Mé postřehy z demonstrace proti radaru

Po úvodním zahájení a projevech se průvod lidí pomalu vydal k velvyslanectví USA.

Pohybovalo se tam velmi mnoho podivných lidí – asi nějací hašišáci, lidé s dredama, lidé s maskovaným obličejem, mnoho tajných, mnoho fízlů, neonacisté v černém odění s červeně-černými vlajkami, anarchisté, kteří rozdávali svůj časopis A-kontra, zástupci strany Mladí komunisté, kteří nesli vlaku Lenina, prý i Marxe, ale toho jsem neviděl. Dále houmelesáci, kteří zde prodávali svůj časopis Nový prostor, a mezi tím – určitě to byli kapesní zloději – a dále mladí i staří i lidé středního věku. Byla tam zřejmě početná klaka, také lidé, kteří vykřikovali nějaká hesla, některá vulgární, některým nebylo rozumět, chvílemi jsem si připadal jako na prvomájovém průvodu.

Skandování a tleskání na povel, mi nedělalo dobře, organizace nebyla stoprocentní, dá se to pochopit, nezkušení mladí lidé bez oné podpory, kterou disponuje druhá strana, místy to vyznívalo tak, jako že se demonstruje proti všemu – proti vládě, proti drahotě, proti poplatkům u lékaře.

Na fotografiích z tisku jsem zjistil, že se tam ukázal i KATO – Kavan. Tito lidé podle mého názoru parazitují na všeobecné vlně odporu proti radaru a hodlají z toho vytěžit politický kapitál a návrat na výslunní, resp. víme všichni, o co se jim jedná – navrátit se zpátky do lavic senátu či parlamentu České republiky.

Na cestě z kopce došlo ke dvěma výbuchům, asi bouchací kuličky, někdo se zřejmě pokusil narušit pochod, někdo volal – slzný plyn, ale byl to jenom kouř z těch dělobuchů. Lidé byli trpěliví, čekali, když se průvod zastavil, a pak v klidu pokračovali dále.

Cizinci postávali na chodnících a pohlíželi na nás a na průvod jako na zjevení. „Co tak blbnou?“ mi připadalo, že znamenají jejich tázavé pohledy.

Před velvyslanectvím USA prošlo kolem nás několik příznivců radaru, policajti odvedli v zájmu USA kus dobré práce, zahradili v půlce prostor před americkou ambasádou, takže se tam všichni lidé nevešli, pak promluvili organizátoři, moc jim nefungoval megafon, resp. nebyl moc slyšet, asi došly baterie.

Z okna ambasády na nás hleděl nějaký člověk a mával nám – měl na sobě brýle, vypadaly jako lyžařské – nebo jako ty, které nosí vojáci v Iráku.

Po návratu domu jsem byl strašně unaven, necítil jsem nohy – přemýšlím, jestli jsem nebyl ozářen nějakým paprskem či nějakou jinou, novou, nesmrtící zbraní, která zapříčinila tuto podivnou únavu mého organizmu. Napadlo mne, že proto asi měl na sobě ten člověk ony podivné brýle, aby nebyl třeba také tím paprskem zasažen. Vím, že to zní jako paranoia, ale kdoví, jestli to již není běžná realita všedního dne.

Víme, že to celé započali členové ČSSD – Tvrdík a spol. Potají jednali s USA o radaru – je to všechno jedna pakáž. Nyní ČSSD hodlá vytěžit politické body ze všeobecné nechuti k radaru – blíží se totiž volby do zastupitelstev krajů a do senátu.

Doporučení iniciativě Ne základnám

Odmítat a vytěsnit všechny osoby, které hodlají parazitovat na odporu normálních lidí proti okupaci naší země vojsky cizí velmoci. Sjednotit se na jeden jediný cíl, a to na odpor proti radaru. Všechny ostatní věci – odpor vůči vládě, proti reformě, proti poplatkům ve zdravotnictví a dalším současným problémům, řešit až návazně, resp. po vítězství v této jedné věci.

Co je však zarážející? Šéf iniciativy Ne základnám – pan Tamáš – místo aby se zúčastnil této demonstrace, se nachází v současné době v USA. Není to podivné? Myslím si, že to není náhoda. Klvaňa selhal, a tak se jde na věc osvědčeným způsobem. Rovnou zkorumpovat šéfa a je to v cajku? Anebo se mýlím? Velmi rád bych se mýlil.