O stromech a lidech

Nedávno mne zaskočila zpráva o tom, že byl park v centru Pardubic vykácen a na jeho místě vyroste – jak jinak – hypermarket. Nevěřícně jsem zapátral na internetu a vskutku. Ani po usilovném několikahodinovém googlování se mi však nepodařilo najít fotografii, na níž by byl zachycen park na Masarykově náměstí před započetím starostkou Tomanovou schválené „demolice“. Jediné, co se mi najít podařilo, je snímek parku ze serveru mapy.cz. Ano, tam, kde byl ještě nedávno park s více jak stovkou vzrostlých stromů, se dnes projíždějí bagry, jež brzy vystřídá staveniště a následně zbrusu nový a tolik potřebný chrám konzumu.

   

„V této chvíli, po třech měsících marketingové práce, máme už pronajato 55 procent obchodních ploch. Na zbylé budeme vypisovat ostrá výběrová řízení, protože zájem je větší, než jsme čekali,“ libuje si marketingový ředitel izraelské firmy Afieurope Ogi Jakšič. Přiznám se, že mě překvapuje, že pochybní miliardoví investoři se již neskrývají za „německými“, „rakouskými“ či „francouzskými“ firmami. Po „úspěchu“ s ostravskou dálnicí se židovským původem naopak bezostyšně vychloubají. A v politických a obchodních kruzích se dnes už otevřeně hovoří o ČR jako o kolonii Izraele.

„Palác Pardubice přinese Pardubicím nejen nové obchody, restaurace, kavárny, ale i stromy a další zeleň…“ Toto autoři projektu hlásají na svých internetových stránkách. „Zeleň společnost nahradí, z části na Masarykově náměstí a zčásti zaplatíme zeleň na náměstí Legií,“ slibuje v tisku Tomáš Staněk, mediální zástupce investora Afi Europe a Bohemia Sen. Marně přemýšlím nad tím, jakým způsobem se takový několik desítek let starý vzrostlý strom „nahrazuje“. Ale třeba na to mají v Izraeli zvláštní metody, jako ostatně na víc věcí…

Abychom nebyli nespravedliví – na zmíněných stránkách je i anketa, ve které se mohou občané Pardubic k problematice vyjádřit. Otázka zní: „Co budete v paláci využívat nejčastěji? Obchody – kino – restaurace.“ Takže demokratické volbě a hlasu lidu je učiněno za dost.

Pro mne, jak jsem již zmínil v úvodu, strom byl, je a bude plnohodnotnou živou bytostí. Když kolikrát pozdě večer venčím svého psa, přijde mi, že ke mně stromy promlouvají. Jejich řeč je tichá a rozvážná. Parky jsou pro mne oázou, lesy pak skutečnou svatyní.

Jsem přesvědčen, že kdybychom určili měrnou jednotku prospěšnosti svému okolí, naprostá většina stromů by suverénně převálcovala mnoho lidí. A společně s izraelskými investory či pardubickou starostkou by mezi těmi převálcovanými nepochybně byl i ostravský primátor Petr Kajnar, který je autorem výroku: „Stromy mají sloužit, a ne překážet“. K tomu snad není, co dodat…