrzují Ápenland na druhou. Proč tento úvod? Protože se mi v hlavě honí otázky:

• Budou pozůstalí soudit thajské úřady, že zamlčely varování o tsunami, které obdržely ze světového centra seizmologie na Hawaii přesně hodinu v předstihu a nic s ním neudělaly ?
• Proč létají letadla s vodou z Evropy, když vodu můžou daleko levněji nakoupit pár kilometrů od postižených míst ? Jak říká můj střízlivý manžel, na pomoci se nejvíce vydělá.
• Proč na nejvíce postižené místo vlnou tsunami – Sumatru (odhad 1.1. – 80 000 obětí) dorazila první potravinová pomoc až sedmý den po katastrofě ? Je to tím, že v zasažené provincii Atjehu bují občanská válka a nejsou tam žádní turisté ?
• Jaké škody jsou v Barmě, kdo o tom něco ví, koho to vůbec zajímá? Její pláže jsou pár kilometrů od dnes už známého thajského ostrova Phuket. Je nezájem způsoben tím, že tam nejsou žádní turisté ?

Možná by se těch otázek našlo více.

Já věřím, že každé zlo je k něčemu dobré. Z mého povídání o Africe jste jistě vycítili, že nejsem zastánce masové turistiky a globalizace, protože ta za pár let totálně zdevastuje na místě přírodu i místní obyvatele a nepřinese žádný prospěch, jen těm nadnárodním společnostem a pár mafiánům v místě. Nepřinese lepší vzdělání či lékařskou péči pro místní obyvatele, naopak, udělá z nich otroky turistů a naučí je honbě za penězi. A jelikož jsou už nyní média plná nářku nad budoucím poklesem turistiky v zemích zasažených tsunami, já jásám, nechme přírodu a lidi, aby si pár let oddechli a vrátili se ke svému původu.